Údaje o zahraničním obchodu Spojených států za druhé čtvrtletí roku 2025 přinášejí poměrně střízlivý obrázek o dopadech celní politiky na vnější nerovnováhu americké ekonomiky. Cla zatím výrazně nesnížila deficit běžného účtu USA Silný dolar zůstává hlavním strukturálním faktorem nerovnováhy Oslabení dolaru může omezit příliv zahraničního kapitálu Financování deficitu závisí na důvěře globálních investorů Přestože byla cla prezentována jako nástroj ke snížení obchodního i běžného účtu, dostupná data ukazují, že jejich efekt je zatím omezený. Deficit běžného účtu, tedy rozdíl mezi výdaji USA v zahraničí a zahraničními výdaji v USA, zůstává strukturálně vysoký a jen mírně kolísá kolem úrovní známých z posledních let. Deficit v oblasti obchodu se zbožím byl ve druhém čtvrtletí pouze nepatrně nižší než pětiletý průměr. V prvním čtvrtletí přitom došlo k výraznému nárůstu dovozu, který byl z velké části vyvolán snahou firem předzásobit se před zavedením či zpřísněním cel. Tento efekt krátkodobě zvýšil deficit běžného účtu až na 5,9 % HDP, nicméně do konce června se situace stabilizovala a deficit klesl zpět na 3,3 % HDP. To je hodnota, která se již příliš neliší od úrovně zaznamenané ve stejném období předchozího roku. Silný dolar jako strukturální faktor Podle Tima Bakera z Deutsche Bank není relativně vysoký deficit běžného účtu USA ve srovnání s ostatními velkými ekonomikami primárně výsledkem aktuální obchodní politiky, ale spíše dlouhodobého faktoru v podobě silného a drahého dolaru. Silná měna zlevňuje dovoz a současně zdražuje americký vývoz, což přirozeně zhoršuje obchodní bilanci. Tento mechanismus funguje bez ohledu na cla a vysvětluje, proč se strukturální nerovnováha nedaří výrazněji snížit ani při zvýšené ochraně domácího trhu. V tomto kontextu získává na významu politická debata kolem kurzu americké měny. Prezident Donald Trump opakovaně prosazoval oslabení dolaru jako cestu ke snížení obchodního deficitu a posílení konkurenceschopnosti amerických výrobců. Na první pohled jde o logický krok, avšak podle řady analytiků s sebou nese i méně zřejmá rizika. Oslabení dolaru jako dvojsečný meč Jak upozorňuje Elias Haddad z Brown Brothers Harriman, snaha administrativy snížit obchodní deficit znamená, že do zahraničí bude proudit méně dolarů. To má přímý dopad na globální finanční toky. Pokud zahraniční subjekty inkasují méně dolarových příjmů z obchodu s USA, klesá také jejich potřeba tyto prostředky recyklovat zpět do amerických aktiv, zejména do státních dluhopisů a dalších cenných papírů. Tento aspekt je klíčový pro pochopení propojení mezi běžným účtem a kapitálovým účtem. Spojené státy dlouhodobě financují svůj deficit běžného účtu díky silnému přílivu zahraničního kapitálu. Podle Bakera dosáhly čisté portfoliové přílivy v uplynulém roce téměř 2 % HDP, což významně pomohlo pokrýt rozdíl mezi dovozem a vývozem. Jinými slovy, vysoký deficit je udržitelný právě proto, že zahraniční investoři mají nadále zájem držet americká finanční aktiva. Dopady slabšího dolaru na kapitálové toky Otázkou zůstává, co se stane, pokud dolar oslabí – ať už v důsledku cílené politiky, nebo v důsledku poklesu důvěry investorů. Slabší dolar může sice krátkodobě zlepšit obchodní bilanci, ale zároveň může snížit atraktivitu amerických aktiv pro zahraniční investory. Pokud by se tempo přílivu kapitálu zpomalilo, vzniká riziko, že financování deficitu běžného účtu bude složitější a dražší. Zde se ukazuje zmíněná dvojsečnost celé strategie. Oslabení měny může pomoci exportérům, ale zároveň může narušit rovnováhu mezi obchodními a finančními toky, na které je americká ekonomika dlouhodobě zvyklá. USA se v tomto smyslu nacházejí v odlišném postavení než většina ostatních zemí – jejich deficit je možný právě díky roli dolaru jako globální rezervní měny a díky vysoké poptávce po amerických aktivech. Strukturální dilema americké ekonomiky Data za druhé čtvrtletí roku 2025 tak naznačují, že samotná cla ani změna kurzu nejsou samospasitelným řešením. Deficit běžného účtu se sice krátkodobě mění v závislosti na cyklických faktorech, jako jsou předzásobení či výkyvy dovozu, ale jeho strukturální příčiny zůstávají beze změny. Silný dolar, otevřený kapitálový účet a vysoká atraktivita amerických finančních trhů tvoří celek, který je obtížné narušit jedním politickým rozhodnutím. Debata o oslabení dolaru proto není jen otázkou obchodní politiky, ale i otázkou finanční stability a důvěry investorů. Jak ukazují aktuální čísla, snaha snížit deficit může vést k nečekaným vedlejším efektům, které mohou být z dlouhodobého hlediska stejně významné jako samotná velikost obchodní nerovnováhy.