Inflace tak zpomalila z březnových 2,7 procenta. Nižší byla naposledy v březnu 2018. Meziměsíčně ceny klesly o 0,1 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Analytici předpokládali meziroční inflaci těsně nad dvěma procenty. Konečnou hodnotu zveřejní ČSÚ v úterý 13. května, v předchozích měsících pokaždé potvrdil svůj předběžný odhad.

V kategorii energií, kam spadají i pohonné hmoty, se v dubnu prohloubil pokles cen. V březnu energie zlevňovaly o 4,9 procenta, v dubnu to bylo o 6,3 procenta. Bez započítání vývoje cen energií by celková inflace v Česku v dubnu dosáhla tří procent.

Zdražování potravin, alkoholu a tabáku zpomalilo v dubnu na 3,3 procenta z březnových 5,9 procenta. V případě zboží se inflace zmírnila na 0,2 procenta z 1,6 procenta. Naproti tomu u služeb zesílila ze 4,5 procenta v březnu na dubnových 4,7 procenta.

Analytici, které oslovila ČTK, očekávali zpomalení meziroční inflace na 2,1 procenta. Jako důvod uváděli především výrazně nižší ceny pohonných hmot a také vyšší srovnávací základnu.

Ke zveřejňování předběžného odhadu inflace přistoupil ČSÚ v letošním roce kvůli dlouhodobé poptávce, která přicházela z finančního trhu, zejména z České národní banky (ČNB). Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v lednu zveřejňování předběžného odhadu uvítala, podle ní to je cenná informace pro rozhodování bankovní rady o nastavení úrokových sazeb.

<!– DIP popup–>

Raiffeisenbank v Česku v prvním čtvrtletí 2025 meziročně stoupl čistý zisk o 21 procent na 1,7 miliardy korun. Aktiva banky vzrostla loni o tři procenta na 759 miliard korun. Banka o tom dnes informovala ČTK v tiskové zprávě. Ostatním velkým bankám letos zisky rovněž rostly.

Provozní výnosy Raiffeisenbank vzrostly v prvním čtvrtletí o 6,9 procenta na 4,5 miliardy Kč. Čisté úrokové výnosy banky vzrostly o 8,6 procenta na 3,49 miliardy Kč. Nárůst způsobilo primárně vyplácením nižších úroků klientům, a to zejména na spořicích účtech. Čisté výnosy z poplatků a provizí vzrostly o 5,1 procenta na jednu miliardu Kč. Provozní náklady 2,37 miliardy Kč v meziročním srovnání klesly o 3,3 procenta.

Objem poskytnutých úvěrů klientům banky se meziročně zvýšil o 1,2 procenta na 376 miliard Kč. Růst byl především u domácností ve formě spotřebitelských a hypotečních úvěrů. Objem přijatých vkladů od klientů stoupl o 5,2 procenta na 623 miliard Kč. Růst táhly u domácností zvyšující se zůstatky především na spořicích účtech. Kapitálová přiměřenost banky k 31. březnu 2025 dosáhla 25,54 procenta.

„První čtvrtletí letošního roku hodnotím jako velice úspěšné. Na základě svých zkušeností věřím, že tento trend bude pokračovat po celý rok. Mé vyhlídky jsou tedy optimistické,“ komentoval výsledky generální ředitel Raiffeisenbank Igor Vida.

Česká spořitelna vykázala letos v prvním čtvrtletí čistý zisk 5,7 miliardy korun, meziročně o 0,3 procenta vyšší. Čistý zisk Komerční banky stoupl meziročně o 49,3 procenta na 4,2 miliardy korun, Moneta Money Bank o 14 procent na 1,5 miliardy korun.

Raiffeisenbank patří mezi největší bankovní domy v Česku. Bankovní služby v ČR poskytuje od roku 1993. Majoritním akcionářem je rakouská finanční instituce Raiffeisen Bank International.

Češi budou letos pracovat na stát 157 dní, o pět dní méně než loni. Takzvaný Den daňových poplatníků, dříve označovaný jako Den daňové svobody, tak připadá na 6. června, což je nejčasnější datum od roku 2020. Dnes o tom informoval Institut liberálních studií, který pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občanů, vypočítává od roku 2000.

„Po koronavirových letech, kdy byl Den daňových poplatníků až na konci června, je pozitivní, že se posouvá směrem k začátku roku, což znamená méně přerozdělování a více peněz v našich kapsách. Sice bychom si přáli rychlejší posun, ale pravdou je, že oproti pandemickým rokům 2020 a 2021 je Den daňových poplatníků téměř o tři týdny dříve a přerozdělování o desetinu menší,“ řekl ředitel Institutu liberálních studií Martin Pánek.

Podle výpočtu Liberálního institutu letos za každých 20.000 korun, které si lidé nechají pro vlastní spotřebu, stát přerozdělí dalších 15.123 korun. To znamená, že 6. červen rozděluje rok na období, do kdy příjmy Čechů šly výhradně na provoz státu, a na období, od kdy jde příjem jen na jejich konto. Na dřívější termín než letos připadal v minulosti Den daňových poplatníků pouze pětkrát v letech 2015 až 2019.

Institut liberálních studí využívá pro výpočet Dne daňových poplatníků metodiku zaměřenou na výdajovou stranu veřejných financí. „Den daňových poplatníků je přehledným vyjádřením míry přerozdělování v ekonomice ze strany veřejných rozpočtů, která se zrcadlí v omezování naší svobody nakládat s vydělanými penězi podle našeho vlastního uvážení,“ uvádí institut na svých internetových stránkách.

V minulosti označoval Institut liberálních studií Den daňových poplatníků jako Den daňové svobody. Ten vypočítává pro Česko také společnost Deloitte, využívá ale přitom jinou metodiku. „Svůj Den daňové svobody začal letos vyhlašovat také další subjekt a navíc vyvstala otázka právních aspektů používání tohoto názvu,“ vysvětlil Pánek, proč institut, který se dříve jmenoval Liberální institut, přistoupil ke změně názvu.

Mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pracovali nejkratší dobu na stát Švýcaři, kde letos Den daňových poplatníků připadl na 5. května. Nejdéle si na něj počkají ve Finsku, kde připadne na 29. července. Česko se pohybuje v blízkosti průměru OECD, který je 7. června. Průměr zemí eurozóny připadá na 30. června.