Ve svém projevu Powell zdůraznil, že zvýšení cel prezidenta Donalda Trumpa přetváří světový obchodní systém a že zpřísnění imigrační politiky vytváří „novou rovnováhu“ na trhu práce, kde se zpomaluje jak nabídka, tak poptávka po pracovní síle.Zároveň varoval, že změny v daňové, výdajové a regulační politice mohou mít významný dopad na růst a produktivitu americké ekonomiky. Podle Powella je zatím těžké odhadnout, jak se jednotlivé kroky administrativy nakonec ustálí a jaké budou jejich dlouhodobé důsledky. Centrální bankéři se přitom musí vyrovnávat s dvojím tlakem – inflace nadále přesahuje dvouprocentní cíl, zatímco trh práce začíná vykazovat známky slábnutí.Prezident chicagského Fedu Austan Goolsbee situaci na konferenci shrnul slovy, že „nejtěžším úkolem centrální banky je správně načasovat kroky v období přechodu“. Právě nyní se totiž americká ekonomika nachází ve fázi, kdy neexistuje jasný signál, zda dát prioritu boji s inflací, nebo podpoře zaměstnanosti.Neshody uvnitř FeduNení proto překvapením, že uvnitř Federálního rezervního systému se objevují rozdílné názory. Již na červencovém zasedání Fedu, kdy zůstaly sazby beze změny, dva guvernéři vyjádřili nesouhlas. Powell nyní připustil možnost zářijového snížení, avšak další představitelé požadují více dat, než se k podobnému kroku odhodlají. Pokud by Fed skutečně snížil sazby již v září, šlo by o signál, že banka vnímá rizika oslabení ekonomiky jako naléhavější než obavy z přetrvávající inflace.Podle tržních indikátorů se investoři domnívají, že šance na zářijové snížení sazeb dosahuje zhruba 80 %. Výnosy amerických státních dluhopisů po Powellově projevu klesly, rozdíl mezi krátkodobými a dlouhodobými splatnostmi se zvětšil nejvíce za poslední čtyři roky – typická reakce na holubičí signály centrální banky. Přesto výnosy zatím nepřekonaly minima z počátku měsíce, protože trh čeká na čerstvé údaje o zaměstnanosti a inflaci.Powellův obrat tedy posílil očekávání uvolnění měnové politiky, avšak investoři i analytici zůstávají obezřetní. Nejasné vyhlídky ohledně dalšího vývoje americké ekonomiky, zesílené dopady cel a politických rozhodnutí, nutí centrální bankéře postupovat s maximální opatrností. Chcete využít této příležitosti?Inflace a data jako rozhodující faktorNejvětší pozornost se nyní soustřeďuje na nadcházející makroekonomická data. V pátek budou zveřejněny červencové výsledky indexu cen osobních spotřebních výdajů , který je preferovaným ukazatelem inflace pro Fed. Ekonomové očekávají, že jádrový PCE meziročně vzrostl o 2,9 %, což by znamenalo nejrychlejší tempo za posledních pět měsíců. Meziměsíční nárůst o 0,3 % by navíc potvrdil pokračující tlak na růst cen.Tyto údaje přicházejí v době, kdy spotřebitelské výdaje zároveň vykazují nejvyšší nárůst od března. Ekonomové proto budou pečlivě analyzovat i data o osobních příjmech, aby zjistili, zda si americké domácnosti udrží schopnost podporovat růst prostřednictvím spotřeby. Bez silného spotřebitele by totiž americká ekonomika jen těžko zvládla čelit důsledkům obchodních válek a vyšších cel.Kombinace vysoké inflace a mírně slábnoucího trhu práce představuje pro Fed nelehké dilema. Příliš rychlé snížení sazeb by mohlo inflaci znovu rozdmýchat, zatímco přílišná opatrnost by mohla přispět k hlubšímu útlumu zaměstnanosti a spotřeby.Dluh USA a dlouhodobé rizikoVedle krátkodobých otázek se na konferenci v Jackson Hole probírala i dlouhodobější rizika. Podle dat Kongresového rozpočtového úřadu je americký vládní dluh na cestě k dosažení 107 % HDP do roku 2029, čímž by překonal rekordní úrovně z období po druhé světové válce. Nová akademická studie prezentovaná na konferenci však tvrdí, že USA by dokázaly udržet i poměr dluhu k HDP ve výši 250 %, aniž by to nutně vedlo k růstu úrokových sazeb.Autoři studie upozorňují, že k dosažení takového scénáře by byla nutná fiskální korekce ve výši minimálně 10 % HDP. Pokud by však byla tato korekce odkládána, rostoucí nabídka státních dluhopisů by nakonec převýšila poptávku investorů a dlouhodobě by vedla k neudržitelnosti dluhu. Tento faktor tak představuje další komplikaci pro měnovou politiku Fedu i pro tržní výhled.Centrální bankéři stojí na křižovatce. Na jedné straně je inflace, která stále neustupuje, na druhé straně známky slábnutí trhu práce a rostoucí politická nejistota spojená s opatřeními prezidenta Trumpa. Powellův signál z Jackson Hole jasně naznačil ochotu Fedu jednat a případně snížit sazby již v září. Jakýkoliv krok ale bude muset být pečlivě vyvážen, aby nezhoršil rovnováhu mezi cenovou stabilitou a podporou zaměstnanosti.Americká ekonomika tak vstupuje do období, kdy každý nový makroekonomický údaj může změnit směr politiky Fedu. Investoři proto budou v následujících týdnech sledovat nejen čísla o inflaci a trhu práce, ale i reakce centrální banky, která se ocitla pod nebývalým tlakem – a to jak ze strany trhu, tak politiky.