Oproti roku 2023 je čistý zisk o miliardu vyšší. Oproti roku 2019 je však loňský výsledek stále nižší o zhruba půl miliardy korun, tehdy čistý zisk firmy činil tři miliardy korun. Hrubý provozní zisk (EBITDA) letiště za loňský rok činil 4,3 miliardy korun, meziročně o 1,2 miliardy více. Letiště Praha o tom dnes informovalo v tiskové zprávě.

Výsledky loňského hospodaření podle letiště pozitivně ovlivnil nárůst počtu odbavených cestujících, který meziročně stoupl o 18 procent na 16,35 milionu. Počet odbavených cestujících v loňském roce dosáhl 92 procent počtu z předcovidového roku 2019. „Potvrzuje se tak, že jsme již nahradili výpadky provozu ČSA a letů z Ruska a Ukrajiny. Jsme tak mimo jiné lépe připraveni na postupné financování modernizace letiště,“ uvedl předseda představenstva Letiště Praha Jiří Pos.

Urychlit povolování nových paroplynových zdrojů energie má novela energetického zákona přezdívaná Lex plyn, kterou dnes přijala Sněmovna. Paroplynové elektrárny by měly zajistit dostatečnou kapacitu pro výrobu elektřiny při očekávaném nadcházejícím útlumu uhlí. Podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) se Česko díky tomu vyhne závislosti na dovozu elektřiny ze zahraničí. Návrh by mohl zkrátit povolovací procesy až o pět let.

<!– DIP popup–>

Novelu ve Sněmovně předložila skupina poslanců v čele s ministrem průmyslu Lukášem Vlčkem (STAN). Pro její schválení hlasovalo 170 přítomných poslanců ze všech poslaneckých klubů. Proti nehlasoval nikdo.

„Já si myslím, že to je důležitý bod na cestě k bezemisní energetice. Dnešním schválením zrychlujeme výstavbu plynových zdrojů nad 100 megawatt,“ řekl ČTK předseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS). Dodal, že je třeba překlenout dobu, kdy končí uhelné zdroje a jaderná energie bude fungovat až koncem 40. let.

Novela například předpokládá, že investor do plynové elektrárny bude muset v žádosti o autorizaci uvést informaci o předpokládaném výběru dodavatele této elektrárny. Žadatel také bude muset po dobu výstavby a údržby takové elektrárny plnit požadavky na bezpečnostní zájmy státu, které mu stanoví ministerstvo průmyslu.

Poslanci také zúžili okruh solárních elektráren z let 2009 až 2010, které budou podléhat individuálním kontrolám výnosnosti. Nově se mají týkat jen zdrojů s výkonem nad 145 kilowatt, a nikoli již od 30 kilowatt. Individuální kontroly výnosnosti uvedených solárních elektráren jsou jedním z nástrojů, kterými chce vláda letos ušetřit peníze z rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů. Do zákona se individuální kontroly dostaly přes nesouhlas opozice v předchozí novele energetického zákona. Senát je chtěl vypustit, ale poslanci ho přehlasovali.

Poslanci také vrátili do zákona možnost Prahy, Brna a Ostravy vydávat své vlastní stavební předpisy. Sněmovna je při schvalování předchozí novely energetického zákona vinou legislativně technické chyby vypustila. Dnes poslanci naopak odmítli návrh poslance STAN Jana Berkiho a dalších, aby stavební předpisy mohly vydávat i Plzeň a Liberec.

Na návrh hospodářského výboru Sněmovna prosadila zákaz takzvaných mařičů energie. Jde o zařízení na maření přebytečné energie hlavně v situacích, kdy je cena elektřiny záporná. Sněmovna neschválila návrh Pirátů na zavedení poplatku z větrných elektráren. Poplatek se měl odvozovat od instalovaného výkonu a základ by se násobil koeficientem pro daň z nemovitostí. Platil by se ročně a peníze by dostávala obec, na jejímž katastru větrná elektrárna leží.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil správní řízení s jednou z českých komerčních televizních stanic. Důvodem je podezření ze zneužití dominantního postavení. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.

„Možné porušení soutěžních pravidel úřad spatřuje v oblasti poskytování licencí k distribuci televizního obsahu televizních kanálů, což mohlo poškodit jak spotřebitele, tak distributory či provozovatele převzatého vysílání. Úřad prověřuje nejen narušení hospodářské soutěže na českém trhu, ale také obchodu mezi členskými státy Evropské unie,“ uvedl úřad.

Upozornil, že zahájení správního řízení neznamená, že byl zákon porušen nebo že bude na jeho konci uložena pokuta. To je i důvod, proč až do pravomocného rozhodnutí nezveřejňuje název společnosti, s níž vede správní řízení.

ÚOHS každoročně zahájí několik desítek správních řízení týkajících se hospodářské soutěže, kromě zneužití dominantního postavení se týkají také zakázaných dohod, kartelových nebo vertikálních, při nichž firma svým odběratelům například diktuje prodejní ceny. Loni zahájil 71 správních řízení a vydal 77 rozhodnutí týkajících se hospodářské soutěže, z čehož 65 se týkalo fúzí, tedy spojování firem. Za pochybení narušující hospodářskou soutěž uložil loni pokuty za 345 milionů korun.