Počet primárních úpisů akcií v Japonsku klesl v první polovině roku na nejnižší úroveň od roku 2011, přičemž firmy vybraly pouhých 917 milionů dolarů. Rekordní růst japonského akciového trhu nedokázal oživit zájem o IPO, trh doplácí na nedostatek atraktivních start-upů z oblasti umělé inteligence a polovodičů. Bankéři očekávají pozvolné oživení až koncem letošního nebo v příštím roce, překážkou nadále zůstávají přísné regulace a tržní volatilita.   Rekordní růst akcií nedokázal probudit zamrzlý trh Počet primárních veřejných nabídek akcií na japonském trhu se v prvních šesti měsících letošního roku propadl na alarmující patnáctileté minimum. Podle předních analytiků a bankéřů je navíc vysoce nepravděpodobné, že by se tato nepříznivá situace v krátkodobém horizontu výrazněji zlepšila. Hlavním důvodem je kritický nedostatek dynamických start-upů, které by byly schopny rychle vstoupit na burzu a využít současného tržního sentimentu. Paradoxem zůstává, že tento útlum přichází v době, kdy japonské akcie zažívají historicky bezprecedentní růst. Hlavní index Nikkei 225 (^N225) si od začátku roku připsal zhruba třetinu své hodnoty, což představuje jeden z nejlepších výkonů mezi globálními trhy. Ani tento masivní příliv kapitálu a rekordní zhodnocení však nedokázaly nastartovat skomírající tokijský trh s novými emisemi. Data společnosti Dealogic hovoří naprosto jasně a odhalují hloubku současné stagnace. V letošním roce se v Japonsku uskutečnilo pouhých 18 primárních úpisů, což představuje nejnižší hodnotu od roku 2011. Tento výsledek se nachází hluboko pod dlouhodobým ročním průměrem, který standardně činí 35 nových tržních debutů. Celkový objem kapitálu, který firmy prostřednictvím těchto primárních nabídek získaly, dosáhl pouze 917 milionů dolarů, což je absolutní minimum od roku 2022. Jedinou výraznější výjimkou, která pouze potvrdila pravidlo o nedostatku firem ochotných či schopných vstoupit na burzu, byl nedávný debut aplikace pro sdílení jízd Go. Tato společnost dokázala od investorů úspěšně vybrat 89 miliard jenů, tedy zhruba 550 milionů dolarů. V kontextu posledních šesti měsíců se tak stala ojedinělou vlaštovkou na jinak zcela pustém trhu, který marně vyhlíží další významné hráče. Absence technologických tahounů a přísné regulace Přední bankéři, poradci a právní experti se shodují, že slabá výkonnost trhu s IPO se s velkou pravděpodobností neobrátí ani ve druhé polovině letošního roku. Tento pesimismus pramení především ze strukturálních nedostatků japonské ekonomiky, které chybí start-upy schopné okamžitě těžit z raketového růstu valuací. Globální investoři v současnosti prahnou po inovacích a masivně přesouvají kapitál do společností spojených s umělou inteligencí, datovými centry a polovodiči. Japonský trh s IPO se tradičně opírá o dva hlavní pilíře, které však aktuálně vykazují značné trhliny. Prvním zdrojem jsou rostoucí start-upy mířící na veřejné trhy, tím druhým pak skupiny soukromého kapitálu hledající cestu k prodeji firem získaných během nedávného boomu odkupů. Oba tyto segmenty se však nacházejí pod silným tlakem. Japonsko jednoduše nedisponuje dostatečným množstvím technologických dravců v sektorech navázaných na umělou inteligenci. Soukromý kapitál naopak tradičně cílí na společnosti v odvětvích, která generují stabilní a pozitivní peněžní toky. Tyto prostředky jsou totiž naprosto nezbytné pro splácení masivních dluhů z pákových odkupů z minulých let. Yusuke Minowa, spoluředitel divize kapitálových řešení pro Japonsko ve společnosti Goldman Sachs (GS) , upozorňuje, že podmínky na akciových trzích jsou sice konstruktivní, ale pouze ve velmi specifických oblastech. „Zájem se soustředí především na polovodiče a infrastrukturu spojenou s umělou inteligencí. Pro společnosti mimo tato hlavní témata však zůstává selektivita investorů extrémně vysoká,“ vysvětluje Minowa současnou dynamiku trhu. Rychlému vstupu na burzu navíc brání i přísné japonské regulace. Ty vyžadují dva roky auditovaných tržeb pro zavedené společnosti a jeden rok pro start-upy, což proces výrazně zpomaluje. Tato úroveň dohledu je podle bankéřů znatelně vyšší než na jiných hlavních trzích, jako jsou Spojené státy, a je částečně ospravedlněna snahou chránit obrovskou základnu drobných investorů. Zahraniční investoři vyhlížejí lepší zítřky Přes současnou hlubokou stagnaci zůstávají experti z Wall Street ohledně dlouhodobého výhledu japonského trhu optimističtí. Věří, že se transakční aktivita nakonec znovu rozproudí a že tamní trh s IPO se stává pro globální kapitál stále atraktivnějším. Shu Nagata, šéf oddělení globálních kapitálových trhů pro Japonsko ve společnosti Bank of America (BAC) v Tokiu, předpovídá postupné oživení trhu v nadcházejících měsících. „Možná ke konci letošního roku a v průběhu toho příštího bychom snad měli začít pozorovat, jak se trh s IPO začíná probouzet,“ uvádí Nagata. Zároveň dodává, že současná geopolitická situace, včetně napětí kolem Íránu, a celková tržní volatilita nutí emitenty k vyčkávání na vhodnější okamžik a pečlivému zvažování správného načasování. Úspěšný úpis akcií aplikace Go tak představuje velmi důležitý pozitivní signál pro celý finanční sektor. Tento debut přitahoval pozornost mimo jiné proto, že firma působí v přísně regulovaném domácím odvětví. Zásadní metrikou úspěchu byla především 70procentní účast mezinárodních investorů na celkovém úpisu. Takto masivní podíl zahraničního kapitálu je v posledních letech na japonském trhu silně nadprůměrný a ukazuje na ochotu riskovat, pokud se objeví kvalitní aktivum. Kenji Taneda, vedoucí tokijské kanceláře právní firmy Skadden, zdůrazňuje dramatický posun ve vnímání japonských aktiv. „Ještě před deseti lety bylo velmi vzácné vidět podobné japonské start-upy, které by při svém IPO dokázaly přilákat globální investory,“ podotýká Taneda. Zároveň potvrzuje, že zájem o globální transakce z Japonska je v současnosti poměrně aktivní a trh disponuje mnohem širším zásobníkem potenciálních dohod než před šesti lety. Tento útlum v Tokiu ostře kontrastuje s rozmachem ostatních regionálních trhů, kdy například hongkongská burza v prvním čtvrtletí dominovala celosvětovým statistikám primárních úpisů. Bankéři však uzavírají, že přímá konkurence mezi těmito asijskými trhy je ve skutečnosti minimální. Hlavní roli při rozhodování firem hrají faktory jako jazyková bariéra a především unikátní prestiž, kterou japonským společnostem přináší lokální kotace na domácí půdě.