Návrat do světa byznysu, víra a budoucnost technologií... Setkání s bývalým šéfem Intelu (INTC) Patem Gelsingerem nepůsobí jako rozhovor s typickým technologickým lídrem ze Silicon Valley. Tak jsme si ho přečetli v amerických médiích. Jeho úvodní modlitba u stolu, oddanost víře, pevné rodinné vazby a upřímná touha po službě dávají jeho kariéře rámec, který kontrastuje s tím, jak tvrdé a soupeřivé je prostředí, ve kterém se celý život pohyboval. Přesto právě tato kombinace osobních zásad a neúnavné pracovní disciplíny vytvořila jednoho z nejvlivnějších technologických manažerů posledních dekád. Gelsingerova cesta od mladého inženýra k nejvyšším pozicím a jeho rostoucí role v oblasti umělé inteligence i kvantových technologií ukazují, jak hluboce propojuje své přesvědčení s technologickým pokrokem. Cesta od farmářských kořenů k vrcholu technologického průmyslu Pat Gelsinger vyrůstal v pensylvánské holandské rodině, kde dominovala tvrdá práce a disciplína. Tento přístup si nesl i do kariéry. Intel ho přijal už v 18 letech a poslal do Kalifornie, kde se jeho život během pouhých šesti měsíců zásadně proměnil. Vynikal technickým talentem i ambicemi, což vedlo k tomu, že ho Andy Grove pověřil vedením inženýrského týmu vyvíjejícího jeden z klíčových mikroprocesorů Intelu. V této době si Gelsinger napsal vlastní „životní poslání“: stát se generálním ředitelem Intelu. Ve 32 letech se stal nejmladším viceprezidentem v historii společnosti. V 90. letech zažíval Intel vrchol díky alianci Wintel s Microsoftem (MSFT) a Gelsinger byl uprostřed klíčových technologických bitev té doby – včetně sporů se Stevem Jobsem ohledně USB. Gelsinger ale nebyl jen technolog; jeho víra hrála stále větší roli. Kniha o jeho náboženské cestě dokonce vyvolala v Intelu kontroverze. V roce 2009 odešel — podle jeho slov kvůli restrukturalizaci a odklonu od původní technické kultury. Přešel do společnosti VMware, kde se akcie během jeho působení více než zdvojnásobily. Mezitím Intel stagnoval, zaostal za TSMC (TSM) ve výrobě čipů a neuspěl na trhu smartphonů. Návrat do Intelu, zákon o čipech a nečekané odvolání Gelsinger se do Intelu vrátil v roce 2021 s jasným cílem: obnovit technologické i výrobní vedení firmy. Navrhl investiční plán v hodnotě 20 miliard dolarů, otevření továren pro externí zákazníky a modernizaci výrobních procesů. Optimismus, který veřejně prezentoval, však brzy narazil. Intel měl za sebou pět let bez jediného produktu dodaného včas, ztratil „základní disciplínu“ a dočasně dokonce outsourcoval výrobu některých svých čipů ke konkurenci v Tchaj-wanu. Současně se Gelsinger stal klíčovou postavou při prosazování amerického Chips Actu – balíku federálních dotací a pobídek v hodnotě přes 50 miliard dolarů. Ačkoliv byl zákon nakonec schválen, Gelsinger se netajil frustrací z jeho pomalé implementace, kterou označil za „odpornou“. Jen několik týdnů poté, co Intel získal dotace z programu ve výši zhruba 11 miliard dolarů, představenstvo Gelsingera náhle odvolalo — jen rok před plánovaným dokončením jeho pětileté strategie. Pro něj to byl šok. Uznává ale, že s odstupem mohl více „řídit nahoru“ a více dbát na složení představenstva, které podle něj postrádalo odborníky na polovodiče. Nové poslání: víra, AI a kvantová revoluce Gelsingerovy plány nezastavilo ani odvolání. Dva dny po něm jeho žena prohlásila, že „ještě neskončil“. Během sta dní absolvoval přibližně sto pohovorů a nakonec přijal dvojí roli: stal se partnerem ve venture firmě Playground Global a zároveň výkonným předsedou a technologickým lídrem společnosti Gloo, která propojuje umělou inteligenci s křesťanským ekosystémem. Součástí jeho práce je vývoj bezpečnostních prvků pro AI modely tak, aby podporovaly lidskou důstojnost a „vedly lidi k Bohu i k druhým“. Aktivně kritizuje rozhodnutí OpenAI povolit erotický obsah na ChatGPT jako něco, co podle něj „degraduje lidské hodnoty“. Zároveň se podílí na podpoře technologických startupů zaměřených na fotonické kvantové počítače i nové polovodičové materiály. Věří, že kvantová technologie je třetím pilířem budoucí výpočetní éry společně s klasickým výpočtem a AI. Zatímco Jensen Huang z Nvidie (NVDA) předpovídá příchod kvantového mainstreamu až za dvacet let, Gelsinger tvrdí, že to může trvat jen dva roky. Když přechází k hodnocení technologických gigantů, je stručný: Alphabet (GOOGL) (GOOG) je podle něj „ohrožená umělou inteligencí“, Apple (AAPL) potřebuje další vlnu inovací, Amazon (AMZN) buduje mocné postavení díky vlastním čipům a spolupráci s Anthropic, Tesla (TSLA) je vizionářská, ale musí zlepšit vztahy se zákazníky. Nejsilnější komentář však padá na adresu Microsoftu (MSFT) a OpenAI: Gelsinger tvrdí, že Sam Altman dělá Microsoftu totéž, co Bill Gates udělal International Business Machines (IBM) — buduje technologickou závislost, která může přetvořit celé odvětví. Při závěru večera se vrací ke svému životnímu mottu: „dokončit dobře“. Chce to udělat prostřednictvím rodiny, mentorování lídrů a podpory technologií, které přinášejí lidem reálný prospěch. „Pokud mi Bůh dá dalších pět let, abych to dokončil, amen. Pokud třicet pět, amen.“