Vzhledem k tomu, že inflace se nyní nachází mírně pod 2% cílem, analytici vidí, že ECB příští týden a na každém zasedání do března sníží depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu. Respondenti pak předpokládají další dvě snížení – v červnu a prosinci -, čímž se referenční hodnota dostane na 2 %.¨Téměř polovina se domnívá, že v té době budou sazby na neutrální úrovni, zatímco přibližně dvě pětiny očekávají, že budou dostatečně nízké, aby podpořily hospodářskou expanzi. Předchozí průzkum předpovídal, že cyklus ECB skončí na 2,5 % v září 2025.Posun v očekáváních odráží podobnou rekalibraci finančních trhů – podnícenou údaji, které ukazují na otřesnější ekonomiku a rychlejší dezinflaci ve dvacetičlenné eurozóně. Mezitím Federální rezervní systém zahájil svou kampaň za uvolnění měnové politiky nadměrným pohybem o půl procentního bodu.„ECB dosáhla vyšší úrovně důvěry, že dosáhne 2% cíle rychleji, než se očekávalo, což je v souladu s rychlejším snižováním sazeb v krátkodobém horizontu,“ uvedli Hugo Le Damany a Francois Cabau ze společnosti AXA Investment Managers. „To však neznamená, že chtějí jít pod 2 %, takže budou muset řídit střednědobá očekávání, aby trh neočekával příliš mnoho snížení.“Peněžní trhy sice stále vidí, že ECB příští týden sníží sazby o čtvrt procentního bodu, ale jejich přesvědčení o následném snížení v prosinci oslabilo. Zvýšila se také očekávání ohledně konečné sazby, kterou nyní obchodníci vidí do konce příštího roku nad 2 %, zatímco před týdnem to bylo 1,75 %.Přibližně dvě třetiny respondentů průzkumu očekávají, že ECB příští čtvrtek zopakuje, že Rada guvernérů bude udržovat politiku „dostatečně restriktivní“ tak dlouho, jak bude třeba, aby zajistila, že inflace dosáhne – a ve střednědobém horizontu zůstane – 2 %.Chcete využít této příležitosti?Ačkoli růst cen v září poprvé od roku 2021 klesl pod 1,8 %, úředníci varovali, že se v nadcházejících měsících opět plíživě zvýší, zejména vzhledem k přetrvávajícím tlakům v sektoru služeb.„Vzhledem k přetrvávajícím vysokým mzdám, stále napjatému trhu práce a nejistotě ohledně cenových úprav v sektoru služeb v příštím roce, očekáváme, že ECB zůstane obezřetná,“ uvedl Fabio Balboni z HSBC. „I když předpokládáme, že ECB na několika nadcházejících zasedáních zrychlí snižování sazeb, nejistota ohledně inflace v příštím roce přetrvává.“Prognózy ECB z minulého měsíce ukazovaly, že inflační cíl bude splněn v posledním čtvrtletí roku 2025. Od té doby se podle ekonomů začala hromadit rizika poklesu. Malá většina – 55 % – se domnívá, že podstřelení této úrovně ve střednědobém horizontu je nyní větším nebezpečím než její překročení.Mnoho respondentů však upozornilo, že návrat ke 2 % ještě není jistý.Trh práce sice vykazuje známky uvolnění, nezaměstnanost však zůstává na rekordně nízké úrovni. Mzdy také stále rostou zdravým tempem a – což ukazuje, že tlak na odměňování jen tak neustoupí – němečtí zaměstnanci veřejného sektoru usilují o 8% navýšení i v době, kdy ekonomika země již druhým rokem klesá.Hlavním úkolem ECB „nadále zůstává současné zvládání protiinflačních rizik růstu – která se zintenzivnila – proti přetrvávajícím tlakům na zvyšování inflace v důsledku vysokého růstu mezd,“ uvedl Bill Diviney, hlavní ekonom eurozóny ve společnosti ABN Amro. „Zdá se však, že rovnováha rizik se jasně přiklonila na stranu obav o růst.“Naděje na oživení výdajů domácností a investic – stejně jako na oživení světového obchodu – totiž slábne. A k tomu všemu respondenti průzkumu vidí největší ekonomická rizika pro Evropu v geopolitickém napětí a v možném návratu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu v USA.Ve světle těchto skutečností považuje Andreas Koutras, ředitel pro řízení rizik společnosti AlphaTerra Capital, ECB za „opožděnou“.Patří mezi 49 % ekonomů, kteří předpovídají, že sazby nebudou do konce roku 2025 ekonomiku ani stimulovat, ani omezovat. Většina vidí neutrální sazbu – kterou lze pouze odhadnout a nelze ji změřit – mezi 2 % a 2,25 %.Křehkost ekonomiky eurozóny „podporuje argumenty pro rychlejší tempo uvolňování“, uvedl Dennis Shen, ekonom společnosti Scope Ratings.Existují však „významné nejistoty“ po příštím týdnu. Ve Spojených státech je to trajektorie ekonomiky, to, jak bude jednat Fed, a to, kdo obsadí Bílý dům. Jinde může eskalace napětí na Blízkém východě zvýšit ceny energií.„Inflace je stále daleko od poražení,“ uvedl Šen. „To by mělo přimět ECB k opatrnosti při rozhodování o dalším snižování sazeb.“