Klíčové body Přední finanční instituce hromadně opouštějí své vysoce optimistické předpovědi pro drahé kovy v reakci na přísný postoj nového šéfa Fedu Kevina Warshe. Zásadní hráči trhu varují před dalším zvyšováním úrokových sazeb, což výrazně snižuje atraktivitu aktiv, která nepřinášejí pravidelný výnos. Analytici radikálně osekávají své cenové cíle, přičemž některé predikce nevylučují propad až k hranici 3 800 dolarů za unci.   Jestřábí rétorika nového šéfa Fedu mění pravidla hry Přední finanční instituce na Wall Street začínají hromadně přehodnocovat své dosavadní vysoce optimistické výhledy pro budoucí vývoj drahých kovů. Hlavním katalyzátorem této náhlé změny tržního sentimentu se stal překvapivě jestřábí tón, který na nedávném měnověpolitickém zasedání zvolil nový předseda amerického Federálního rezervního systému Kevin Warsh. Jeho nekompromisní postoj k inflaci donutil analytiky přepsat své dosavadní modely. Komoditní stratégové ze společnosti Bank of America (BAC) , vedení Michaelem Widmerem, ve své páteční zprávě varovali před rostoucími riziky. Podle jejich analýzy se po posledním zasedání výrazně zvýšila pravděpodobnost, že centrální banka ještě v průběhu letošního roku přistoupí k dalšímu zvyšování úrokových sazeb. Tento vývoj podle nich s největší pravděpodobností zablokuje jakýkoli smysluplný růst cen v nejbližším období. Ještě nedávno přitom analytici této banky sebevědomě předpovídali, že by Zlato (GC=F) mohlo dosáhnout ohromující hranice 6 000 dolarů za unci. Tento ambiciózní cíl se však v současné konstelaci jeví jako vysoce nepravděpodobný. Inflační pozadí totiž zůstává podle Widmera nadále velmi „nepříjemné“, což měnový výbor pravděpodobně donutí k udržování restriktivnější politiky po delší dobu. Slabší výkonnost drahého kovu nyní extrémně úzce koreluje se zvýšenou pravděpodobností, že do konce roku dojde k dalším úpravám sazeb směrem nahoru. Posun od očekávaného snižování sazeb v reakci na inflaci směrem k utaženější měnové politice tak podle stratégů Bank of America snižuje potenciál cenového růstu zhruba o padesát procent, a to i za předpokladu, že ostatní tržní faktory zůstanou nezměněny. Zdroj: Getty Images Rostoucí výnosy a úrokové sazby dusí atraktivitu žlutého kovu Žlutý kov je tradičně vnímán jako bezpečný přístav a spolehlivý uchovatel hodnoty. Investoři se k němu obvykle uchylují v dobách zvýšené tržní nejistoty s nadějí, že poslouží jako efektivní zajištění proti znehodnocení měny. Protože však samotné aktivum nenese žádný pravidelný úrok ani dividendu, je extrémně citlivé na jakákoli očekávání ohledně dlouhodobých reálných úrokových sazeb. Bank of America rozhodně není jedinou institucí, která svůj postoj na trhu přehodnocuje. Další významní hráči rovněž upravují své modely tak, aby zohlednili novou rétoriku Fedu. Ta následovala po klíčovém zasedání, které ponechalo hlavní mezibankovní sazbu beze změny v pásmu 3,50 až 3,75 procenta. Stratéžka společnosti UBS (UBS) Joni Teves upozornila, že rostoucí výnosy dluhopisů v kombinaci s přetrvávajícím očekáváním budoucího zvyšování sazeb vytvářejí na trhu značný tlak. Podle jejích slov se rizika poklesu oproti předchozím odhadům banky materiálně zvýšila. Časové osy očekávaných cenových prognóz se tak pravděpodobně posunou dále do budoucnosti, přičemž panuje mnohem větší nejistota ohledně toho, jak dlouho může současná fáze tržní konsolidace trvat a jak hluboko může cena ještě klesnout. Analytici z Deutsche Bank (DB) dodávají, že přecenění očekávání ohledně kroků Fedu a nečekaně odolná makroekonomická data ze Spojených států se spojily v mocný faktor, který tlačí trh neúprosně níže. Hlavní stratég pro drahé kovy Michael Hsueh představil základní scénář banky, podle kterého by cena mohla klesnout až na úroveň 3 800 dolarů za unci, pokud by došlo ke třem až čtyřem dalším zvýšením sazeb. Pro kontext, termínové kontrakty se v závěru pondělního obchodování prodávaly za zhruba 4 207 dolarů. Zdroj: Getty Images Odliv z ETF fondů a opatrnější výhledy klíčových hráčů Michael Hsueh dále poznamenal, že cenotvorba se začala mnohem pevněji vázat na výhled měnové politiky Fedu zhruba od poloviny května. Tím se výrazně oslabila předchozí silná korelace s cenami energií, která na trzích dominantně převládala od začátku válečného konfliktu s Íránem. Trh tak nyní plně diriguje americká centrální banka. Komoditní stratéžka Amy Gower ze společnosti Morgan Stanley (MS) poukázala na to, že ačkoli deeskalace geopolitického napětí na Blízkém východě poskytla trhu určitou podporu, přísnější postoj Fedu přináší zcela nové a složitější výzvy. To platí obzvláště pro nákupy ze strany burzovně obchodovaných fondů (ETF), které jsou klíčovým motorem poptávky. Toky kapitálu do těchto fondů jsou mimořádně citlivé na změny v očekávání úrokových sazeb, na reálné výnosy i na celkovou sílu amerického dolaru. Gower se domnívá, že předchozí prognóza Morgan Stanley, která počítala s cenou 5 200 dolarů za unci, se nyní jeví jako podstatně náročnější na dosažení. Tento cíl byl totiž do značné míry závislý na obnoveném zájmu o nákupy skrze ETF a na předpokladu, že nižší ceny ropy se pozitivně promítnou do uvolněnějšího výhledu úrokových sazeb. Jestřábí pauza podle ní výrazně zvyšuje příležitostné náklady na držení aktiv bez výnosu. Své doporučení ve světle prvního zasedání pod vedením Kevina Warshe revidovala také investiční banka Goldman Sachs (GS) . Její analytici minulý čtvrtek razantně snížili cílovou cenu pro konec letošního roku z původních 5 400 dolarů na 4 900 dolarů za unci. Zároveň banka neočekává, že by americká centrální banka přistoupila k jakémukoli snižování úrokových sazeb dříve než ve druhé polovině roku 2027. Výzkumníci Lina Thomas a Daan Struyven situaci shrnuli konstatováním, že jejich pohled zůstává strukturálně konstruktivní, avšak takticky velmi opatrný s ohledem na bezprostřední riziko poklesu.