Extrémní horka a vlhkost v indickém textilním centru Súrat vážně ohrožují zdraví dělníků a snižují produktivitu práce. Podle zprávy Světové banky z roku 2022 ovlivňuje extrémní teplo až 75 % indické pracovní síly, což představuje přibližně 380 milionů lidí. Většina z nich navíc pracuje v neformálním sektoru bez jakékoli zákonné ochrany.
Súrat, který zaměstnává přes 1,4 milionu lidí a denně vyrobí 30 milionů metrů polyesteru, čelí vážným ekonomickým potížím. Kvůli americkým clům a geopolitickému napětí spojenému s íránským konfliktem, který zvyšuje ceny ropy nutné pro syntetické materiály, nemají majitelé dostatek prostředků na instalaci chladicích systémů. Například továrna Vinit Fabrics investovala do chlazení 5 300 USD, avšak kvůli odchodu zaměstnanců v důsledku nesnesitelných veder nyní běží pouze na 60 % své kapacity. Místní dělníci přitom za náročné 10 až 12hodinové směny vydělávají pouhých 7 USD.
Extrémní horka a vlhkost v indickém textilním centru Súrat vážně ohrožují zdraví dělníků a snižují produktivitu práce. Podle zprávy Světové banky z roku 2022 ovlivňuje extrémní teplo až 75 % indické pracovní síly, což představuje přibližně 380 milionů lidí. Většina z nich navíc pracuje v neformálním sektoru bez jakékoli zákonné ochrany.
Súrat, který zaměstnává přes 1,4 milionu lidí a denně vyrobí 30 milionů metrů polyesteru, čelí vážným ekonomickým potížím. Kvůli americkým clům a geopolitickému napětí spojenému s íránským konfliktem, který zvyšuje ceny ropy nutné pro syntetické materiály, nemají majitelé dostatek prostředků na instalaci chladicích systémů. Například továrna Vinit Fabrics investovala do chlazení 5 300 USD, avšak kvůli odchodu zaměstnanců v důsledku nesnesitelných veder nyní běží pouze na 60 % své kapacity. Místní dělníci přitom za náročné 10 až 12hodinové směny vydělávají pouhých 7 USD.
Extrémní horka a vlhkost v indickém textilním centru Súrat vážně ohrožují zdraví dělníků a snižují produktivitu práce. Podle zprávy Světové banky z roku 2022 ovlivňuje extrémní teplo až 75 % indické pracovní síly, což představuje přibližně 380 milionů lidí. Většina z nich navíc pracuje v neformálním sektoru bez jakékoli zákonné ochrany. Súrat, který zaměstnává přes 1,4 milionu lidí a denně vyrobí 30 milionů metrů polyesteru, čelí vážným ekonomickým potížím. Kvůli americkým clům a geopolitickému napětí spojenému s íránským konfliktem, který zvyšuje ceny ropy nutné pro syntetické materiály, nemají majitelé dostatek prostředků na instalaci chladicích systémů. Například továrna Vinit Fabrics investovala do chlazení 5 300 USD, avšak kvůli odchodu zaměstnanců v důsledku nesnesitelných veder nyní běží pouze na 60 % své kapacity. Místní dělníci přitom za náročné 10 až 12hodinové směny vydělávají pouhých 7 USD.
