Švédská centrální banka ve středu podle očekávání snížila svou hlavní úrokovou sazbu z 2,50 % na 2,25 %, aby podpořila pomalý hospodářský růst, a uvedla, že její prognóza úrokových sazeb zůstává v platnosti, i když je připravena jednat, pokud se změní výhled cen a aktivity.
Jednalo se o páté snížení sazeb Riksbank v řadě a šesté od května loňského roku.
„Vzhledem k tomu, že riziko příliš vysoké inflace je omezené a zároveň je ekonomická aktivita slabá … je vhodné nyní snížit základní úrokovou sazbu,“ uvedla Riksbank ve svém prohlášení.
Na svém prosincovém zasedání Riksbank uvedla, že v tomto cyklu očekává snížení pouze jednou, a to někdy v první polovině letošního roku.
Riksbank v posledním roce snižovala sazby téměř stejně rychle, jako je zvyšovala, když ji po pandemii a ruské invazi na Ukrajinu zasáhl globální záchvat inflace.
Po dosažení vrcholu na úrovni 4 % centrální banka od jara 2024 šestkrát uvolnila politiku v důsledku rostoucího přesvědčení, že inflace, která na konci roku 2022 dosáhla 10 %, je pod kontrolou.
Tvůrci sazeb se nyní zaměřují na ekonomiku, která v posledních několika letech téměř nerostla.
Riksbank očekává, že v letošním roce se růst opět zrychlí, a to i díky snížení sazeb, ale výhled je nejistý a tvůrci sazeb uvedli, že jsou připraveni jednat, pokud se výhled změní.
„Nejistota panuje zejména v souvislosti s vývojem v zahraničí, například pokud jde o hospodářskou politiku ve Spojených státech a Evropě a geopolitické napětí,“ uvedla. „Existují také rizika spojená s oživením švédské ekonomiky a kurzem koruny.“
Švédská centrální banka ve středu podle očekávání snížila svou hlavní úrokovou sazbu z 2,50 % na 2,25 %, aby podpořila pomalý hospodářský růst, a uvedla, že její prognóza úrokových sazeb zůstává v platnosti, i když je připravena jednat, pokud se změní výhled cen a aktivity.
Jednalo se o páté snížení sazeb Riksbank v řadě a šesté od května loňského roku.
„Vzhledem k tomu, že riziko příliš vysoké inflace je omezené a zároveň je ekonomická aktivita slabá … je vhodné nyní snížit základní úrokovou sazbu,“ uvedla Riksbank ve svém prohlášení.
Na svém prosincovém zasedání Riksbank uvedla, že v tomto cyklu očekává snížení pouze jednou, a to někdy v první polovině letošního roku.
Riksbank v posledním roce snižovala sazby téměř stejně rychle, jako je zvyšovala, když ji po pandemii a ruské invazi na Ukrajinu zasáhl globální záchvat inflace.
Po dosažení vrcholu na úrovni 4 % centrální banka od jara 2024 šestkrát uvolnila politiku v důsledku rostoucího přesvědčení, že inflace, která na konci roku 2022 dosáhla 10 %, je pod kontrolou.
Tvůrci sazeb se nyní zaměřují na ekonomiku, která v posledních několika letech téměř nerostla.
Riksbank očekává, že v letošním roce se růst opět zrychlí, a to i díky snížení sazeb, ale výhled je nejistý a tvůrci sazeb uvedli, že jsou připraveni jednat, pokud se výhled změní.
„Nejistota panuje zejména v souvislosti s vývojem v zahraničí, například pokud jde o hospodářskou politiku ve Spojených státech a Evropě a geopolitické napětí,“ uvedla. „Existují také rizika spojená s oživením švédské ekonomiky a kurzem koruny.“
Švédská centrální banka ve středu podle očekávání snížila svou hlavní úrokovou sazbu z 2,50 % na 2,25 %, aby podpořila pomalý hospodářský růst, a uvedla, že její prognóza úrokových sazeb zůstává v platnosti, i když je připravena jednat, pokud se změní výhled cen a aktivity.
Jednalo se o páté snížení sazeb Riksbank v řadě a šesté od května loňského roku.
„Vzhledem k tomu, že riziko příliš vysoké inflace je omezené a zároveň je ekonomická aktivita slabá ... je vhodné nyní snížit základní úrokovou sazbu,“ uvedla Riksbank ve svém prohlášení.
Na svém prosincovém zasedání Riksbank uvedla, že v tomto cyklu očekává snížení pouze jednou, a to někdy v první polovině letošního roku.
Riksbank v posledním roce snižovala sazby téměř stejně rychle, jako je zvyšovala, když ji po pandemii a ruské invazi na Ukrajinu zasáhl globální záchvat inflace.
Po dosažení vrcholu na úrovni 4 % centrální banka od jara 2024 šestkrát uvolnila politiku v důsledku rostoucího přesvědčení, že inflace, která na konci roku 2022 dosáhla 10 %, je pod kontrolou.
Tvůrci sazeb se nyní zaměřují na ekonomiku, která v posledních několika letech téměř nerostla.
Riksbank očekává, že v letošním roce se růst opět zrychlí, a to i díky snížení sazeb, ale výhled je nejistý a tvůrci sazeb uvedli, že jsou připraveni jednat, pokud se výhled změní.
„Nejistota panuje zejména v souvislosti s vývojem v zahraničí, například pokud jde o hospodářskou politiku ve Spojených státech a Evropě a geopolitické napětí,“ uvedla. „Existují také rizika spojená s oživením švédské ekonomiky a kurzem koruny.“
