Indikátor nálady Bank of America dosáhl extrémní hodnoty 9,4 bodu, což představuje silný kontrariánský signál k prodeji akcií. Hlavní stratég doporučuje investorům snížit expozici vůči trhu, obzvláště u volatilních titulů s vysokou betou. Naděje býků se upínají k výsledkové sezóně za druhé čtvrtletí, kde se očekává růst zisků o více než dvacet procent.   Přehřátý trh a varovný signál z Wall Street Na finančních trzích v současnosti panuje až znepokojivá úroveň sebedůvěry ohledně pokračování letní akciové rally. Podle analytiků prestižní investiční banky Bank of America (BAC) je však tento překypující optimismus spíše důvodem k maximální obezřetnosti než k bezhlavému navyšování rizikových pozic. Nejnovější indikátor býčí a medvědí nálady, který tato instituce pravidelně sestavuje, totiž vyskočil na extrémní hodnotu 9,4 bodu. Toto číslo v historickém kontextu signalizuje mimořádně silné býčí nastavení trhu a ukazuje na téměř bezbřehou víru investorů v další růst. Účastníci trhu podle tohoto měřítka masivně sázejí na to, že se makroekonomické prostředí neustále zlepšuje. Svou neochvějnou víru opírají především o masivní firemní výdaje do infrastruktury umělé inteligence, které slibují revoluci v celkové produktivitě. Druhým pilířem tohoto optimismu je očekávání, že americká centrální banka (Fed) brzy zaujme holubičí postoj a začne uvolňovat měnovou politiku. Tato kombinace faktorů by podle býků měla odemknout další, ještě silnější fázi aktuálního růstového cyklu. Realita na burzovních parketech však od začátku června vypráví poněkud odlišný příběh. Akciová rally se totiž prakticky zastavila, trhy přešlapují na místě a velcí hráči zůstávají spíše na vedlejší koleji. Důvodem této letní stagnace jsou protichůdné signály z globální ekonomiky, které investory nutí vyčkávat na další velký katalyzátor. Roli hraje především kolísání cen pohonných hmot, které znesnadňuje predikce ohledně vývoje inflace. Zároveň se na trhu začíná objevovat plíživá skepse ohledně toho, zda budoucí zisky z umělé inteligence skutečně dokážou ospravedlnit současné astronomické valuace technologických gigantů. K tomu se přidává i přetrvávající nejistota ohledně přesného načasování prvního snížení úrokových sazeb. Kontrariánský pohled a ústup z rizikových pozic Hlavní investiční stratég Bank of America, Michael Hartnett, neskrývá své obavy z aktuálního vývoje. Samotná úroveň současného tržního optimismu je podle něj tak extrémní, že funguje jako klasický kontrariánský prodejní signál. V praxi to znamená, že trh je již natolik přelidněný kupci, že v systému jednoduše nezbývá dostatek volného kapitálu, který by mohl hnát ceny ještě výše. Pokud už totiž všichni optimističtí investoři nakoupili, nemá kdo další podpořit stranu poptávky. V důsledku této překoupenosti Hartnett důrazně radí investorům, aby začali strategicky snižovat svou celkovou expozici vůči akciovým trhům. Zvláštní opatrnost je podle něj na místě u takzvaných titulů s vysokou betou. Tyto akcie jsou historicky mnohem volatilnější a podstatně citlivěji reagují na jakékoliv širší tržní výkyvy. Pokud by na trhu došlo k náhlé korekci a vybírání zisků, právě tyto agresivnější investice zaznamenají nejhlubší a nejbolestivější propady. K pesimistickému táboru se přidává také uznávaný analytik Jim Paulsen ze společnosti Paulsen Perspectives. Ten varuje před účetními a strategickými praktikami firem, které mohou zkreslovat skutečný stav americké korporátní sféry. Společnosti podle něj aktuálně odkládají náklady spojené s masivními investicemi do budoucnosti, zatímco benefity z těchto kroků se snaží vykazovat co nejdříve, aby uspokojily očekávání Wall Street. Paulsen v této souvislosti upozorňuje na varovný historický precedens. Kdykoliv v minulosti ceny akcií a zisky na akcii (EPS) takto prudce vyskočily nad své dlouhodobé trendové průměry, budoucí roční výkonnost akciového trhu byla zpravidla velkým zklamáním. Výsledková sezóna jako poslední naděje býků Navzdory těmto vážným varováním existuje na trhu početná skupina analytiků, kteří vkládají své naděje do probíhající výsledkové sezóny za druhé čtvrtletí. Ta by se podle nich mohla stát oním chybějícím katalyzátorem pro další růst. Podle exkluzivních dat analytické společnosti FactSet (FDS) se očekává, že klíčový index S&P 500 (^GSPC) zaznamená již druhé čtvrtletí v řadě oslnivý růst zisků přesahující hranici dvaceti procent. Tato dynamika je pro obhajobu současných cen naprosto klíčová. Pokud se totiž zisky firem zrychlují, mohou valuace vyjádřené poměrem ceny k ziskům (P/E) postupně klesat, i když samotné ceny akcií zůstávají na historických maximech. Trh by tak mohl do svých současných vysokých ohodnocení takříkajíc dorůst, což by zmírnilo obavy z nafukující se bubliny. Tento optimistický scénář má ovšem svá nezanedbatelná makroekonomická a geopolitická rizika, která nelze ignorovat. Mezi investory panují reálné obavy, že případný návrat vyšší inflace by mohl v konečném důsledku tvrdě zasáhnout očekávání budoucích zisků. Tento krizový scénář by mohl nastat zejména v případě, že by se zhoršilo nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem. Případná eskalace napětí na Blízkém východě by nevyhnutelně otřásla globálními energetickými trhy a vyslala by nové inflační vlny napříč celou ekonomikou, což by centrálním bankám svázalo ruce při uvolňování měnové politiky. Prozatím však trhy našly alespoň krátkodobou úlevu a důvod k mírnému optimismu. Během úterního obchodování hlavní akciové indexy zamířily vzhůru poté, co nejnovější data o červnových spotřebitelských cenách ukázala, že inflační tlaky jsou mírnější, než se původně očekávalo.