Pětice největších technologických hráčů letos zvýší investice do infrastruktury o 83 % na rekordních 755 miliard dolarů.
Objem zpětných odkupů akcií u těchto společností v prvním čtvrtletí propadl o téměř dvě třetiny oproti loňskému roku.
Dramatický růst cen paměťových čipů a komponent ohrožuje hotovostní toky a může si vynutit miliardové zadlužení.
Konec éry štědrých dividend v zajetí infrastrukturní horečky
Éra, kdy největší technologické společnosti světa sloužily jako spolehlivé stroje na generování hotovosti pro své akcionáře skrze masivní dividendy a zpětné odkupy, prochází zásadní transformací. Podle nejnovější analýzy bankovního domu Goldman Sachs se pozornost managementu přesouvá od odměňování investorů k agresivní výstavbě datových center a nákupu hardwaru pro umělou inteligenci. Tento strategický pivot není levnou záležitostí. Takzvaní hyperscaleři, mezi které patří Amazon.com (AMZN), mateřská společnost Googlu Alphabet (GOOGL), Meta Platforms (META), softwarový gigant Microsoft (MSFT) a Oracle (ORCL), plánují v letošním roce vynaložit na kapitálové výdaje astronomických 755 miliard dolarů.
Tento 83% meziroční nárůst investic má přímý dopad na likviditu, která by jinak směřovala k majitelům akcií. Analytici upozorňují, že v prvním čtvrtletí letošního roku tyto společnosti omezily zpětné odkupy akcií o téměř dvě třetiny. Zatímco v letech 2017 až 2022 směřovalo na dividendy a odkupy v průměru 34 % celkových výdajů těchto korporací, v současnosti tento podíl klesl na pouhých 20 %. Pro investory navyklé na pravidelné „přilepšení“ k tržní ceně akcií jde o nepříjemné vystřízlivění, které ukazuje, že závod o nadvládu v AI má přednost před krátkodobou spokojeností trhu.
Konkrétní data z posledních kvartálních zpráv jsou neúprosná. Alphabet v uplynulém čtvrtletí nerealizoval žádné zpětné odkupy, přestože ve stejném období loňského roku na tyto účely vynaložil 15,1 miliardy dolarů. Amazon se k odkupu vlastních akcií neodhodlal již téměř čtyři roky a Meta Platforms se této aktivitě vyhnula v obou posledních čtvrtletích. Jedinou světlou výjimkou mezi těmito obry zůstává Microsoft, který v březnovém kvartálu pokračoval v odkupu akcií tempem srovnatelným s předchozím rokem. Celkový trend je však jasný: hotovost je nyní příliš vzácná na to, aby byla „pálena“ na podporu kurzu akcií, když je potřeba na nákup drahých čipů.
Zdroj: Getty Images
Hardwarový hladomor a nákladová past polovodičového trhu
Kromě samotné ambice ovládnout trh s umělou inteligencí hrají proti investorům i rostoucí náklady na vstupy. Globální hlad po výpočetním výkonu vyvolal kritický nedostatek paměťových čipů, což tlačí ceny komponent strmě vzhůru. Tento fenomén pociťují i firmy, které se přímo neřadí mezi cloudové hyperscalery. Například Apple (AAPL) sice do AI neinvestuje tak agresivně jako jeho konkurenti z Big Tech, přesto v posledním období snížil výdaje na zpětné odkupy zhruba o polovinu na 12,3 miliardy dolarů. Důvodem jsou právě rostoucí náklady na hardware a potřeba udržet si finanční polštář pro budoucí technologické výzvy.
Varovné signály přicházejí i z jiných segmentů technologického sektoru. Japonský herní gigant Nintendo (7974.T) ve svých posledních hospodářských výsledcích otevřeně pojmenoval negativní dopad vyšších cen komponent na svou ziskovost. Microsoft i Meta Platforms během hovorů s analytiky rovněž zdůraznily, že jejich investiční plány jsou pod tlakem kvůli zdražování elektronických součástek. Tato nákladová inflace v technologickém řetězci znamená, že každý dolar investovaný do rozvoje přináší méně reálné infrastruktury než před několika lety, což nutí firmy k ještě větším výdajům na úkor akcionářů.
Situace na trhu s paměťovými čipy je natolik napjatá, že AI aplikace doslova „vysávají“ dostupnou nabídku, což ohrožuje i ceny běžných spotřebitelských zařízení. Pro velké technologické firmy to znamená nutnost předplácet si kapacity u výrobců a budovat strategické zásoby, což opět odčerpává volné peněžní toky. Goldman Sachs predikuje, že pokud by měl růst kapitálových výdajů v příštím roce udržet letošní tempo, museli by hyperscaleři vynaložit neuvěřitelných 1,4 bilionu dolarů. Taková částka je však za hranicí jejich současných možností generování hotovosti, což otevírá otázku udržitelnosti celého modelu.
Hrozba dluhové spirály a nové paradigma pro index S&P 500
Finanční matematika budoucího rozvoje AI začíná vykazovat znepokojivé trhliny. Analytici odhadují, že růst kapitálových výdajů technologických lídrů letos dosáhne 100 % jejich provozních peněžních toků. To v praxi znamená, že veškeré peníze, které firmy vydělají svou hlavní činností, okamžitě zmizí v investicích do hardwaru a budov. Pokud se nenaplní optimistické scénáře o skokovém nárůstu příjmů z AI služeb, budou si muset tito giganti začít půjčovat. Odhaduje se, že k pokrytí plánovaných investic by technologický sektor mohl potřebovat navýšit čistý dluh o závratných 400 miliard dolarů.
Tento trend se výrazně promítá i do širšího trhu reprezentovaného indexem S&P 500 (^GSPC). Zatímco u celého indexu se očekává nárůst agregovaných kapitálových výdajů o 33 %, což je taženo primárně technologickým sektorem, hrubé zpětné odkupy akcií u všech členských firem vzrostou pravděpodobně jen o 3 %. Investoři se tak musí smířit s tím, že výnosová složka akcií bude v nejbližších letech upozaděna. Nejistota spojená s obchodními cly byla vystřídána obavami o stabilitu dodavatelských řetězců a ceny komodit, což vede managementy firem k mnohem opatrnějšímu nakládání s hotovostí.
Přesto existuje skupina, která z tohoto hladu po technologiích bude profitovat i na poli zpětných odkupů. Goldman Sachs očekává, že útlum vracení kapitálu u hyperscalerů bude částečně kompenzován zvýšenou aktivitou u firem, které jsou příjemci těchto masivních investic. Jde především o polovodičové společnosti, které díky rekordním zakázkám generují bezprecedentní zisky. Pro běžného investora to znamená nutnost přehodnotit portfolio. Staré jistoty v podobě stabilních dividend od technologických blue-chips jsou pryč a nahrazuje je sázka na to, zda miliardové investice do AI dokážou v budoucnu generovat dostatečnou rentabilitu, aby ospravedlnily současné půstové období pro akcionáře.
Klíčové body
Pětice největších technologických hráčů letos zvýší investice do infrastruktury o 83 % na rekordních 755 miliard dolarů.
Objem zpětných odkupů akcií u těchto společností v prvním čtvrtletí propadl o téměř dvě třetiny oproti loňskému roku.
Dramatický růst cen paměťových čipů a komponent ohrožuje hotovostní toky a může si vynutit miliardové zadlužení.
Konec éry štědrých dividend v zajetí infrastrukturní horečky
Éra, kdy největší technologické společnosti světa sloužily jako spolehlivé stroje na generování hotovosti pro své akcionáře skrze masivní dividendy a zpětné odkupy, prochází zásadní transformací. Podle nejnovější analýzy bankovního domu Goldman Sachs se pozornost managementu přesouvá od odměňování investorů k agresivní výstavbě datových center a nákupu hardwaru pro umělou inteligenci. Tento strategický pivot není levnou záležitostí. Takzvaní hyperscaleři, mezi které patří Amazon.com , mateřská společnost Googlu Alphabet , Meta Platforms , softwarový gigant Microsoft a Oracle , plánují v letošním roce vynaložit na kapitálové výdaje astronomických 755 miliard dolarů.
Tento 83% meziroční nárůst investic má přímý dopad na likviditu, která by jinak směřovala k majitelům akcií. Analytici upozorňují, že v prvním čtvrtletí letošního roku tyto společnosti omezily zpětné odkupy akcií o téměř dvě třetiny. Zatímco v letech 2017 až 2022 směřovalo na dividendy a odkupy v průměru 34 % celkových výdajů těchto korporací, v současnosti tento podíl klesl na pouhých 20 %. Pro investory navyklé na pravidelné „přilepšení“ k tržní ceně akcií jde o nepříjemné vystřízlivění, které ukazuje, že závod o nadvládu v AI má přednost před krátkodobou spokojeností trhu.
Konkrétní data z posledních kvartálních zpráv jsou neúprosná. Alphabet v uplynulém čtvrtletí nerealizoval žádné zpětné odkupy, přestože ve stejném období loňského roku na tyto účely vynaložil 15,1 miliardy dolarů. Amazon se k odkupu vlastních akcií neodhodlal již téměř čtyři roky a Meta Platforms se této aktivitě vyhnula v obou posledních čtvrtletích. Jedinou světlou výjimkou mezi těmito obry zůstává Microsoft, který v březnovém kvartálu pokračoval v odkupu akcií tempem srovnatelným s předchozím rokem. Celkový trend je však jasný: hotovost je nyní příliš vzácná na to, aby byla „pálena“ na podporu kurzu akcií, když je potřeba na nákup drahých čipů.
Zdroj: Getty Images
Hardwarový hladomor a nákladová past polovodičového trhu
Kromě samotné ambice ovládnout trh s umělou inteligencí hrají proti investorům i rostoucí náklady na vstupy. Globální hlad po výpočetním výkonu vyvolal kritický nedostatek paměťových čipů, což tlačí ceny komponent strmě vzhůru. Tento fenomén pociťují i firmy, které se přímo neřadí mezi cloudové hyperscalery. Například Apple sice do AI neinvestuje tak agresivně jako jeho konkurenti z Big Tech, přesto v posledním období snížil výdaje na zpětné odkupy zhruba o polovinu na 12,3 miliardy dolarů. Důvodem jsou právě rostoucí náklady na hardware a potřeba udržet si finanční polštář pro budoucí technologické výzvy.
Varovné signály přicházejí i z jiných segmentů technologického sektoru. Japonský herní gigant Nintendo ve svých posledních hospodářských výsledcích otevřeně pojmenoval negativní dopad vyšších cen komponent na svou ziskovost. Microsoft i Meta Platforms během hovorů s analytiky rovněž zdůraznily, že jejich investiční plány jsou pod tlakem kvůli zdražování elektronických součástek. Tato nákladová inflace v technologickém řetězci znamená, že každý dolar investovaný do rozvoje přináší méně reálné infrastruktury než před několika lety, což nutí firmy k ještě větším výdajům na úkor akcionářů.
Situace na trhu s paměťovými čipy je natolik napjatá, že AI aplikace doslova „vysávají“ dostupnou nabídku, což ohrožuje i ceny běžných spotřebitelských zařízení. Pro velké technologické firmy to znamená nutnost předplácet si kapacity u výrobců a budovat strategické zásoby, což opět odčerpává volné peněžní toky. Goldman Sachs predikuje, že pokud by měl růst kapitálových výdajů v příštím roce udržet letošní tempo, museli by hyperscaleři vynaložit neuvěřitelných 1,4 bilionu dolarů. Taková částka je však za hranicí jejich současných možností generování hotovosti, což otevírá otázku udržitelnosti celého modelu.
Zdroj: Shutterstock
Chcete využít této příležitosti?Hrozba dluhové spirály a nové paradigma pro index S&P 500
Finanční matematika budoucího rozvoje AI začíná vykazovat znepokojivé trhliny. Analytici odhadují, že růst kapitálových výdajů technologických lídrů letos dosáhne 100 % jejich provozních peněžních toků. To v praxi znamená, že veškeré peníze, které firmy vydělají svou hlavní činností, okamžitě zmizí v investicích do hardwaru a budov. Pokud se nenaplní optimistické scénáře o skokovém nárůstu příjmů z AI služeb, budou si muset tito giganti začít půjčovat. Odhaduje se, že k pokrytí plánovaných investic by technologický sektor mohl potřebovat navýšit čistý dluh o závratných 400 miliard dolarů.
Tento trend se výrazně promítá i do širšího trhu reprezentovaného indexem S&P 500 . Zatímco u celého indexu se očekává nárůst agregovaných kapitálových výdajů o 33 %, což je taženo primárně technologickým sektorem, hrubé zpětné odkupy akcií u všech členských firem vzrostou pravděpodobně jen o 3 %. Investoři se tak musí smířit s tím, že výnosová složka akcií bude v nejbližších letech upozaděna. Nejistota spojená s obchodními cly byla vystřídána obavami o stabilitu dodavatelských řetězců a ceny komodit, což vede managementy firem k mnohem opatrnějšímu nakládání s hotovostí.
Přesto existuje skupina, která z tohoto hladu po technologiích bude profitovat i na poli zpětných odkupů. Goldman Sachs očekává, že útlum vracení kapitálu u hyperscalerů bude částečně kompenzován zvýšenou aktivitou u firem, které jsou příjemci těchto masivních investic. Jde především o polovodičové společnosti, které díky rekordním zakázkám generují bezprecedentní zisky. Pro běžného investora to znamená nutnost přehodnotit portfolio. Staré jistoty v podobě stabilních dividend od technologických blue-chips jsou pryč a nahrazuje je sázka na to, zda miliardové investice do AI dokážou v budoucnu generovat dostatečnou rentabilitu, aby ospravedlnily současné půstové období pro akcionáře.
Klíčové body
Pětice největších technologických hráčů letos zvýší investice do infrastruktury o 83 % na rekordních 755 miliard dolarů.
Objem zpětných odkupů akcií u těchto společností v prvním čtvrtletí propadl o téměř dvě třetiny oproti loňskému roku.
Dramatický růst cen paměťových čipů a komponent ohrožuje hotovostní toky a může si vynutit miliardové zadlužení.
Konec éry štědrých dividend v zajetí infrastrukturní horečky
Éra, kdy největší technologické společnosti světa sloužily jako spolehlivé stroje na generování hotovosti pro své akcionáře skrze masivní dividendy a zpětné odkupy, prochází zásadní transformací. Podle nejnovější analýzy bankovního domu Goldman Sachs se pozornost managementu přesouvá od odměňování investorů k agresivní výstavbě datových center a nákupu hardwaru pro umělou inteligenci. Tento strategický pivot není levnou záležitostí. Takzvaní hyperscaleři, mezi které patří Amazon.com (AMZN) , mateřská společnost Googlu Alphabet (GOOGL) , Meta Platforms (META) , softwarový gigant Microsoft (MSFT) a Oracle (ORCL) , plánují v letošním roce vynaložit na kapitálové výdaje astronomických 755 miliard dolarů.
Tento 83% meziroční nárůst investic má přímý dopad na likviditu, která by jinak směřovala k majitelům akcií. Analytici upozorňují, že v prvním čtvrtletí letošního roku tyto společnosti omezily zpětné odkupy akcií o téměř dvě třetiny. Zatímco v letech 2017 až 2022 směřovalo na dividendy a odkupy v průměru 34 % celkových výdajů těchto korporací, v současnosti tento podíl klesl na pouhých 20 %. Pro investory navyklé na pravidelné „přilepšení“ k tržní ceně akcií jde o nepříjemné vystřízlivění, které ukazuje, že závod o nadvládu v AI má přednost před krátkodobou spokojeností trhu.
Konkrétní data z posledních kvartálních zpráv jsou neúprosná. Alphabet v uplynulém čtvrtletí nerealizoval žádné zpětné odkupy, přestože ve stejném období loňského roku na tyto účely vynaložil 15,1 miliardy dolarů. Amazon se k odkupu vlastních akcií neodhodlal již téměř čtyři roky a Meta Platforms se této aktivitě vyhnula v obou posledních čtvrtletích. Jedinou světlou výjimkou mezi těmito obry zůstává Microsoft, který v březnovém kvartálu pokračoval v odkupu akcií tempem srovnatelným s předchozím rokem. Celkový trend je však jasný: hotovost je nyní příliš vzácná na to, aby byla „pálena“ na podporu kurzu akcií, když je potřeba na nákup drahých čipů.
Zdroj: Getty Images
Hardwarový hladomor a nákladová past polovodičového trhu
Kromě samotné ambice ovládnout trh s umělou inteligencí hrají proti investorům i rostoucí náklady na vstupy. Globální hlad po výpočetním výkonu vyvolal kritický nedostatek paměťových čipů, což tlačí ceny komponent strmě vzhůru. Tento fenomén pociťují i firmy, které se přímo neřadí mezi cloudové hyperscalery. Například Apple (AAPL) sice do AI neinvestuje tak agresivně jako jeho konkurenti z Big Tech, přesto v posledním období snížil výdaje na zpětné odkupy zhruba o polovinu na 12,3 miliardy dolarů. Důvodem jsou právě rostoucí náklady na hardware a potřeba udržet si finanční polštář pro budoucí technologické výzvy.
Varovné signály přicházejí i z jiných segmentů technologického sektoru. Japonský herní gigant Nintendo (7974.T) ve svých posledních hospodářských výsledcích otevřeně pojmenoval negativní dopad vyšších cen komponent na svou ziskovost. Microsoft i Meta Platforms během hovorů s analytiky rovněž zdůraznily, že jejich investiční plány jsou pod tlakem kvůli zdražování elektronických součástek. Tato nákladová inflace v technologickém řetězci znamená, že každý dolar investovaný do rozvoje přináší méně reálné infrastruktury než před několika lety, což nutí firmy k ještě větším výdajům na úkor akcionářů.
Situace na trhu s paměťovými čipy je natolik napjatá, že AI aplikace doslova „vysávají“ dostupnou nabídku, což ohrožuje i ceny běžných spotřebitelských zařízení. Pro velké technologické firmy to znamená nutnost předplácet si kapacity u výrobců a budovat strategické zásoby, což opět odčerpává volné peněžní toky. Goldman Sachs predikuje, že pokud by měl růst kapitálových výdajů v příštím roce udržet letošní tempo, museli by hyperscaleři vynaložit neuvěřitelných 1,4 bilionu dolarů. Taková částka je však za hranicí jejich současných možností generování hotovosti, což otevírá otázku udržitelnosti celého modelu.
Zdroj: Shutterstock
Hrozba dluhové spirály a nové paradigma pro index S&P 500
Finanční matematika budoucího rozvoje AI začíná vykazovat znepokojivé trhliny. Analytici odhadují, že růst kapitálových výdajů technologických lídrů letos dosáhne 100 % jejich provozních peněžních toků. To v praxi znamená, že veškeré peníze, které firmy vydělají svou hlavní činností, okamžitě zmizí v investicích do hardwaru a budov. Pokud se nenaplní optimistické scénáře o skokovém nárůstu příjmů z AI služeb, budou si muset tito giganti začít půjčovat. Odhaduje se, že k pokrytí plánovaných investic by technologický sektor mohl potřebovat navýšit čistý dluh o závratných 400 miliard dolarů.
Tento trend se výrazně promítá i do širšího trhu reprezentovaného indexem S&P 500 (^GSPC) . Zatímco u celého indexu se očekává nárůst agregovaných kapitálových výdajů o 33 %, což je taženo primárně technologickým sektorem, hrubé zpětné odkupy akcií u všech členských firem vzrostou pravděpodobně jen o 3 %. Investoři se tak musí smířit s tím, že výnosová složka akcií bude v nejbližších letech upozaděna. Nejistota spojená s obchodními cly byla vystřídána obavami o stabilitu dodavatelských řetězců a ceny komodit, což vede managementy firem k mnohem opatrnějšímu nakládání s hotovostí.
Přesto existuje skupina, která z tohoto hladu po technologiích bude profitovat i na poli zpětných odkupů. Goldman Sachs očekává, že útlum vracení kapitálu u hyperscalerů bude částečně kompenzován zvýšenou aktivitou u firem, které jsou příjemci těchto masivních investic. Jde především o polovodičové společnosti, které díky rekordním zakázkám generují bezprecedentní zisky. Pro běžného investora to znamená nutnost přehodnotit portfolio. Staré jistoty v podobě stabilních dividend od technologických blue-chips jsou pryč a nahrazuje je sázka na to, zda miliardové investice do AI dokážou v budoucnu generovat dostatečnou rentabilitu, aby ospravedlnily současné půstové období pro akcionáře.
Bullionářovo odpolední menu
Bullionářův newsletter přináší úžasné investiční příležitosti pro vaše portfolio.
Zadejte své údaje a získejte 4 originální e-booky ZDARMA!
Vyplnění telefonního čísla je zcela dobrovolné. Rozhodně vás nebudeme nijak spamovat – v případě příležitosti, která bude stát za vaši pozornost, se vám ale může ozvat náš analytik.
Bullionářovo odpolední menu
Bullionářův newsletter přináší úžasné investiční příležitosti pro vaše portfolio.
Zadejte své údaje a získejte 4 originální e-booky ZDARMA!
Vyplnění telefonního čísla je zcela dobrovolné. Rozhodně vás nebudeme nijak spamovat – v případě příležitosti, která bude stát za vaši pozornost, se vám ale může ozvat náš analytik.
Hledání bezpečného přístavu v éře neustupující tržní volatility Spolehlivý a vysoce nadprůměrný příjmový tok představuje pro mnoho investorů mimořádně atraktivní...
Bullionářův newsletter přináší úžasné investiční příležitosti pro vaše portfolio. Zadejte své telefonní číslo a získejte originální e-booky ZDARMA!
Vyplnění telefonního čísla je zcela dobrovolné. Rozhodně vás nebudeme nijak spamovat – v případě příležitosti, která bude stát za vaši pozornost, se vám ale může ozvat náš analytik.
Od digitálních platforem k fyzické infrastruktuře Tržní aristokracie prochází v posledních měsících hlubokou transformací, kterou lze bez nadsázky označit za...