Horší je situace s pokrytím pevným internetem na bázi optických sítí, ve kterém ČR ve srovnání s Evropou zaostává. Operátoři nyní spolupracují na strategickém rozšiřování optického pokrytí, které je rychlejší a stabilnější. Vyplývá to z analýzy portálu Evropa v datech.

„Nadprůměrně si Česko stálo také co do pokrytí 5G ve venkovských oblastech, se 78 procenty obsadilo mezi unijními státy šesté místo,“ uvedla Hana Vincourová z Evropy v datech. Postupný rozvoj mobilních sítí potvrzuje i Český telekomunikační úřad (ČTÚ), podle jehož informací je k lednu 2024 souhrnně za všechny operátory pokryto 5G sítěmi 96,1 procenta obyvatel Česka.

Evropskými jedničkami v celkovém pokrytí sítěmi páté generace byly podle ČTÚ v roce 2022 Kypr, Malta a Nizozemí, které všechny vykázaly stoprocentní pokrytí. Naopak na konci byly Švédsko, Rumunsko, Belgie, Lotyšsko a Estonsko, které nedosáhly ani na poloviční podíl.

Optické sítě jsou pro modernizaci internetového prostředí důležité, uvádí analýza. Dosahují rychlosti až jeden gigabit za sekundu a vynikají svojí stabilitou. Infrastruktura optických kabelů ale není rozšířená a přístup k těmto sítím má podle zprávy Broadband coverage in Europe 2022 v Česku 37 procent lidí. Průměr EU byl o 20 procentních bodů větší.

„Ještě větší je tato propast na úrovni venkovských oblastí, kde mělo v roce 2022 přístup k tomuto typu připojení pouze osm procent domácností, průměr EU pro venkovské oblasti přitom činil 41 procent,“ uvedl Marek Vaculík ze společnosti enovation, která se zabývá dotačním poradenstvím mimo jiné v oblasti IT.

Operátoři při výstavbě optických sítí naráží na stavební legislativu, která mnohdy trvá dlouho, uvádí Evropa v datech v analýze. „Výstavba optické sítě často naráží i na blokační požadavky ze strany obcí. Ty v souvislosti s budováním optické sítě vyžadují stavbu úplně nových chodníků či jiné práce nad rámec budované infrastruktury,“ řekla šéfka komunikace T-Mobile Patricie Šedivá. Proto mezi operátory při budování optických sítí funguje spolupráce. Společný postup na princip sdílené sítě by měl být šetrnější z ekologického hlediska.

Současný stav digitalizace Česka hodnotí materiál Cesta k evropské digitální dekádě: Strategický plán digitalizace Česka do roku 2030. Uvádí, do jaké míry Česko naplňuje cíle evropského politického programu Digitální dekáda 2030. Z něj vyplývá, že je třeba urychlit rozvoj pevných sítí, zvláště v oblastech s nedostatečným pokrytím. Současné tempo budování optických přípojek nemůže bez výrazných změn stavební legislativy namůže naplnit plány Česka.

Přístup k internetu v jakékoli formě mělo podle Českého statistického úřadu 85,4 procenta domácností.

Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni po dvou schodkových letech v přebytku. Činil 89,9 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Předloni dosáhl schodek rekordních 415,3 miliardy korun.

Analytik Komerční banky Jaromír Gec označil výsledek platební bilance za pozitivní překvapení. Obchod se zbožím a službami vyjádřený poměrem k hrubému domácímu produktu (HDP) byl podle něj loni nejlepší za tři roky, zejména díky zlevnění dovážených energetických surovin a zmírnění problémů v dodavatelských řetězcích. Snížil se i odliv dividend do zahraničí. „Deficit bilance primárních důchodů, který v sobě zahrnuje odliv dividend, byl relativně k nominálnímu HDP vůbec nejmělčí od počátku dat v roce 2005,“ upozornil Gec.

V přebytku skončil běžný účet platební bilance v devíti měsících loňského roku. Nejvýrazněji to bylo v listopadu, kdy přebytek dosáhl 43,5 miliardy korun. Naopak od května do července byl běžný účet platební bilance ve schodku. V červnu činil 47,9 miliardy Kč, což bylo loni nejvíce.

V posledním měsíci loňského roku skončil běžný účet v přebytku 13,2 miliardy korun. „Bilance zboží a služeb skončila v přebytku ve výši 27,4 miliardy Kč. V bilanci prvotních důchodů jsou na straně výdajů vykázány dividendy z přímých investic ve výši 20,7 miliardy Kč,“ uvedla ČNB. V důchodech a kapitálových transferech je v prosincové bilanci zahrnuto aktivní saldo vůči institucím Evropské unie ve výši 43,5 miliardy korun.

V minulosti byl běžný účet platební bilance schodkový v letech 1994 až 2013. Poté byl několik let v přebytku, v roce 2020 měl rekordní hodnotu 113,7 miliardy korun. V nadcházejících dvou letech ale skončil opět ve schodku.

Údaje ČNB o platební bilanci jsou předběžné. Další zpřesnění lze čekat se čtvrtletními daty, která centrální banka zveřejní v březnu.