Horší je situace s pokrytím pevným internetem na bázi optických sítí, ve kterém ČR ve srovnání s Evropou zaostává. Operátoři nyní spolupracují na strategickém rozšiřování optického pokrytí, které je rychlejší a stabilnější. Vyplývá to z analýzy portálu Evropa v datech.„Nadprůměrně si Česko stálo také co do pokrytí 5G ve venkovských oblastech, se 78 procenty obsadilo mezi unijními státy šesté místo,“ uvedla Hana Vincourová z Evropy v datech. Postupný rozvoj mobilních sítí potvrzuje i Český telekomunikační úřad , podle jehož informací je k lednu 2024 souhrnně za všechny operátory pokryto 5G sítěmi 96,1 procenta obyvatel Česka.Evropskými jedničkami v celkovém pokrytí sítěmi páté generace byly podle ČTÚ v roce 2022 Kypr, Malta a Nizozemí, které všechny vykázaly stoprocentní pokrytí. Naopak na konci byly Švédsko, Rumunsko, Belgie, Lotyšsko a Estonsko, které nedosáhly ani na poloviční podíl.Optické sítě jsou pro modernizaci internetového prostředí důležité, uvádí analýza. Dosahují rychlosti až jeden gigabit za sekundu a vynikají svojí stabilitou. Infrastruktura optických kabelů ale není rozšířená a přístup k těmto sítím má podle zprávy Broadband coverage in Europe 2022 v Česku 37 procent lidí. Průměr EU byl o 20 procentních bodů větší.„Ještě větší je tato propast na úrovni venkovských oblastí, kde mělo v roce 2022 přístup k tomuto typu připojení pouze osm procent domácností, průměr EU pro venkovské oblasti přitom činil 41 procent,“ uvedl Marek Vaculík ze společnosti enovation, která se zabývá dotačním poradenstvím mimo jiné v oblasti IT.Operátoři při výstavbě optických sítí naráží na stavební legislativu, která mnohdy trvá dlouho, uvádí Evropa v datech v analýze. „Výstavba optické sítě často naráží i na blokační požadavky ze strany obcí. Ty v souvislosti s budováním optické sítě vyžadují stavbu úplně nových chodníků či jiné práce nad rámec budované infrastruktury,“ řekla šéfka komunikace T-Mobile Patricie Šedivá. Proto mezi operátory při budování optických sítí funguje spolupráce. Společný postup na princip sdílené sítě by měl být šetrnější z ekologického hlediska.Současný stav digitalizace Česka hodnotí materiál Cesta k evropské digitální dekádě: Strategický plán digitalizace Česka do roku 2030. Uvádí, do jaké míry Česko naplňuje cíle evropského politického programu Digitální dekáda 2030. Z něj vyplývá, že je třeba urychlit rozvoj pevných sítí, zvláště v oblastech s nedostatečným pokrytím. Současné tempo budování optických přípojek nemůže bez výrazných změn stavební legislativy namůže naplnit plány Česka.Chcete využít této příležitosti?Přístup k internetu v jakékoli formě mělo podle Českého statistického úřadu 85,4 procenta domácností.Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni po dvou schodkových letech v přebytku. Činil 89,9 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka . Předloni dosáhl schodek rekordních 415,3 miliardy korun.Analytik Komerční banky Jaromír Gec označil výsledek platební bilance za pozitivní překvapení. Obchod se zbožím a službami vyjádřený poměrem k hrubému domácímu produktu byl podle něj loni nejlepší za tři roky, zejména díky zlevnění dovážených energetických surovin a zmírnění problémů v dodavatelských řetězcích. Snížil se i odliv dividend do zahraničí. „Deficit bilance primárních důchodů, který v sobě zahrnuje odliv dividend, byl relativně k nominálnímu HDP vůbec nejmělčí od počátku dat v roce 2005,“ upozornil Gec.V přebytku skončil běžný účet platební bilance v devíti měsících loňského roku. Nejvýrazněji to bylo v listopadu, kdy přebytek dosáhl 43,5 miliardy korun. Naopak od května do července byl běžný účet platební bilance ve schodku. V červnu činil 47,9 miliardy Kč, což bylo loni nejvíce.V posledním měsíci loňského roku skončil běžný účet v přebytku 13,2 miliardy korun. „Bilance zboží a služeb skončila v přebytku ve výši 27,4 miliardy Kč. V bilanci prvotních důchodů jsou na straně výdajů vykázány dividendy z přímých investic ve výši 20,7 miliardy Kč,“ uvedla ČNB. V důchodech a kapitálových transferech je v prosincové bilanci zahrnuto aktivní saldo vůči institucím Evropské unie ve výši 43,5 miliardy korun.V minulosti byl běžný účet platební bilance schodkový v letech 1994 až 2013. Poté byl několik let v přebytku, v roce 2020 měl rekordní hodnotu 113,7 miliardy korun. V nadcházejících dvou letech ale skončil opět ve schodku.Údaje ČNB o platební bilanci jsou předběžné. Další zpřesnění lze čekat se čtvrtletními daty, která centrální banka zveřejní v březnu.