Americký průmysl, který vyrábí zboží pro zámořské trhy, však může v obchodních válkách také hodně ztratit.

„Bohužel jsme v této kampani ani z jedné strany neslyšeli mnoho o vývozu,“ řekla Mary Lovelyová, vedoucí pracovnice Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku. „To je nešťastné, protože naši vývozci jsou naše největší, nejproduktivnější a nejinovativnější společnosti.“

USA jsou druhým největším vývozcem průmyslového zboží na světě a podle vládních údajů podpořil vývoz v roce 2022 6,7 % celkové zaměstnanosti v USA. Odhaduje se, že každá miliarda dolarů vývozu podpořila 4 100 pracovních míst.

„Budeme svědky vyšších cen věcí, které naši výrobci používají k výrobě ve Spojených státech,“ řekla Lovelyová ve středu v přístavu v Los Angeles. „Toto zvýšení cen je poškodí a na globálním trhu zjistí, že jejich konkurenti nejsou omezeni stejným způsobem.“

První fáze Trumpovy obchodní války v roce 2018 byla zahřívací, možná dokonce hrací. „Zaznamenali jsme nárůst nákladu před milníky nebo termíny zavedení cel a poté obrovský pokles,“ řekl výkonný ředitel přístavu v Los Angeles Gene Seroka.

Jihokalifornský námořní přístav je jistě svědkem dalšího nárůstu. LA a sousední přístav Long Beach letos zažily nejrušnější sezónu v historii, která začala dříve – a trvala déle – než je obvyklé. (Více informací o rekordních tocích nákladu najdete zde.)

Před začátkem Trumpovy obchodní války tvořil 57 % obchodů přístavu obchod s Čínou, uvedl Seroka. „V současné době toto číslo kleslo na 43 %, přesto stále rosteme,“ a to díky výrobě, která se přesunula jinam.

Tentokrát však nejistota přetrvává: Jak daleko Trump zajde při zavádění vyšších cel a jak rychle budou zavedena, na které země a v jakém pořadí? To vše nutí mnohé americké dovozce spěchat se zbožím, jak nejrychleji mohou. Pro dlouhodobější plánování je to spíše vyčkávání.

Trumpův nový slib uvalit 10% nebo 20% daň na veškeré dovážené zboží dostal manažery dodavatelských řetězců do úzkých. „Je velmi obtížné uzavírat takové sázky v hodnotě 20 nebo 50 milionů dolarů, které musí výrobci uzavírat, aby postavili nové závody,“ řekla Lovelyová.

Toto riziko je o to vyšší, že Trump by se mohl rozhodnout jít po zboží vyrobeném z čínských komponentů bez ohledu na to, kde se vyrábí. To by ohrozilo investice do továren a také zvýšilo náklady na dopravu.

„Pokud USA řeknou, že žádný čínský obsah, bez ohledu na to, o jaké zboží se jedná, o jaký výrobek, ať už to má dopad na národní bezpečnost, nebo ne, uvidíte, že se budou vytvářet dodavatelské řetězce s vyššími náklady, jen aby sloužily Spojeným státům,“ řekla Lovelyová.

Obavy společnosti Boeing

Přinejmenším jedna velká americká společnost se již snaží ránu zmírnit. Generální ředitel společnosti Boeing, jednoho z největších vývozců v zemi, uvedl, že nedávno s Trumpem diskutoval o dopadech případných cel, informoval ve středu deník Wall Street Journal.

Kelly Ortberg varoval zaměstnance, že obchodní válka s Čínou by mohla Boeing zasáhnout obzvlášť tvrdě, protože společnost prodává letadla čínským leteckým společnostem a USA z této země žádná letadla nedováží.

Zatímco Trump bude mít pravomoc zavést cla na Čínu prostřednictvím exekutivního příkazu nebo správního opatření, univerzální postih všech ostatních může být obtížnější provést, a to i s republikány v čele Kapitolu.

„Myslím, že se dočkáme akcí ze strany Kongresu, kdy jednotlivé okresy řeknou: ‚Hej, víte, obchod s Německem je pro nás opravdu důležitý‘ nebo ‚Hej, víte, v našem okrese máme jihokorejskou automobilku‘,“ řekla Lovelyová.

Prezidentovy celní plány by mohly být omezeny i dalšími způsoby. Trump například přímo pohrozil americkým společnostem. Během kampaně se obořil na společnost Deere & Co., téměř 200 let starého výrobce zemědělské techniky, kvůli plánům propustit zaměstnance na Středozápadě a přesunout část výroby do Mexika.

„Právě teď oznamuji společnosti John Deere, že pokud to uděláte, zavedeme 200% clo na vše, co chcete prodávat do Spojených států,“ řekl Trump v září.

Jít po jednotlivých společnostech „opravdu není to, co děláme, pokud jde o obchodní politiku“, řekla Lovelyová. „Odvetná cla za přesuny investic mimo Spojené státy se prostě nedělala. Nevím, jak by to prezident mohl udělat, pokud by neexistovala nějaká legislativa v Kongresu.“