Klíčové body Vstup společnosti SpaceX na burzu s odhadovanou valuací 1,75 bilionu dolarů otevírá cestu dalším gigantům jako OpenAI a Anthropic. Masivní investice do hardwaru pro umělou inteligenci generují obří dluhy a stahují vesmírnou korporaci do hluboké provozní ztráty. Absolutní kontrola Elona Muska a absence tradičních kontrolních mechanismů představují pro drobné akcionáře bezprecedentní riziko.   Úsvit nové éry na akciových trzích Elon Musk tento týden přepsal historii finančních trhů, když odstartoval dlouho očekávané primární úpisy akcií své vesmírné korporace. Tento krok představuje absolutní zlom a úsvit zcela nové éry umělé inteligence na veřejných akciových trzích. Jako u všech projektů, pod kterými je podepsán tento vizionářský miliardář, je však nesmírně obtížné s jistotou určit, zda se tato epocha zapíše do učebnic z těch správných, nebo naopak zcela nesprávných důvodů. Očekávaný vstup společnosti, která pod jednou střechou spojuje vývoj pokročilých chatbotů a stavbu meziplanetárních raket, na technologickou burzu Nasdaq (NDAQ) bude brzy následován dalšími giganty. Na burzovní parket se totiž chystají vstoupit i tvůrci rozsáhlých jazykových modelů, jako jsou OpenAI a Anthropic. Samotná hodnota SpaceX by se podle odhadů mohla vyšplhat na astronomických 1,75 bilionu dolarů. Celková tržní kapitalizace tohoto mocného triumvirátu by pak mohla hravě překonat hranici 3,5 bilionu dolarů. Tyto burzovní debuty konečně dávají běžným akcionářům jedinečnou šanci dosáhnout na pomyslný hrnec zlata na konci duhy generativní umělé inteligence. Děje se tak po dlouhých letech, kdy měli privilegium nakupovat přímé podíly v těchto hyper-škálujících start-upech výhradně mimořádně bohatí soukromí investoři a specializované fondy. Brzy se však tato dosud nepřístupná soukromá impéria budou muset podřídit přísným pravidlům veřejných trhů. Čeká je povinnost transparentního vykazování hospodářských výsledků, neúprosný drobnohled finančních analytiků, zvýšená pozornost regulačních orgánů a v neposlední řadě také nepříjemné dotazy ze strany nezávislých členů představenstva. Prospekt k IPO, který čítá neuvěřitelných 200 tisíc slov, je pravděpodobně tím nejodvážnějším dokumentem, jaký kdy spatřil světlo světa. Nastinuje dechberoucí vizi extraterestriálních datových center, těžby vzácných surovin na asteroidech a budování komplexní lunární ekonomiky. Muskovou ultimátní ambicí je podle dokumentu zkrotit energii slunce k pohonu umělé inteligence, která bude hledat absolutní pravdu. Pro mnoho investorů bude nepochybně nesmírně těžké odolat pokušení a nepřipoutat se k tomuto raketovému startu. Zdroj: BurzovníSvět.cz Miliardové ztráty a iluze kontroly Dokument však zároveň obsahuje varování a výhrady, které jsou minimálně stejně gigantické jako štědrý kompenzační balíček nabízený samotnému zakladateli. Největším varovným signálem, který se mimochodem plně vztahuje i na spřízněnou OpenAI, je skutečnost, že masivní investice do nezbytného hardwaru pro umělou inteligenci pálí hotovost v řádech miliard dolarů. Tento neukojitelný apetit po výpočetním výkonu nebezpečně hromadí dluhy a nekompromisně stahuje celou korporaci do hluboké provozní ztráty. Dalším obrovským rizikem je hrozící převis nabídky akcií na trhu. Přestože se na samotného Muska vztahuje nadstandardně dlouhá, dvanáctiměsíční lhůta zákazu prodeje akcií, ostatní stávající akcionáři budou mít možnost velmi rychle zlikvidovat části svých podílů. Panický strach drobných investorů z toho, že propásnou životní příležitost, by sice mohl částečně kompenzovat hlad zasvěcených osob po rychlých ziscích, avšak důsledky pro již tak značně nervózní a přehřáté akciové trhy zůstávají vysoce nejisté. K tomu se přidává fakt, že tradiční mechanismy správy a řízení společnosti zde téměř absolutně chybí. Musk již nyní pevnou rukou řídí automobilku Tesla (TSLA) a má za sebou poměrně chaotické působení v roli poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa. V případě jeho vesmírného podniku je navíc dvoustupňová akcionářská struktura, která je u technologických firem poměrně běžná, ještě mnohem výrazněji vychýlena ve prospěch samotného zakladatele. Bude tak disponovat prakticky nezpochybnitelnou kontrolou nad hlasovacími právy a celým představenstvem. Teprve před třemi měsíci navíc korporace pohltila další z Muskových projektů, společnost xAI, která stojí za vývojem konverzačního robota Grok. Dlouho deklarovaný a pečlivě budovaný cíl kolonizace Marsu byl tak minimálně prozatím zcela zastíněn jeho fanatickou touhou zvítězit v extrémně nákladném závodě o dominanci na poli umělé inteligence. Pokud Musk v budoucnu opět radikálně změní směr a z celého projektu se vyklube jen bilionová strategická návnada, drobní akcionáři budou mít jen velmi pramalou šanci s tím cokoliv udělat. Zdroj: Shutterstock Historické paralely a zkouška pro Wall Street Kromě úlevného vydechnutí, že Muskovy velkolepé plány na osídlení jejich domovské planety mají nyní mnohem nižší prioritu, by se případný návštěvník z Marsu, který by přistál přímo na Wall Street, musel ptát, co to všechno znamená. Jeho přirozenou reakcí by pravděpodobně bylo klasické varování apelující na obezřetnost kupujících. Pokud se totiž někdo rozhodne chytit za ocasní plochy burzovní raketu, musí logicky očekávat mimořádně divokou jízdu plnou nečekaných turbulencí. Pasivní investoři však nakonec skončí tak, že budou vlastnit nezanedbatelné zlomky těchto firem. Ať už se jim to líbí, nebo ne, cenné papíry společností jako OpenAI či Anthropic jsou předurčeny k tomu, aby zaplavily veřejné trhy a staly se součástí hlavních indexů. Poskytovatelé těchto indexů se již nyní předhánějí v uvolňování svých přísných pravidel, aby udělali místo pro nové vývojáře umělé inteligence. Tato situace tak představuje epochální zkoušku pro tržní autority, ředitele společností a propagátory těchto primárních úpisů. Všichni tito aktéři musí velmi opatrně balancovat mezi svými vlastními zájmy a nutností chránit úspory běžných investorů. Podobnou situaci jsme na trzích zažili již v minulosti. Šokující odhalení v prospektu společnosti WeWork z roku 2019, která odtajnila pokračující masivní ztráty a pokusy zakladatele Adama Neumanna o zajištění nadměrného vlivu, ho nakonec stála místo a celý proces vstupu na burzu nekompromisně torpédovala. Na druhou stranu, akcie společnosti Meta Platforms (META) , tehdy ještě pod názvem Facebook, se během pouhých čtyř měsíců od svého ostře sledovaného debutu v roce 2012 propadly na polovinu. Ti investoři, kteří však počáteční volatilitu vydrželi, od té doby dosáhli fenomenálních zisků. Muskovým deklarovaným cílem je rozšířit světlo lidského vědomí až ke hvězdám. Valuace, ambice a potenciální odměny těchto novodobých magnátů umělé inteligence přesně odpovídají gigantickému měřítku jejich vizí. Osud finančních trhů tak nyní do značné míry závisí na tom, zda se tyto jejich grandiózní mise ukážou jako realizovatelné.