Akcie společnosti SpaceX se obchodují za téměř čtyřicetinásobek projektovaných tržeb pro rok 2027, čímž násobně překonávají jakýkoliv titul v indexu S&P 500. Tržní mánie kolem nedávného debutu je silně tažena psychologií FOMO, přičemž experti nacházejí zjevné paralely s historickým úpisem společnosti Netscape. Analytici z Oppenheimer navzdory extrémní valuaci zvyšují cílovou cenu na 250 dolarů a předpovídají firmě absolutní dominanci v cloudu a umělé inteligenci.   Extrémní valuace ve stínu elitního indexu První analytické odhady jsou na světě a přinášejí naprosto jednoznačný závěr. Společnost SpaceX (SPCX) je při pohledu na finanční výhled do příštího roku suverénně nejdražším cenným papírem na trhu, čímž svými metrikami zastiňuje naprosto každý titul z elitního indexu S&P 500 (^GSPC) . Vzhledem k tomu, že vesmírný gigant zatím nedosahuje čistého zisku, jsou tradiční srovnání na bázi poměru ceny k zisku (P/E) prakticky bezpředmětná. Trhy se proto upínají k alternativním ukazatelům. Akcie tohoto technologického průkopníka se podle středeční zavírací ceny a konsenzu čtyř analytických modelů obchodují za astronomický 39,2násobek projektovaných tržeb pro rok 2027. Jde o číslo, které na současném trhu hledá obdobu jen velmi stěží a ukazuje na bezbřehou ochotu investorů platit masivní prémii za budoucí růst. Pro srovnání, společnost Tesla (TSLA) se pro stejné období obchoduje na 12,6násobku odhadovaných tržeb. I tato hodnota je přitom na Wall Street dlouhodobě považována za vysoce nadprůměrnou a často bývá terčem kritiky ze strany konzervativnějších investorů. Ačkoliv vesmírná korporace prozatím není formální součástí hlavního amerického benchmarku a nebude moci obejít jeho přísné požadavky na ziskovost či čekací lhůty, její akcie jsou z hlediska poměru ceny k tržbám (P/S) nepoměrně dražší než jakýkoliv současný komponent tohoto prestižního koše. Podle dat společnosti Dow Jones Market Data je druhým nejdražším titulem podle této specifické metriky softwarová společnost Palantir Technologies (PLTR) . Její akcie se ke středečnímu závěru obchodovaly za 28násobek tržeb. V minulosti přitom řada expertů tvrdila, že takto vysoké ohodnocení lze jen stěží racionálně obhájit, i když s letošním poklesem ceny tohoto titulu se argumentace pro jeho nákup stala o něco snazší. Strach z promeškání a paralela s érou dot-com Akcie vesmírného lídra sice ve středu odepsaly zhruba pět procent a ve čtvrtek prohloubily ztrátu o dalších více než šest procent, nicméně stále se drží úctyhodných 33 procent nad svou upisovací cenou. Investoři totiž masivně reagují na psychologický fenomén známý jako FOMO (strach z promeškání příležitosti). Mnohem více než konvenčním oceňovacím modelům tak věří futuristické vizi, kterou ztělesňuje generální ředitel Elon Musk. Tento ostře sledovaný vstup na burzu logicky vyvolává debaty o možném formování tržní bubliny. Stále častěji zaznívají paralely se společností Netscape, jejíž primární úpis z roku 1995 odstartoval zcela novou éru internetových firem, aby byl samotný provozovatel průkopnického prohlížeče o několik let později nemilosrdně vytlačen z trhu. Podle analytika Juliana Emanuela ze společnosti Evercore ISI se tehdejší IPO stalo odrazovým můstkem, který přiměl trhy snít ve velkém. Emanuel ve své zprávě klientům naznačil, že současný debut by mohl odstartovat další fázi býčího trhu taženou právě oním „strachem z promeškání velkých snů“. Tato mentalita vyvolala kolem čerstvě veřejně obchodované společnosti bezprecedentní tržní aktivitu. Do burzovně obchodovaných fondů, které nabízejí expozici vůči tomuto titulu, již přitekly miliardy dolarů. Drobní investoři neváhají přesouvat svůj kapitál, čímž odsávají likviditu a pozornost od zavedených technologických gigantů, jako je společnost Nvidia (NVDA) či zbytek elitní skupiny známé jako Magnificent Seven (MAGS) . Maury Blackman z Pierpoint Ventures připomněl, že když šel na burzu Netscape, firma bez historie ziskovosti se rázem stala entitou s hodnotou 2,9 miliardy dolarů, což podle něj doslova „legalizovalo představivost“. Současný debut podle Blackmana vysílá jasný signál všem ředitelům i vládám, že směr byl vytyčen a otázkou již není, zda se lidstvo stane multiplanetárním druhem, ale jak rychle se tak stane. Jim Thorne, hlavní stratég společnosti Wellington-Altus, k tomu dodává, že bubliny jsou v technologických revolucích naprosto normálním jevem. Zásadní otázkou podle něj není to, zda se trh aktuálně nachází v bublině, ale především to, jak bude vypadat její nevyhnutelné splasknutí. Dominance na oběžné dráze otevírá cestu k dalšímu růstu Přes zjevné podobnosti však existuje mezi historickým případem Netscape a současnou situací několik zcela zásadních rozdílů. Obě firmy sice při svém debutu získaly masivní valuace, avšak vesmírná korporace Elona Muska disponuje nepoměrně rozsáhlejším byznysem a mimořádně silným postavením hned v několika strategických odvětvích. Společnost drží pomyslné klíče k vesmíru pro řadu komerčních subjektů i americkou vládu a naprosto dominuje odvětví raketových startů, kde má jen minimum reálných konkurentů schopných představovat vážnou výzvu. Kromě toho si firma buduje stále silnější pozici a technologický náskok v klíčovém sektoru umělé inteligence a v oblasti globální satelitní komunikace. Právě tyto fundamentální pilíře vedou některé analytiky k přesvědčení, že cena akcií má před sebou ještě strmý let vzhůru. Experti z investiční banky Oppenheimer ve čtvrtek zvýšili svou cílovou cenu pro tento titul ze 190 na 250 dolarů za akcii. Takto agresivní cíl implikuje zhruba 39procentní nárůst oproti současným úrovním obchodování a představuje 11procentní prémii i vůči dosavadnímu historickému maximu. Timothy Horan z banky Oppenheimer ve své zprávě pro klienty zdůraznil, že firma podle něj naplno využije své hluboké expertizy v oblasti inženýrství, pokročilé výroby a vesmírných technologií. Cílem je podle něj transformace v největší světovou společnost zaměřenou na komunikaci, cloudové služby a umělou inteligenci. Tento ambiciózní výhled tak dává investorům jasný důvod, proč navzdory varovným signálům z historie nadále sázejí na to, že právě tento technologický lídr přepíše pravidla globálního byznysu.