Příjmy i výdaje státního rozpočtu se zatím vyvíjí podle očekávání, riziko pro dodržení plánovaného schodku 252 miliard korun ale představují nižší příjmy z emisních povolenek nebo požadavky některých resortů na dodatečný růst výdajů. V pravidelném čtvrtletním stanovisku to dnes uvedla Národní rozpočtová rada (NRR). Podpořila také vládní návrh na úpravu penzijního systému, podle ní je nutná pro dlouhodobou udržitelnost systému. Státní rozpočet byl na konci květa v deficitu 210,4 miliardy korun. Příjmy dosáhly 721,1 miliardy korun, výdaje byly 931,5 miliardy korun. Podle NRR jsou daňové příjmy i hlavní výdajové položky zatím v souladu s očekáváním. "Přesto NRR vidí určitá rizika, která by mohla dostat státní rozpočet z hlediska dodržení schváleného schodku pod výrazný tlak. Jedná se zejména o příjmy z emisních povolenek," uvedla rada. Rozpočet počítá s příjmy povolenek 41 miliard korun, s ohledem na pokles jejich cen lze ale podle NRR očekávat pokles výnosu o 25 miliard korun. Rada upozornila, že problém špatného rozpočtování příjmů z povolenek se objevoval i v minulých státních rozpočtech. Za další riziko pro dodržení schodku označila rada požadavky některých ministerstev na růst jejich výdajů. "Pokud by mělo dojít k navýšení výdajů u některé rozpočtové kapitoly, pak podle NRR musí dojít k adekvátnímu snížení výdajů v jiné rozpočtové kapitole, neboť prostor pro řešení prostřednictvím zapojení nároků z nespotřebovaných výdajů je omezený," uvedla. NRR upozornila také na dlouhodobě přebytkové hospodaření samospráv, které v letošním prvním čtvrtletí skončily v rekordním přebytku 70,6 miliardy korun. "NRR se domnívá, že dlouhodobě vysoké přebytky hospodaření územních samosprávných celků ve všech fázích hospodářského cyklu nejsou makroekonomicky rozumné a nevedou k efektivnímu využívání prostředků vybraných od daňových poplatníků.1 V řadě případů totiž tyto přebytky zůstávají ležet na bankovních účtech a nepřináší daňovým poplatníkům užitek v podobě veřejných statků či služeb," uvedla rada. Doporučila zahájit debatu o rozdělení příjmů mezi jednotlivé veřejné rozpočty. Rada rovněž podpořila vládní návrh důchodové reformy. "Úpravy parametrů penzijního systému NRR považuje za nezbytné, má-li důchodový systém zůstat dlouhodobě udržitelný," uvedla. Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem. Evropská investiční banka půjčí státu 13 miliard korun na modernizaci železnice Evropská investiční banka (EIB) půjčí státu 13 miliard korun na modernizaci české železnice, navýšení kapacit osobní i nákladní dopravy a zvýšení bezpečnosti a komfortu cestujících. Půjčka je druhou částí plánované podpory EIB v celkové výši 48,8 miliardy korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a viceprezident EIB Kyriacos Kakouris dnes na ministerstvu dopravy podepsali smlouvu o půjčce. Investice podle Kupky mají pomoct s modernizací tratí po celém Česku a posílit páteřní tratě transevropské sítě TEN-T, kterou na českém území tvoří tři důležité evropské koridory. Finance z půjčky budou podle Kupky směřovat do projektů modernizace stávajících tratí a výstavby nových úseků, konkrétně například do železničního spojení mezi centrem Prahy a Letištěm Václava Havla. Peníze bude stát investovat také do nádražních infrastruktur nebo zabezpečení české železnice, řekl dnes ČTK. Podle Kakourise je pro rozvoj železnice důležitá především bezpečnost. Investice podle něj má podpořit také požadavky cestujících na spolehlivost, čistotu a pohodlnost. "Chceme také zlepšovat dostupnost železniční dopravy například pro postižené osoby nebo malé děti. Prostřednictvím železniční dopravy se snažíme snižovat znečištění životního prostředí," dodal. Částka by podle něj měla pomoct také ve znevýhodněných regionech. Finanční podpora EIB například umožní Správě železnic zavést evropský systém řízení železničního provozu ERTMS. Nový systém řízení železniční dopravy je v EU povinný. Podle ministerstva dopravy výrazně snižuje riziko lidských chyb a mimořádných událostí a umožňuje zvýšení kapacity železnice. Dalším projektem má být úprava železničních přejezdů. Správa železnic plánuje instalaci závor nebo nahrazení přejezdů mosty nebo tunely. Tyto úpravy mají snížit počet nehod o 180 ročně a počet úmrtí o 30 až 40 ročně. Podpora zamíří také do 40 dílčích projektů úprav nádraží a železničních budov pro lidi s omezenou schopností pohybu a orientace a cestujícím s dětmi. Ty mají být hotové do konce roku 2028. Čtvrtina projektů bude realizována v Praze, většina ve znevýhodněných regionech. Podle Stanjury má Česko s EIB aktuálně tři investiční smlouvy na podporu rozvoje dopravní infrastruktury, jednu z roku 2019 na částku 11,5 miliardy korun, loňský úvěr ve výši 24 miliard korun a dnes podepsaná smlouva na částku 13 miliard korun. EIB v Česku působí od roku 1992 a od té doby podpořila české projekty více než 28 miliardami eur, z toho více než sedm miliard eur byla podpora projektů na úrovni státu, uvedl Stanjura. Železniční dopravci loni v Česku přepravili zhruba 184,6 milionu cestujících, meziročně téměř o deset procent více a 95 procent počtu z předcovidového roku 2019. Vlaky loni po české železnici přepravily také 90,2 milionu tun nákladu, meziročně téměř o jedno procento méně a 91,5 procenta nákladu z roku 2019. Téměř 63 procent nákladu tvořila mezinárodní přeprava, zbytek vnitrostátní. Českou železniční síť podle ministerstva dopravy aktuálně tvoří 9463 kilometrů hlavních tratí, zhruba třetina je elektrifikována. Čeští železniční dopravci letos podle Svazu osobních železničních dopravců SVOD Bohemia plánují nakoupit nové vlaky zhruba za 16 až 17 miliard korun, z toho 15 miliard korun plánuje investovat národní dopravce České dráhy a 1,5 miliardy dopravce RegioJet. <!-- DIP popup-->