Na první pohled může nízké ocenění a vysoký dividendový výnos působit lákavě, ale při hlubší analýze se objevují zásadní výzvy, které by měli dlouhodobí investoři důkladně zvážit. Přes svou bohatou historii a uznávané jméno čelí Ford strukturálním problémům, které mohou omezit jeho budoucí růst i schopnost generovat stabilní výnosy.

Nejviditelnější výhodou současné investice do akcií Fordu (F) je jejich ocenění. K 17. dubnu 2025 se společnost obchodovala s poměrem ceny k zisku (P/E) ve výši 6,6. Tento ukazatel je více než třikrát nižší než P/E indexu S&P 500, který činí 21,4. Pro konzervativní investory zaměřené na hodnotu to může signalizovat podhodnocenou akcii s potenciálem růstu.

S nízkým oceněním přichází i dividendový výnos na úrovni 6,23 %, což z Fordu činí atraktivní titul pro investory hledající pravidelný příjem. Dividendové výnosy v tomto rozsahu nejsou v dnešním prostředí příliš běžné, a mohou tak podpořit poptávku po akciích, pokud bude výplata stabilní.

Dalším pozitivním faktorem je výkon segmentu Ford Pro, který se zaměřuje na firemní zákazníky a nabízí vozidla, software i údržbu. Tento segment dosáhl v roce 2024 tržeb ve výši 66,9 miliardy USD, což představuje meziroční růst o 15 %, a zároveň vygeneroval provozní zisk 9 miliard USD. Management se snaží tento segment prezentovat jako zdroj opakovaných, vysoce ziskových a necyklických příjmů – což je v automobilovém průmyslu poměrně neobvyklé.

Nízké výnosy a omezený růst brzdí atraktivitu Fordu

Přes výše uvedené pozitivní body je ale důležité podívat se na dlouhodobější výsledky. Historická výkonnost akcií Fordu je slabá – za posledních 10 let akcie včetně dividend přinesly výnos pouhé 1 %, a za 20 let pouze 97 %. To znamená, že investice do široce diverzifikovaného indexového fondu, například S&P 500, by přinesla několikanásobně vyšší zhodnocení.

Dlouhodobě nízké výnosy odrážejí strukturální problémy v podnikání. Globální automobilový průmysl je zralý trh s omezeným růstem. Například v USA, což je pro Ford klíčový trh, se v březnu 2025 prodalo přibližně 18,2 milionu vozů v přepočtu na roční bázi – číslo, které se za posledních 10–20 let prakticky nezměnilo. To znamená, že objem trhu zůstává stagnující, což omezuje prostor pro organický růst.

Konkurence a slabé marže zůstávají klíčovým rizikem

Ford se navíc pohybuje ve vysoce konkurenčním prostředí, kde zákazníci mají široký výběr mezi domácími i zahraničními výrobci. Ti soupeří o pozornost zákazníků především cenou, kvalitou a technologiemi. V takto nastaveném prostředí je obtížné si udržet dlouhodobou výhodu.

Zásadním ukazatelem je návratnost investovaného kapitálu (ROIC), která u Fordu dosahuje pouhých 3 %. Tento ukazatel napovídá, že společnost nedokáže efektivně zhodnocovat prostředky akcionářů, což je v dlouhodobém horizontu problematické. Průměrná provozní marže za posledních 10 let činí jen 2,4 %, což značí nízkou efektivitu a vysokou nákladovost provozu. Pokud by došlo k poklesu tržeb – například v důsledku hospodářského zpomalení nebo vyšších cel – Ford by měl jen omezený manévrovací prostor k udržení ziskovosti.

Nejasná budoucnost a riziko snižování dividend

Cykličnost automobilového průmyslu představuje další problém. V době ekonomické nejistoty domácnosti často odkládají nákupy vozidel, což se negativně podepisuje na tržbách výrobců. Ford sice nabízí dividendový výnos přes 6 %, ale pokud se ziskovost dále zhorší, výplata dividendy může být ohrožena. Slabé marže a vysoké fixní náklady totiž znamenají, že při poklesu tržeb může být obtížné zachovat současnou úroveň výplat.

Navzdory více než stoleté historii zůstává Ford akcií, která nedokázala vygenerovat nadprůměrné výnosy. Ani aktuálně nízká cena pod 10 USD neznamená automaticky příležitost k dlouhodobému zhodnocení. Fundamentální problémy – nízká efektivita, omezený růst a silná konkurence – zůstávají beze změny.