Klíčové body Asijské akcie mají podle expertů nadále růstový potenciál, taženy boomem umělé inteligence a masivními výdaji na obranu. Geopolitické šoky a strukturální proměny ekonomiky urychlují dlouhodobou poptávku po průmyslových kovech a energetické infrastruktuře. Cílová cena zlata je pro konec roku 2026 stanovena na 4 900 dolarů za unci díky pokračujícím nákupům ze strany centrálních bank.   Asijské akciové trhy pod taktovkou strukturálních megatrendů Asijské akciové trhy mají podle nejnovějších analýz stále obrovský prostor k dalšímu růstu. Navzdory raketové rally z první poloviny letošního roku by investoři neměli opouštět své dosavadní pozice. Naopak, experti z Wall Street radí setrvat u osvědčených vítězů. Společnost Goldman Sachs (GS) ve svém výhledu pro druhou polovinu roku zdůrazňuje, že trhům nyní dominují silné fundamenty. Hlavním motorem růstu již nejsou pouhé valuace, ale skutečná a hmatatelná dynamika zisků. Podle banky lze téměř osmdesát procent dosavadní letošní výkonnosti regionálních trhů vysvětlit právě růstem zisků nebo pozitivními revizemi budoucích výhledů. Trhy tak v současnosti mnohem více reflektují reálnou ziskovost firem než kdykoli v nedávné minulosti. Experti banky proto vydali doporučení k nadvážení severoasijských trhů. Konkrétně favorizují Jižní Koreu, Tchaj-wan, Japonsko a domácí čínský trh s akciemi typu A. Z hlediska sektorového zaměření se do popředí dostává technologický hardware, kapitálové statky a bankovní instituce. Zásadním a dosud plně nedoceněným tématem zůstává podle stratégů supercyklus polovodičových pamětí. Analytici očekávají, že index MSCI Asia Pacific ex-Japan přinese ve druhém pololetí výnosy kolem patnácti procent. Tento optimismus se opírá o projektovaný růst zisků, který by měl v roce 2026 dosáhnout ohromujících šedesáti procent a následně dvaadvaceti procent v roce 2027. Namísto rotace do zaostávajících sektorů by se tak investoři měli soustředit na strukturální vítěze v oblasti infrastruktury umělé inteligence a obranného průmyslu. Zdroj: Getty Images Geopolitické napětí a renesance komoditního trhu Strukturální megatrendy, které pohánějí asijskou akciovou nadvýkonnost, se podle stratégů z Wall Street propisují i do dalších tříd aktiv. Zvýšený důraz na energetickou bezpečnost, elektrifikaci a budování masivní infrastruktury pro umělou inteligenci vytváří bezprecedentní tlak na komoditní trhy. Geopolitické šoky tento dlouhodobý trend pouze umocňují a urychlují. Po měsících narušení plynulosti námořní dopravy v Hormuzském průlivu banka radí investorům, aby nadále diverzifikovali svá portfolia směrem ke komoditám. Tento strategický krok dává smysl i přesto, že surová ropa (CL=F) po částečném uvolnění napětí a znovuotevření klíčové přepravní trasy cenově klesá. Ropný trh totiž podle expertů nereflektuje celou šíři současných globálních změn. Konflikt s Íránem a širší blízkovýchodní napětí v konečném důsledku posilují motivy podporující poptávku po elektrické energii a kovech mnohem více než po tradičních fosilních palivech. Masivní investice do elektrických sítí, výroby energie a obranných rozpočtů se stávají novým normálem, který zásadně mění globální dynamiku poptávky a nabídky. Rostoucí potřeba budovat datová centra a urychlit přechod na obnovitelné zdroje energie bude i nadále stimulovat zájem o klíčové průmyslové suroviny. Mezi nejvíce exponované kovy v tomto směru patří lithium, hliník a především průmyslová měď (HG=F) . Tyto materiály tvoří naprostý základ pro úspěšnou realizaci globální elektrifikace a technologického pokroku. Zdroj: Getty Images Měď a zlato jako strategické pilíře budoucích portfolií Poptávka po mědi podle aktuálních projekcí poroste tempem, kterému globální těžební kapacity nebudou schopny v následujících letech konkurovat. Zrychlující se investice do elektrických sítí, elektromobility, obnovitelných zdrojů a vojenských technologií vytvářejí hluboký strukturální deficit. Trh s tímto strategickým kovem tak stojí na prahu historické transformace. Banka v reakci na tento vývoj nedávno zvýšila svou cílovou cenu pro měď na Londýnské burze kovů. Do konce roku 2026 by se cena měla vyšplhat na 13 735 dolarů za metrickou tunu. Pro zajištění dostatečných pobídek k otevírání nových těžebních kapacit a vyrovnání trhu pak experti odhadují, že do roku 2035 bude nutné dosáhnout cenové hladiny kolem 15 000 dolarů. Podobně silným fundamentům se těší i investiční zlato (GC=F) . Přestože drahý kov prochází od roku 2022 mimořádně silnou rally, zůstává v portfoliích institucionálních investorů vysoce preferovaným aktivem. Banka drží svou ambiciózní prognózu, podle níž by cena zlatých slitků mohla do konce roku 2026 dosáhnout až 4 900 dolarů za trojskou unci. Tento masivní cenový růst je tažen především neutuchajícími nákupy ze strany centrálních bank. Správci devizových rezerv na rozvíjejících se trzích systematicky diverzifikují svá aktiva směrem od tradičních rezervních měn. Tento strukturální odklon vytváří stabilní a dlouhodobou poptávku, která je do značné míry imunní vůči běžným krátkodobým tržním výkyvům. Ačkoli by prostředí vyšších úrokových sazeb mohlo dočasně tlumit poptávku investorů skrze burzovně obchodované fondy, střednědobý výhled zůstává vysoce pozitivní. Geopolitická rizika a narůstající obavy o fiskální udržitelnost západních ekonomik budou podle stratégů nadále poskytovat cenám drahých kovů pevnou a spolehlivou oporu.