Klíčové body

Mechanize chce plně automatizovat ekonomiku pomocí agentních systémů umělé inteligence
Startup vyvolal kritiku kvůli možnému ohrožení lidské práce i reputace výzkumného institutu Epoch
Mechanize má podporu významných investorů a momentálně hledá nové zaměstnance

Nově založený startup Mechanize, za nímž stojí Tamay Besiroglu, respektovaný výzkumník v oblasti umělé inteligence, však míří přesně do tohoto středu zájmu. Startup byl oficiálně představen prostřednictvím příspěvku na síti X (dříve Twitter), kde Besiroglu oznámil, že cílem společnosti je plně automatizovat veškerou lidskou práci a tím i celou světovou ekonomiku.

Mechanize má poskytovat nástroje, data, hodnocení i digitální prostředí, které umožní automatizaci různých profesí. Zatímco jiné startupy se soustředí na konkrétní úseky byznysu, Mechanize otevřeně deklaruje, že chce nahradit „každého pracovníka“ – a to pomocí agentních systémů umělé inteligence.

V rozhovoru Besiroglu upřesnil, že hlavní pozornost jeho týmu se nyní soustředí na tzv. práci bílých límečků – tedy kognitivní a kancelářské činnosti. Manuální práce vyžadují fyzickou robotiku, a tudíž nejsou bezprostředním cílem. Přesto je vize Mechanize dostatečně široká na to, aby vyvolala ostrou kritiku.

Besiroglu svou tezi podpořil výpočtem adresovatelného trhu – podle něj by roční mzdy vyplácené americkým pracovníkům představovaly trh o velikosti 18 bilionů dolarů. Globálně by toto číslo přesáhlo 60 bilionů dolarů. Takové výpočty mají vyvolat investorům jiskru v očích, ale současně i znepokojení u těch, kdo se ptají: co bude s lidmi?

Uživatelé na síti X nešetřili kritikou. Například Anthony Aguirre napsal, že ačkoliv respektuje práci zakladatelů výzkumné organizace Epoch, kterou Besiroglu rovněž založil, je znepokojen tím, že „automatizace většiny lidské práce bude pro firmy obrovskou výhrou, ale pro společnost obrovskou ztrátou“.

Výzkumný institut pod tlakem

Kritika nesměřuje jen k poslání Mechanize, ale i ke vztahu startupu s výzkumným institutem Epoch, který Besiroglu rovněž založil. Epoch je známý svým analytickým přístupem ke zkoumání dopadů umělé inteligence a vývojem benchmarků pro měření její výkonnosti. Jeho cílem bylo být nestranným arbitrem v rychle se rozvíjejícím odvětví AI.

Některým kritikům vadí, že Mechanize narušuje důvěryhodnost Epochu. Když Epoch v minulosti zveřejnil výsledky, které podpořily výkonnost modelu ChatGPT od OpenAI, vyvolalo to vlnu otázek ohledně transparentnosti spolupráce. Nyní se objevují hlasy, které tvrdí, že Besiroglu využívá renomé Epochu pro vlastní komerční účely.

Někteří uživatelé, například Oliver Habryka, to formulovali ostře: podle něj jde o důkaz, že výzkum Epochu je přímo propojený s komerčním tlakem na maximalizaci schopností agentních AI.

Technická vize vs. společenský dopad

Přestože se Mechanize stává terčem kritiky, nelze popřít, že se Besiroglu snaží řešit reálný problém: současní AI agenti jsou nespolehliví, zapomínají kontext a nedokážou si dlouhodobě udržet směr. Mechanize chce tuto technologii posunout kupředu a vytvořit infrastrukturu pro efektivnější a robustnější využívání agentních systémů.

Projekt má podporu významných jmen z technologického světa – mezi investory jsou například Nat Friedman, Daniel Gross či Jeff Dean. Zatímco někteří se ke svému zapojení nevyjádřili, Marcus Abramovitch investici potvrdil s tím, že tým Mechanize „přemýšlí o umělé inteligenci hlouběji než kdokoli jiný, koho znám“.

Besiroglu se hájí tím, že jeho vize přinese lidem větší prosperitu, vyšší životní úroveň a hojnost, kterou si dnes ještě neumíme představit. Podle něj by se mzdy ve světě plné automatizace mohly i zvýšit, protože lidé budou mít prostor pro činnosti, které AI nezvládne.

Zastánci tradičnějších přístupů však namítají, že takový vývoj může vést k prohloubení nerovnosti a destabilizaci systému příjmů. Pokud totiž lidé přijdou o práci, přijdou i o prostředky na nákup zboží a služeb, které budou agenti vytvářet.

Besiroglu reaguje tím, že lidé nečerpají příjmy pouze ze zaměstnání – ale také z kapitálu, dividend, pronájmů či sociálních transferů. V ideálním scénáři by se podle něj AI ekonomika mohla stát základem nového typu hojnosti, kde lidé nebudou závislí jen na práci.

Budoucnost práce se právě přepisuje

Startup Mechanize tak rozvířil nejen diskuzi o technologiích, ale také o budoucnosti samotné práce. Pokud se mu podaří technologicky uspět, může skutečně změnit způsob, jakým bude vypadat pracovní trh. Zatím však čelí ostré kritice, etickým otázkám i skepsi vůči své schopnosti udržet si důvěryhodnost ve světě, kde se hranice mezi výzkumem a komercí stále více stírá.

Mechanize v tuto chvíli aktivně nabírá nové zaměstnance, což samo o sobě působí jako ironický paradox – firma, která chce nahradit všechny pracovníky, teď sama hledá nové lidi.

Nově založený startup Mechanize, za nímž stojí Tamay Besiroglu, respektovaný výzkumník v oblasti umělé inteligence, však míří přesně do tohoto středu zájmu. Startup byl oficiálně představen prostřednictvím příspěvku na síti X , kde Besiroglu oznámil, že cílem společnosti je plně automatizovat veškerou lidskou práci a tím i celou světovou ekonomiku.Mechanize má poskytovat nástroje, data, hodnocení i digitální prostředí, které umožní automatizaci různých profesí. Zatímco jiné startupy se soustředí na konkrétní úseky byznysu, Mechanize otevřeně deklaruje, že chce nahradit „každého pracovníka“ – a to pomocí agentních systémů umělé inteligence.V rozhovoru Besiroglu upřesnil, že hlavní pozornost jeho týmu se nyní soustředí na tzv. práci bílých límečků – tedy kognitivní a kancelářské činnosti. Manuální práce vyžadují fyzickou robotiku, a tudíž nejsou bezprostředním cílem. Přesto je vize Mechanize dostatečně široká na to, aby vyvolala ostrou kritiku.Besiroglu svou tezi podpořil výpočtem adresovatelného trhu – podle něj by roční mzdy vyplácené americkým pracovníkům představovaly trh o velikosti 18 bilionů dolarů. Globálně by toto číslo přesáhlo 60 bilionů dolarů. Takové výpočty mají vyvolat investorům jiskru v očích, ale současně i znepokojení u těch, kdo se ptají: co bude s lidmi?Uživatelé na síti X nešetřili kritikou. Například Anthony Aguirre napsal, že ačkoliv respektuje práci zakladatelů výzkumné organizace Epoch, kterou Besiroglu rovněž založil, je znepokojen tím, že „automatizace většiny lidské práce bude pro firmy obrovskou výhrou, ale pro společnost obrovskou ztrátou“.Výzkumný institut pod tlakemKritika nesměřuje jen k poslání Mechanize, ale i ke vztahu startupu s výzkumným institutem Epoch, který Besiroglu rovněž založil. Epoch je známý svým analytickým přístupem ke zkoumání dopadů umělé inteligence a vývojem benchmarků pro měření její výkonnosti. Jeho cílem bylo být nestranným arbitrem v rychle se rozvíjejícím odvětví AI.Některým kritikům vadí, že Mechanize narušuje důvěryhodnost Epochu. Když Epoch v minulosti zveřejnil výsledky, které podpořily výkonnost modelu ChatGPT od OpenAI, vyvolalo to vlnu otázek ohledně transparentnosti spolupráce. Nyní se objevují hlasy, které tvrdí, že Besiroglu využívá renomé Epochu pro vlastní komerční účely.Někteří uživatelé, například Oliver Habryka, to formulovali ostře: podle něj jde o důkaz, že výzkum Epochu je přímo propojený s komerčním tlakem na maximalizaci schopností agentních AI.Technická vize vs. společenský dopadPřestože se Mechanize stává terčem kritiky, nelze popřít, že se Besiroglu snaží řešit reálný problém: současní AI agenti jsou nespolehliví, zapomínají kontext a nedokážou si dlouhodobě udržet směr. Mechanize chce tuto technologii posunout kupředu a vytvořit infrastrukturu pro efektivnější a robustnější využívání agentních systémů.Projekt má podporu významných jmen z technologického světa – mezi investory jsou například Nat Friedman, Daniel Gross či Jeff Dean. Zatímco někteří se ke svému zapojení nevyjádřili, Marcus Abramovitch investici potvrdil s tím, že tým Mechanize „přemýšlí o umělé inteligenci hlouběji než kdokoli jiný, koho znám“.Besiroglu se hájí tím, že jeho vize přinese lidem větší prosperitu, vyšší životní úroveň a hojnost, kterou si dnes ještě neumíme představit. Podle něj by se mzdy ve světě plné automatizace mohly i zvýšit, protože lidé budou mít prostor pro činnosti, které AI nezvládne.Zastánci tradičnějších přístupů však namítají, že takový vývoj může vést k prohloubení nerovnosti a destabilizaci systému příjmů. Pokud totiž lidé přijdou o práci, přijdou i o prostředky na nákup zboží a služeb, které budou agenti vytvářet.Besiroglu reaguje tím, že lidé nečerpají příjmy pouze ze zaměstnání – ale také z kapitálu, dividend, pronájmů či sociálních transferů. V ideálním scénáři by se podle něj AI ekonomika mohla stát základem nového typu hojnosti, kde lidé nebudou závislí jen na práci.Budoucnost práce se právě přepisujeStartup Mechanize tak rozvířil nejen diskuzi o technologiích, ale také o budoucnosti samotné práce. Pokud se mu podaří technologicky uspět, může skutečně změnit způsob, jakým bude vypadat pracovní trh. Zatím však čelí ostré kritice, etickým otázkám i skepsi vůči své schopnosti udržet si důvěryhodnost ve světě, kde se hranice mezi výzkumem a komercí stále více stírá.Mechanize v tuto chvíli aktivně nabírá nové zaměstnance, což samo o sobě působí jako ironický paradox – firma, která chce nahradit všechny pracovníky, teď sama hledá nové lidi.