Klíčové body

Scholzova ambice vytvořit z Německa polovodičovou velmoc narazila na krach projektu Intel za 30 miliard eur
Továrna TSMC v Drážďanech zůstává jediným významným úspěchem v jinak problematické německé čipové strategii
Německo čelí silné globální konkurenci, zatímco jeho dotační politika zaostává za USA a Čínou

Na východě Německa, poblíž Drážďan, stojí prázdné pole, které mělo být symbolem přelomového pokroku. V srpnu zde Scholz spolu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou slavnostně položil základní kámen továrny společnosti Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC).

Tento krok měl být jedním z hlavních pilířů průmyslové politiky Scholzovy vlády. Nicméně už o několik týdnů později přišla zásadní rána – společnost Intel oznámila, že pozastavuje plán na výstavbu své továrny v Magdeburku, a to navzdory původní investici v hodnotě přes 30 miliard eur.

Tento neúspěch nejen zmařil významnou investici, ale také zásadně oslabil Scholzovu vizi. Jeho cílem bylo vytvořit z Německa polovodičovou velmoc, která by hrála klíčovou roli v globálním ekosystému čipů – komponentů, které pohánějí moderní technologie jako umělá inteligence, chytré telefony nebo autonomní vozidla. Vicekancléř Robert Habeck dokonce varoval, že závislost na čipech může být ještě nebezpečnější než závislost na ruském plynu.

Evropa ztrácí dech v globální konkurenci

Situace Německa není výjimkou – podobným problémům čelí celá Evropa. Evropská unie si stanovila ambiciózní cíl zvýšit svůj podíl na globální produkci čipů na 20 % do roku 2030. Nicméně podle analýzy německé průmyslové skupiny Zvei činil tento podíl v roce 2024 pouhých 8,1 % a bez dalších investic by mohl do roku 2045 klesnout na 5,9 %. Tyto prognózy ukazují, že dosažení stanoveného cíle je prakticky nemožné.

Konkurence z Číny a Spojených států představuje pro Německo a Evropu vážnou překážku. USA podporují svůj polovodičový průmysl rozsáhlými dotacemi a daňovými úlevami – například prostřednictvím zákona CHIPS, který nabízí 39 miliard dolarů na podporu tohoto odvětví. Čína jde ještě dále a plánuje investovat do polovodičů 142 miliard dolarů. Naproti tomu Německo i ostatní evropské země zatím zaostávají, a to jak v objemu investic, tak v přilákání strategických partnerů.

Německé snahy a problémy

Navzdory problémům Scholz a jeho vláda pokračují ve snaze přilákat nové investory. Jedním z potenciálních partnerů je společnost Samsung, která však zatím neprojevila zájem o rozšíření výroby v Evropě. Ministerstvo hospodářství připravuje další dotační programy s cílem podpořit 10 až 15 projektů v různých oblastech polovodičového průmyslu, včetně výroby surovin a montáže čipů.

Nicméně problémy nejsou jen otázkou financí. Neúspěch projektu Intel poukazuje na hlubší nedostatky německé strategie. Někteří odborníci kritizují, že vláda nedokázala vytvořit příznivé podmínky pro dlouhodobou poptávku po polovodičích a spoléhala se příliš na dotace. Ekonomka Veronika Grimmová upozorňuje, že „silný stát nemusí být ten, který zasahuje do každého odvětví, ale ten, který vytváří stabilní rámcové podmínky“.

Budoucnost německého polovodičového průmyslu

Přesto existují i světlé momenty. Projekt továrny TSMC v Drážďanech, realizovaný ve spolupráci s dalšími partnery, včetně společností Infineon Technologies a Bosch, zůstává klíčovým bodem německé polovodičové strategie. Tento podnik známý jako ESMC by mohl hrát důležitou roli v oživení tohoto průmyslu.

Otázkou však zůstává, zda to bude stačit. Nejenže Německo čelí sílící globální konkurenci, ale Scholzova vláda se potýká i s vnitřními politickými problémy. Trojkoalice je v krizi a blížící se únorové volby by mohly přinést změnu ve vedení. Opoziční křesťanští demokraté mají podle průzkumů výraznou šanci na vítězství.

Olaf Scholz si stanovil ambiciózní cíl přetvořit Německo v polovodičovou velmoc, ale dosavadní vývoj ukazuje, že cesta k tomuto cíli bude mimořádně obtížná. Neúspěchy, jako je zastavení projektu Intel, oslabily jeho pozici nejen na domácí, ale i mezinárodní scéně. I když německá vláda hledá nové možnosti a partnery, budoucnost zůstává nejistá.

Konkurenční tlak ze zahraničí, omezené dotační prostředky a politické turbulence ohrožují Scholzovu vizi, která se stále více jeví jako sen vzdálený realitě.

Tento záměr měl být posílen rozsáhlými dotacemi, které by přilákaly zahraniční investory a pomohly obnovit hospodářskou dynamiku. Nicméně po neúspěchu klíčového projektu společnosti Intel čelí Scholzova vize vážným pochybnostem.Na východě Německa, poblíž Drážďan, stojí prázdné pole, které mělo být symbolem přelomového pokroku. V srpnu zde Scholz spolu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou slavnostně položil základní kámen továrny společnosti Taiwan Semiconductor Manufacturing Company . Tento krok měl být jedním z hlavních pilířů průmyslové politiky Scholzovy vlády. Nicméně už o několik týdnů později přišla zásadní rána – společnost Intel oznámila, že pozastavuje plán na výstavbu své továrny v Magdeburku, a to navzdory původní investici v hodnotě přes 30 miliard eur.Tento neúspěch nejen zmařil významnou investici, ale také zásadně oslabil Scholzovu vizi. Jeho cílem bylo vytvořit z Německa polovodičovou velmoc, která by hrála klíčovou roli v globálním ekosystému čipů – komponentů, které pohánějí moderní technologie jako umělá inteligence, chytré telefony nebo autonomní vozidla. Vicekancléř Robert Habeck dokonce varoval, že závislost na čipech může být ještě nebezpečnější než závislost na ruském plynu.Evropa ztrácí dech v globální konkurenciSituace Německa není výjimkou – podobným problémům čelí celá Evropa. Evropská unie si stanovila ambiciózní cíl zvýšit svůj podíl na globální produkci čipů na 20 % do roku 2030. Nicméně podle analýzy německé průmyslové skupiny Zvei činil tento podíl v roce 2024 pouhých 8,1 % a bez dalších investic by mohl do roku 2045 klesnout na 5,9 %. Tyto prognózy ukazují, že dosažení stanoveného cíle je prakticky nemožné.Konkurence z Číny a Spojených států představuje pro Německo a Evropu vážnou překážku. USA podporují svůj polovodičový průmysl rozsáhlými dotacemi a daňovými úlevami – například prostřednictvím zákona CHIPS, který nabízí 39 miliard dolarů na podporu tohoto odvětví. Čína jde ještě dále a plánuje investovat do polovodičů 142 miliard dolarů. Naproti tomu Německo i ostatní evropské země zatím zaostávají, a to jak v objemu investic, tak v přilákání strategických partnerů.Německé snahy a problémyNavzdory problémům Scholz a jeho vláda pokračují ve snaze přilákat nové investory. Jedním z potenciálních partnerů je společnost Samsung, která však zatím neprojevila zájem o rozšíření výroby v Evropě. Ministerstvo hospodářství připravuje další dotační programy s cílem podpořit 10 až 15 projektů v různých oblastech polovodičového průmyslu, včetně výroby surovin a montáže čipů.Nicméně problémy nejsou jen otázkou financí. Neúspěch projektu Intel poukazuje na hlubší nedostatky německé strategie. Někteří odborníci kritizují, že vláda nedokázala vytvořit příznivé podmínky pro dlouhodobou poptávku po polovodičích a spoléhala se příliš na dotace. Ekonomka Veronika Grimmová upozorňuje, že „silný stát nemusí být ten, který zasahuje do každého odvětví, ale ten, který vytváří stabilní rámcové podmínky“.Budoucnost německého polovodičového průmysluPřesto existují i světlé momenty. Projekt továrny TSMC v Drážďanech, realizovaný ve spolupráci s dalšími partnery, včetně společností Infineon Technologies a Bosch, zůstává klíčovým bodem německé polovodičové strategie. Tento podnik známý jako ESMC by mohl hrát důležitou roli v oživení tohoto průmyslu.Otázkou však zůstává, zda to bude stačit. Nejenže Německo čelí sílící globální konkurenci, ale Scholzova vláda se potýká i s vnitřními politickými problémy. Trojkoalice je v krizi a blížící se únorové volby by mohly přinést změnu ve vedení. Opoziční křesťanští demokraté mají podle průzkumů výraznou šanci na vítězství.Olaf Scholz si stanovil ambiciózní cíl přetvořit Německo v polovodičovou velmoc, ale dosavadní vývoj ukazuje, že cesta k tomuto cíli bude mimořádně obtížná. Neúspěchy, jako je zastavení projektu Intel, oslabily jeho pozici nejen na domácí, ale i mezinárodní scéně. I když německá vláda hledá nové možnosti a partnery, budoucnost zůstává nejistá. Konkurenční tlak ze zahraničí, omezené dotační prostředky a politické turbulence ohrožují Scholzovu vizi, která se stále více jeví jako sen vzdálený realitě.