Situaci ovlivnil i kandidát Donalda Trumpa na post ministra obchodu, který naznačil, že Kanada a Mexiko by mohly být ušetřeny nových obchodních daní, pokud přijmou opatření proti nelegální migraci a pašování fentanylu. Tento výrok přinesl určitou úlevu na trzích, avšak nejistota ohledně celkové politiky Spojených států v oblasti mezinárodního obchodu přetrvává.

Cena ropy Brent se držela nad 76 dolary za barel, zatímco americký West Texas Intermediate (WTI) osciloval kolem 73 dolarů. Tento vývoj následoval po zveřejnění zprávy o výrazném nárůstu amerických zásob ropy, což v předchozích dnech stlačilo futures kontrakty na nejnižší letošní hodnoty. Komentáře z amerických kruhů naznačují, že případné sankce vůči obchodním partnerům mohou být implementovány již tento víkend, což trhy bedlivě sledují.

Guvernér Bank of Canada Tiff Macklem upozornil na značnou míru nejistoty, která ztěžuje rozhodování centrálních bank. Kanada, jako jeden z hlavních dodavatelů ropy do USA, pečlivě monitoruje situaci. Bank of Canada dokonce ve středu přistoupila ke snížení úrokových sazeb, čímž chtěla částečně zmírnit ekonomické dopady nejasné obchodní politiky Spojených států.

První týdny nového roku byly pro ropu značně rozkolísané. Na počátku ledna ceny rostly v reakci na chladné počasí, které zvýšilo poptávku po topných olejích, a také na nové sankce, které odcházející Bidenova administrativa uvalila na ruské exporty. Tyto zisky však následně smazaly obavy z politiky Donalda Trumpa, který slíbil zvýšit domácí produkci ropy a zároveň vyvíjet tlak na OPEC ke snížení cen. Trump rovněž oznámil plán doplnit strategické zásoby ropy v USA, což by podle analytiků ANZ Group Holdings mohlo zpřísnit podmínky na trhu.

Analytici upozorňují, že ambice na zvýšení americké dominance v globálním energetickém sektoru nemusí být snadno dosažitelné. Spojené státy sice disponují rozsáhlými ropnými rezervami a moderní těžební infrastrukturou, avšak závislost na dovozu z Kanady zůstává významná. Kanada denně exportuje do USA téměř 4 miliony barelů ropy, přičemž rafinerie na americkém Středozápadě jsou na tomto dovozu závislé z více než 70 %.

Mexiko rovněž čelí hrozbě nových cel. Ministr hospodářství Marcelo Ebrard uvedl, že země má připravenou strategii pro případ, že by Trump splnil své sliby a zavedl cla od 1. února. Podrobnosti strategie však nezveřejnil. Situace se dále komplikuje napětím mezi USA a Čínou, kde americká administrativa hrozí zavedením dalších obchodních bariér. V podobném duchu došlo i ke krátkému sporu mezi USA a Kolumbií, kde Washington pohrozil omezeními na importy.

Ekonomická politika Donalda Trumpa výrazně zvyšuje nervozitu nejen na trzích s komoditami, ale i v širším mezinárodním obchodním prostředí. Tvrdší podmínky pro zahraniční obchodní partnery, které Trumpova administrativa prosazuje, mají za cíl posílit domácí ekonomiku a snížit závislost USA na zahraničních dodávkách. Tento přístup však vyvolává obavy mezi investory a obchodníky, protože hrozby cel a obchodních sankcí mohou destabilizovat globální trhy. Země jako Kanada a Mexiko, klíčoví partneři USA v dodávkách ropy, jsou nuceny přehodnocovat své strategie, aby minimalizovaly možné škody. Zároveň může být narušena stabilita dlouhodobě budovaných dodavatelských řetězců, na kterých závisí nejen energetický sektor, ale i další odvětví. Pokud by se podobné kroky rozšířily i na ostatní klíčové ekonomiky, hrozilo by zpomalení globálního obchodu, což by mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro růst světové ekonomiky a investiční rozhodování na trzích s komoditami. Obchodníci proto pečlivě analyzují každé nové oznámení americké vlády, protože jakákoli neočekávaná změna politiky může mít přímý dopad na ceny ropy, zemního plynu a dalších klíčových surovin.

Obchodníci proto zůstávají v nejistotě, jaké kroky bude americká vláda v nejbližších dnech podnikat. Každé nové oznámení či rozhodnutí může mít významný dopad na ceny ropy i na investiční strategie velkých hráčů na trhu.