Akcie luxusního zboží se ocitly ve vleku tržní krize po zavedení cel, protože investoři se obávají, že nový obchodní řád a následný výprodej na akciových trzích sníží poptávku po prémiovém zboží. Závislost tohoto odvětví na bohatých spotřebitelích a jeho cenová síla mu však může pomoci překonat celní bouři lépe než jiným maloobchodním podnikům. To by mohlo z některých luxusních akcií udělat útočiště. Prezident Donald Trump minulý týden představil rozsáhlý seznam nových cel, která se dotknou dovozu z desítek zemí. Evropské země - kde sídlí většina luxusních značek - byly zatíženy 20procentní dávkou. Zboží dovážené z Velké Británie a Švýcarska, dalších velkých výrobců luxusních produktů, bude zatíženo 10%, resp. 31% clem. Oznámení táhlo akcie luxusních společností dolů společně s širším trhem. Tema Luxury ETF (LUX) se v pondělí propadl o 2,6 % a v letošním roce ztratil 14 %. Referenční index S&P 500 od začátku roku klesl o 14 % a ETF SPDR S&P Retail se propadl o přibližně 19 %. Ačkoli cla zdraží dovoz prémiových výrobků do USA, největším rizikem pro společnosti vyrábějící luxusní zboží je, že nové poplatky by mohly „urychlit prudkou globální recesi a korekci akciových trhů“, napsal minulý týden ve výzkumné zprávě analytik společnosti Bernstein Luca Solca. Spotřebitelé s vysokými příjmy jsou více než ostatní chráněni před hospodářskými poklesy, ale jsou citliví na pokračující ztráty ve svých investičních portfoliích a pravděpodobně omezí své výdaje, pokud budou akcie nadále klesat. Analytici také pozorně sledují, jak cla ovlivní čínskou ekonomiku. Trump pohrozil, že vedle 34% cel, která mají vstoupit v platnost ve středu, uvalí na dovoz z Číny ještě 50% clo. Čínští spotřebitelé byli v minulosti důležitým motorem růstu luxusních značek, ale poptávka v posledních letech ochladla, protože čínská ekonomika zpomalila. Podle zprávy společnosti Bain klesl prodej luxusního zboží v Číně v roce 2024 přibližně o 20 %. Pokud cla omezí růst země, mohly by klesnout ještě více. V pondělí Solca v samostatném sdělení snížil svou roční prognózu růstu sektoru luxusního zboží. Nyní vidí meziroční pokles růstu o 2 % oproti předchozí projekci 5% růstu. Pod tlakem se ocitnou i zisky. Solca očekává, že průměrný zisk sektoru před úroky a zdaněním klesne o 4 až 6 % oproti úrovni roku 2024. Zmírnění úderu Prémiové značky však mohou mít více pák, kterými mohou kompenzovat negativní dopad globálních cel, než značky masové. Za prvé, většina luxusních společností vyrábí své zboží spíše v Evropě než v Asii. I když evropská 20% sazba vzájemného cla není nízká, neznamená pro evropské vývozce smrtelnou ránu. Jak uvádí Solca, hráči na trhu s luxusním zbožím platí cla na vývoz zboží do USA již desítky let a někdy platí odvody vyšší než 15 %. Pokud nová cla zohlední i ta stávající, pak zvýšení nákladů nebude nijak výrazné. I kdyby se vzájemná cla přidala ke stávajícím odvodům, mohl by být dopad „zanedbatelný“, říká, protože cla se uplatňují na velkoobchodní cenu, která je často o 20 % nebo méně než maloobchodní cena. Odhaduje, že většina společností by mohla zvýšení cel absorbovat zvýšením cen o 4 % nebo méně. To je méně než typické roční zvýšení cen o 5 až 7 %, které v posledních letech prováděly luxusní značky, uvedl Solca. „Dopad cel na sektorový EPS [zisk na akcii] může být přehnaný vzhledem k vnitřní cenové síle luxusních společností a relativně nízké cenové elasticitě poptávky,“ napsal Thomas Chauvet, analytik Citi. Chauvet očekává, že všechny luxusní značky v USA v nadcházejících týdnech zvýší ceny o jednociferné procento. Zvýšení se bude pravděpodobně lišit podle značky. Například švýcarští výrobci hodinek budou možná muset zvýšit ceny agresivněji vzhledem k tomu, že Švýcarsko bylo zasaženo vyšší celní sazbou. Americké luxusní značky, jako jsou Ralph Lauren, Capri Holdings a Tapestry, mohou mít také odlišnou cenovou rovnici, protože vyrábějí více svých produktů v Asii. V mnoha asijských zemích dosahují celní sazby téměř 50 %. Luxusní konglomerát LVMH Moët Hennessy Louis Vuitton může jít ještě o krok dál, aby zmírnil dopad cel tím, že zvýší výrobu v USA. Společnost, jejíž akcie od počátku roku klesly o 20 %, v současnosti provozuje v USA několik dílen, ale po účasti na Trumpově lednové inauguraci generální ředitel Bernard Arnault naznačil, že by mohlo být více „Vypadá to, že ve Spojených státech vás lidé vítají s otevřenou náručí,“ řekl Arnault v lednovém telefonátu s investory. „Daně se sníží na 15 %. Dílny, které můžeme v USA postavit, jsou v poměrně velkém počtu států dotovány a americký prezident tuto praxi podporuje.“ Není jasné, zda by konkurenti LVMH následovali tento příklad. „Většinu našich značek vyrábíme v Itálii a ve Francii, a to je součástí příslibu, který prostřednictvím našich výrobků, prostřednictvím našeho dědictví přinášíme spotřebiteli,“ řekl v únoru na hovoru k výsledkům hospodaření zástupce generálního ředitele společnosti Kering Jean-Marc Duplaix. „Prodáváme část naší kultury, ať už italské nebo francouzské. Nemáme tedy žádný plán výroby, který by byl proti celním tarifům. Nemá to smysl.“ Kde nakupovat Měli by tedy investoři uvažovat o nákupu akcií luxusního zboží? Analytici říkají, že ano - ale buďte opatrní. „Sektor luxusního zboží by mohl zůstat relativně odolný vzhledem k expozici vůči spotřebitelům s vyššími příjmy a globálnímu působení,“ píše Oliver Chen, analytik společnosti TD Cowen. Podle Chena je nejlepší akcií v luxusním sektoru švýcarský konglomerát Compagnie Financière Richemont, který vlastní značky Cartier, Van Cleef & Arpels a Montblanc. Šperky by mohly být v nejbližší době odolnější kategorií, píše Chen, a značky Cartier a Van Cleef v posledních dvou letech nezvýšily ceny tolik jako jiné luxusní značky, čímž si udržely „silný poměr ceny a hodnoty“. To by mohlo v budoucnu ponechat prostor pro zvýšení cen. Akcie společnosti Richemont, které jsou kótovány na švýcarské burze, letos klesly o 6,5 % a od minulé středy, kdy byla oznámena cla, ztratily 16 %. Chauvet ze Citi také upřednostňuje Richemont a tvrdí, že zaměření společnosti čistě na luxus by jí mělo pomoci udržet vysoké ceny. Z podobných důvodů doporučuje i akcie Hermès a poznamenává, že Hermès těží z toho, že je relativně méně vystaven prodejům v USA než ostatní obchodníci s luxusem. Akcie jsou však stále drahé a obchodují se za 46,7násobek očekávaného zisku za příštích 12 měsíců. Poměr ceny a zisku společnosti Richemont činí 20,4. Obě akcie se však pohybují pod svým pětiletým průměrem, který činí 50, resp. 23,8. Pro investory, kteří chtějí „koupit americké“, se Tapestry obchoduje za 11,9násobek zisku v příštím roce. Ačkoli se společnost zaměřuje na mladší, ambicióznější spotřebitele s menší kupní silou než ultrabohatí, analytička Barclays Adrienne Yih poznamenává, že zákazníci stále rádi platí plnou cenu za výrobky Coach a Kate Spade, což dává Tapestry cenovou sílu. Navíc by společnost Tapestry mohla těžit z toho, že spotřebitelé přecházejí od dražších kabelek k cenově dostupnějšímu zboží. Tapestry, Inc. (TPR) Akcie Hermès letos klesly o 1,5 %, zatímco Tapestry ztratila 3,6 %.