Rozpočtový výhled se zhoršuje Fiskální výhled Spojených států se podle nejnovější projekce dále zhoršuje. Deficity mají v příští dekádě výrazně narůst Dluh může překonat poválečné rekordy Daňové zákony a migrace zvyšují rozpočtový tlak Nejistota kolem cel může změnit výhled Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) varuje, že politiky prezidenta Donalda Trumpa rozšíří federální deficit v příští dekádě o 1,4 bilionu dolarů. To podle úřadu povede k dalšímu nárůstu veřejného dluhu a posune veřejné finance na trajektorii, kterou označuje za neudržitelnou. CBO ve své aktualizaci zvýšil odhad kumulovaných deficitů do konce roku 2035 o 6 % oproti projekci z ledna 2025. Hlavním důvodem je dopad rozsáhlého daňového a výdajového zákona prosazeného prezidentem a také jeho imigrační politiky. Tyto kroky podle rozpočtového dohledu zvyšují tlak na federální rozpočet v době, kdy už nyní hospodaří s vysokými schodky. Roční deficit by měl podle nové projekce vzrůst z 1,9 bilionu dolarů v letošním roce na 3,1 bilionu dolarů do roku 2036. Takový vývoj by podle CBO znamenal, že úroveň federálního dluhu překoná rekord z období druhé světové války už kolem roku 2030. Ředitel CBO Phillip Swagel uvedl, že rozpočtové projekce nadále ukazují na neudržitelný fiskální směr. Tato formulace podtrhuje, že problém není krátkodobý, ale strukturální a dlouhodobý. Dluh roste rychleji než ekonomika Rozšiřující se deficity se promítají přímo do poměru dluhu k výkonu ekonomiky. Podle projekcí má federální dluh vzrůst ze 101 % HDP v letošním roce na 108 % HDP v roce 2030. Tím by překonal dosavadní maximum 106 % z roku 1946. Do roku 2036 by měl dosáhnout až 120 % HDP. Analytici upozorňují, že taková dynamika zvyšuje zranitelnost veřejných financí. Jonathan Burks z Bipartisan Policy Center uvedl, že fiskální zdraví USA se dostává do stále vážnější situace. Připomněl, že dluh se již nyní pohybuje kolem 100 % HDP a místo zpomalování tempo zadlužování zrychluje. Klíčovou roli v projekcích hraje zákon označovaný jako One Big Beautiful Bill Act z roku 2025, který prodloužil daňové škrty z prezidentova prvního funkčního období. Podle CBO tento zákon zvýší deficity do roku 2035 o 4,7 bilionu dolarů. Dalších 500 miliard dolarů má přidat zpřísněná imigrační politika administrativy. Část nárůstu má být kompenzována příjmy z cel uvalených na obchodní partnery. Ty podle odhadu sníží celkovou úroveň deficitů přibližně o 3 biliony dolarů. Ani tento efekt však nestačí k zastavení růstu zadlužení. Velikost trhu s americkým vládním dluhem je dnes pětkrát vyšší než v roce 2008. Investoři dlouhodobě upozorňují, že objem emitovaných státních dluhopisů testuje limity poptávky. Rostoucí nabídka dluhu má vliv na ceny i výnosy. Reakce trhů a rizika do budoucna Vyšší objem vládního dluhu přispěl k růstu výnosů referenčních desetiletých státních dluhopisů, které určují náklady vládního financování i úroveň hypotečních sazeb. Administrativa přitom deklaruje zájem deficit snižovat a zároveň zlevnit bydlení, což by vyžadovalo nižší dlouhodobé výnosy. Napětí na dluhopisovém trhu se projevilo i při nedávné aukci desetiletých dluhopisů v objemu 42 miliard dolarů, kde byla poptávka slabší. Primární dealeři – velké banky, které musí odkoupit zbytek nabídky – převzali nejvyšší podíl od srpna 2025. Na tento vývoj upozornili analytici BMO Capital Markets, investiční divize Bank of Montreal (BMO). Gennadiy Goldberg z TD Securities, patřící pod TD Bank Group (TD) , uvedl, že fiskální trajektorie USA vyžaduje dlouhodobé úpravy. Podle něj nové odhady CBO posilují narativ o neudržitelnosti amerických veřejných financí. Další experti varují, že rozsah zadlužení může omezit schopnost vlády reagovat na budoucí krize. Maya MacGuineas z Committee for a Responsible Federal Budget zdůraznila, že zdravá rozvaha je zásadní pro růst ekonomiky, národní bezpečnost i schopnost reagovat na nepředvídané události. Pokud bude dluh kolem 100 % HDP a dále poroste, vstoupí Spojené státy do další krize s nejvyšším zadlužením v historii. Do výhledu navíc vstupuje významná nejistota. Podle Goldberga zůstává otevřenou otázkou budoucnost celní politiky, protože Nejvyšší soud má rozhodovat o zákonnosti řady prezidentových cel. Výsledek může mít zásadní dopad na rozpočtová čísla. Současné projekce tak vznikají v prostředí, kde se fiskální politika, obchodní politika i právní rámec mohou měnit. CBO proto pracuje s odhady, které se mohou v čase výrazně posunout. Přesto je z jejich závěrů patrné, že bez změny trendu bude zadlužení dál růst a tlak na veřejné finance se nezmírní.