Česká republika má nejvíce průmyslových a logistických ploch v přepočtu na 1000 obyvatel ze všech států regionu střední a východní Evropy (CEE). Zároveň z nich má nejmenší neobsazenost, vyplývá z analýzy realitně-poradenské společnosti Cushman & Wakefield, kterou má ČTK k dispozici. Podle oslovených odborníků z různých odvětví to může dokazovat atraktivitu českého prostředí pro investory, betonová zástavba má ale také negativní dopad na místní životní prostředí. Názory obcí se v tomto směru liší. Na jedné straně může výstavba podle Svazu měst a obcí (SMO) přinést na území nové pracovní možnosti, zároveň však může snižovat místní kvalitu ovzduší, dopravy a infrastruktury. Celková rozloha průmyslových a logistických prostor v regionu střední a východní Evropy ke konci roku 2023 činila téměř 61,5 milionu metrů čtverečních. Česko se na této ploše podílí 19 procenty, tedy 11,7 milionu metry čtverečními. Podle analýzy Cushman & Wakefield má ČR těchto ploch 1104 metrů čtverečních na 1000 obyvatel, nejvíce z celého regionu. Podle prezidentky Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí Zdenky Klapalové Česko bylo, je a bude atraktivní lokalitou pro umístění poptávek vázaných nejen na automobilový průmysl, který dominuje místnímu trhu. Uznává ale, že se jejich výstavba v ČR musí zefektivnit a není nutně potřeba nových ploch. "Z pohledu obchodních a investičních příležitostí spojených s rostoucí zvýšenou poptávkou bychom měli i nadále intenzivně směřovat k zajištění připravenosti nových projektů. Nemusíme vždy ale stavět na ornici s bonitou první až druhé třídy. Můžeme se zaměřit na revitalizaci průmyslových objektů v atraktivních lokalitách s dobrou dostupností pro pracovní sílu a odpovídající infrastrukturou," dodala Klapalová. V tomto směru s ní částečně souhlasila také vedoucí programu Krajina v environmentálním hnutí Duha Eliška Vozníková. Úkolem státu je podle ní zajistit, aby výstavba nových hal nevznikala na nejkvalitnější půdě, jak je tomu doposud. Zároveň je podle ní nezbytné, aby nové i stávající areály podporovaly inovace a udržitelné technologie. "Půda, která je zalita betonem, je pro pěstování, vsakování vody a jakoukoliv další ekologickou funkci trvale ztracená. Vedle toho je tu ještě otázka vnějších dopadů staveb, které samy o sobě produkují emise a odpady a budou využívat současné či potřebovat nové dopravní trasy. Je nezbytné, aby developeři respektovali zákony, nesnažili se je obcházet a komunikovali s místními obyvateli," řekla Vozníková. Postoj českých měst a obcí k výstavbě průmyslových parků se může být podle SMO lišit. Některé mohou podle mluvčí svazu Alexandry Kockové vidět výstavbu průmyslových parků jako příležitost k vytvoření nových pracovních míst, podpoře ekonomického rozvoje a přílivu investic. Na druhé straně jsou města a obce, které mohou mít obavy z negativních dopadů výstavby a mohou se obávat ztráty zemědělské půdy, zvýšení dopravní zátěže, či neúnosného zatížení místní občanské vybavenosti. Celková plocha a míra neobsazenosti industriálních ploch v zemích CEE (čtvrté čtvrtletí 2023) ZeměCelková plocha (v metrech čtverečních)Míra neobsazenostiPodíl na celkových plochách v CEEPlocha na 1000 obyvatelČeská republika11,707.5001,8 %19 %1104Polsko31,695.3007,4 %52 %862Maďarsko5,090.6007,7 %8 %522Slovensko3,999.1003,6 %7 %735Rumunsko7,003.5004,9 %11 %367Bulharsko (pouze Sofie)1,991.8002,3 %3 %287Celkem61,487.8005.7 % 694 Téměř čtvrtinu financí z fondů EU pro Česko využil stát v dopravě Nejméně 23 procent financí z evropských fondů určených pro Česko za 20 let členství v EU využil stát v dopravě. V jednotlivých operačních programech zaměřených na dopravu stát čerpal částku přibližně 467,3 miliardy korun. Vyplývá to z dat, které ČTK poskytlo ministerstvo financí (MF), ministerstvo dopravy (MD) a ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). EU dopravu podle ministerstev podporuje také z fondů pro regionální rozvoj, výslednou částku čerpanou na dopravu v ostatní sektorech ministerstva neposkytla. Podle ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Petra Zahradníka byla na projekty spojené s dopravou vyplacena významná část peněz vyčleněných na regionální rozvoj. "V rozvoji regionů je nyní minimálně zhruba 30 procent prostředků vyčleněných na dopravní projekty renovací silnic první a druhé třídy, nádraží a zastávek a překladišť kombinované dopravy," řekl Zahradník ČTK. Z dopravních fondů podle něj byly zprvu podporovány všechny projekty v silniční a železniční dopravě. V současnosti je to pouze páteřní silniční a železniční síť a vybrané regionální projekty. Financování dopravy z fondů pro místní rozvoj ČTK potvrdil i mluvčí MD František Jemelka. Podle informací MMR byla nejvyšší částka z evropských fondů ve výši 317 miliard korun od května 2004 do konce roku 2023 investována právě do rozvoje regionů. Podle Zahradníka tedy na dopravu mohlo být z evropských regionálních fondů posláno dalších přibližně 95 miliard korun. Z programu pro regionální rozvoj lze financovat například renovaci a výstavbu silnic první a druhé třídy, nádraží, vlakových a autobusových zastávek nebo stanic spojujících několik druhů dopravy v jednom místě. Částka 467 miliard korun evidovaná ministerstvem dopravy zahrnuje finance z Fondu soudružnosti, operačního programu Infrastruktura, operačního programu Doprava 2007-2013, 2014-2020 a 2021-2027, dotací nástroje pro propojení Evropy Connecting Europe Facility CEF a návazný program CEF 2. Nejvyšší částky, více než 100 miliard korun, čerpalo Česko třikrát z programu Doprava. Následovaly programy CEF 2 a CEF s částkami 35,4 miliardy a 27,8 miliardy korun. Z operačních programů Doprava a Infrastruktura a z Fondu soudržnosti šlo přibližně 143,2 miliardy korun do železnice, 180,3 miliardy korun na silnice. Z Fondu soudržnosti čerpal stát na dopravu 15,5 miliardy korun a nejméně, 2,5 miliardy korun, z operačního programu Infrastruktura. Díky evropským financím z těchto zdrojů stát pořídil 2196 vozidel veřejné dopravy a postavil nebo zrekonstruoval více než 5624 kilometrů silnic a dálnic, zhruba 1115 kilometrů železničních tratí, téměř 1543 kilometrů cyklotras a také 247 stanic veřejné dopravy. Na železnici evropské finance nejčastěji pomáhaly s pořizováním nových vozidel, rekonstrukcí, elektrizací a modernizací tratí, případně zvyšováním kapacit trati, v posledních letech také s instalací evropského železničního zabezpečovacího zařízení ETCS. V silniční dopravě peníze kromě rekonstrukce a výstavby úseků silnic a dálnic směřovaly také do výstavby městských obchvatů, výstavby dobíjecích stanic, parkování nebo řízení dopravy. Evropské finance podpořily také tramvajovou a trolejbusovou veřejnou dopravu nebo několik regionálních letišť, například v Brně, Ostravě nebo Karlových Varech. Podle dat, které ČTK poskytlo ministerstvo financí, ČR od svého vstupu do EU v květnu 2004 do konce loňského roku získala z evropských zdrojů dva biliony korun. Za stejné období do rozpočtu EU zaplatila 876,6 miliardy korun.