Evropská komise ve čtvrtek oznámila, že ekonomika eurozóny poroste v letošním roce pomaleji, než se původně očekávalo. Zpomalení je způsobeno poklesem kupní síly způsobeným růstem cen a utlumením úvěrů v důsledku vysokých úrokových sazeb Evropské centrální banky. Výkonný orgán EU předpověděl, že hrubý domácí produkt (HDP) 20 zemí eurozóny se v roce 2024 zvýší pouze o 0,8 % oproti 1,2 % předpovídaným v listopadu. To však stále představuje zlepšení oproti 0,5% nárůstu v roce 2023. V roce 2025 by měl hospodářský růst zrychlit na 1,5 %, což je o něco méně než předchozí prognóza 1,6 %.
Německá ekonomika bude mít největší vliv na růst eurozóny
Očekává se, že Německo, největší ekonomika EU, bude mít v letech 2024 a 2025 největší negativní dopad na růst eurozóny. Komise revidovala svá dřívější očekávání a uvedla, že růst Německa v roce 2024 bude činit pouze 0,3 %, nikoliv 0,8 %, jak předpokládala v listopadu. Stejně tak se očekává, že Francie a Itálie zaznamenají v roce 2024 pomalejší růst ve srovnání s předchozími prognózami.
Inflace v eurozóně pravděpodobně poklesne více, než se dříve předpokládalo
Evropská komise rovněž předpokládá, že inflace v eurozóně se sníží více, než se původně předpokládalo. Nyní se předpokládá, že růst spotřebitelských cen v roce 2024 bude činit 2,7 % namísto 3,2 % očekávaných v listopadu. To následuje po snížení z 5,4 % v roce 2023. V roce 2025 by měla inflace dále zpomalit na 2,2 %, což je blíže střednědobému cíli Evropské centrální banky ve výši 2,0 %.
Nejistota přetrvává kvůli geopolitickému napětí
Komisař EU pro hospodářství Paolo Gentiloni varoval před značnou nejistotou způsobenou geopolitickým napětím a možnou eskalací blízkovýchodní krize. Komise rovněž zmínila riziko narušení obchodu v Rudém moři, které by vedlo ke zvýšení nákladů na lodní dopravu. Prognóza sice naznačuje, že inflace bude klesat, ale očekává se, že pokles bude pomalejší v důsledku postupného rušení energetických dotací ze strany vlád EU.
Chcete využít této příležitosti?
Celkově projekce Evropské komise naznačují opatrnější výhled ekonomiky eurozóny v nadcházejících letech v důsledku různých faktorů ovlivňujících růst a inflaci.
Evropská komise ve čtvrtek oznámila, že ekonomika eurozóny poroste v letošním roce pomaleji, než se původně očekávalo. Zpomalení je způsobeno poklesem kupní síly způsobeným růstem cen a utlumením úvěrů v důsledku vysokých úrokových sazeb Evropské centrální banky. Výkonný orgán EU předpověděl, že hrubý domácí produkt 20 zemí eurozóny se v roce 2024 zvýší pouze o 0,8 % oproti 1,2 % předpovídaným v listopadu. To však stále představuje zlepšení oproti 0,5% nárůstu v roce 2023. V roce 2025 by měl hospodářský růst zrychlit na 1,5 %, což je o něco méně než předchozí prognóza 1,6 %.
Německá ekonomika bude mít největší vliv na růst eurozóny
Očekává se, že Německo, největší ekonomika EU, bude mít v letech 2024 a 2025 největší negativní dopad na růst eurozóny. Komise revidovala svá dřívější očekávání a uvedla, že růst Německa v roce 2024 bude činit pouze 0,3 %, nikoliv 0,8 %, jak předpokládala v listopadu. Stejně tak se očekává, že Francie a Itálie zaznamenají v roce 2024 pomalejší růst ve srovnání s předchozími prognózami.
Inflace v eurozóně pravděpodobně poklesne více, než se dříve předpokládalo
Evropská komise rovněž předpokládá, že inflace v eurozóně se sníží více, než se původně předpokládalo. Nyní se předpokládá, že růst spotřebitelských cen v roce 2024 bude činit 2,7 % namísto 3,2 % očekávaných v listopadu. To následuje po snížení z 5,4 % v roce 2023. V roce 2025 by měla inflace dále zpomalit na 2,2 %, což je blíže střednědobému cíli Evropské centrální banky ve výši 2,0 %.
Nejistota přetrvává kvůli geopolitickému napětí
Komisař EU pro hospodářství Paolo Gentiloni varoval před značnou nejistotou způsobenou geopolitickým napětím a možnou eskalací blízkovýchodní krize. Komise rovněž zmínila riziko narušení obchodu v Rudém moři, které by vedlo ke zvýšení nákladů na lodní dopravu. Prognóza sice naznačuje, že inflace bude klesat, ale očekává se, že pokles bude pomalejší v důsledku postupného rušení energetických dotací ze strany vlád EU.Chcete využít této příležitosti?
Celkově projekce Evropské komise naznačují opatrnější výhled ekonomiky eurozóny v nadcházejících letech v důsledku různých faktorů ovlivňujících růst a inflaci.
Evropská komise ve čtvrtek oznámila, že ekonomika eurozóny poroste v letošním roce pomaleji, než se původně očekávalo. Zpomalení je způsobeno poklesem kupní síly způsobeným růstem cen a utlumením úvěrů v důsledku vysokých úrokových sazeb Evropské centrální banky. Výkonný orgán EU předpověděl, že hrubý domácí produkt (HDP) 20 zemí eurozóny se v roce 2024 zvýší pouze o 0,8 % oproti 1,2 % předpovídaným v listopadu. To však stále představuje zlepšení oproti 0,5% nárůstu v roce 2023. V roce 2025 by měl hospodářský růst zrychlit na 1,5 %, což je o něco méně než předchozí prognóza 1,6 %.
Německá ekonomika bude mít největší vliv na růst eurozóny
Očekává se, že Německo, největší ekonomika EU, bude mít v letech 2024 a 2025 největší negativní dopad na růst eurozóny. Komise revidovala svá dřívější očekávání a uvedla, že růst Německa v roce 2024 bude činit pouze 0,3 %, nikoliv 0,8 %, jak předpokládala v listopadu. Stejně tak se očekává, že Francie a Itálie zaznamenají v roce 2024 pomalejší růst ve srovnání s předchozími prognózami.
Inflace v eurozóně pravděpodobně poklesne více, než se dříve předpokládalo
Evropská komise rovněž předpokládá, že inflace v eurozóně se sníží více, než se původně předpokládalo. Nyní se předpokládá, že růst spotřebitelských cen v roce 2024 bude činit 2,7 % namísto 3,2 % očekávaných v listopadu. To následuje po snížení z 5,4 % v roce 2023. V roce 2025 by měla inflace dále zpomalit na 2,2 %, což je blíže střednědobému cíli Evropské centrální banky ve výši 2,0 %.
Nejistota přetrvává kvůli geopolitickému napětí
Komisař EU pro hospodářství Paolo Gentiloni varoval před značnou nejistotou způsobenou geopolitickým napětím a možnou eskalací blízkovýchodní krize. Komise rovněž zmínila riziko narušení obchodu v Rudém moři, které by vedlo ke zvýšení nákladů na lodní dopravu. Prognóza sice naznačuje, že inflace bude klesat, ale očekává se, že pokles bude pomalejší v důsledku postupného rušení energetických dotací ze strany vlád EU.
Celkově projekce Evropské komise naznačují opatrnější výhled ekonomiky eurozóny v nadcházejících letech v důsledku různých faktorů ovlivňujících růst a inflaci.
