Vzhledem k jejímu potenciálu zvýšit produktivitu a konkurenceschopnost obou zemí a zvrátit geopolitickou a vojenskou rovnováhu to není překvapivé. Významní čínští technologičtí manažeři připouštějí, že USA mají náskok v generativních systémech umělé inteligence, které jsou schopny bleskově plnit složité kognitivní úkoly v reakci na jednoduché příkazy. Snaha Washingtonu omezit čínský přístup k výkonným čipům potřebným k tréninku těchto nových modelů umělé inteligence – čímž se ambice Pekingu potlačují hned v zárodku – ukazuje, jak daleko USA zajdou, aby uhájily svůj náskok.
1. Jaký je stav konkurence?
Záleží na tom, co měříte. V oblasti generativní umělé inteligence vedou hlavně Spojené státy, kde se v listopadu uskutečnil největší veřejný průlom, když sanfranciská společnost OpenAI spustila chatbota ChatGPT. To vyvolalo vlnu investic v Silicon Valley, kde se společnost Google ze skupiny Alphabet Inc. a další konkurenti předhánějí s OpenAI a jejím sponzorem Microsoft Corp. ve vývoji komerčních aplikací využívajících stále sofistikovanější nástroje AI. Čína je v oblastech, jako je rozpoznávání obrazu, považována za náskok, alespoň pokud jde o praktické aplikace. Většina dosavadních ukázek čínských nástrojů generativní umělé inteligence naznačuje, že mají před sebou ještě dlouhou cestu. V posledních několika měsících však došlo k explozi tvorby startupů. Prakticky všichni významní čínští technologičtí hráči, od společností Baidu Inc. a ByteDance Ltd. až po Tencent Holdings Ltd. a Alibaba Group Holding Ltd., představili uchazeče o ChatGPT nebo oznámili své plány. Koncem června společnost Baidu uvedla, že její služba ve stylu ChatGPT překonává v několika ukazatelích zásadní produkt OpenAI.
2. Co ukazují čísla?
Zdroj: Burzovnísvět.cz
Podle poradenské společnosti Preqin vedou v investicích do umělé inteligence Spojené státy, které do poloviny června vyčerpaly 26,6 miliardy dolarů, zatímco Čína 4 miliardy dolarů. Rozdíl se postupně zmenšuje, alespoň pokud jde o tok transakcí. Ve stejném období bylo v USA uzavřeno přibližně 447 rizikových transakcí v oblasti umělé inteligence, zatímco počet transakcí v Číně odpovídal více než dvěma třetinám celkového počtu transakcí v USA, přičemž v předchozích dvou letech to byla přibližně polovina. Z hlediska výzkumu je Čína od roku 2010 lídrem v počtu citací časopisů o umělé inteligenci. Podle nejnovější zprávy Artificial Intelligence Index Report Stanfordovy univerzity činil podíl Číny na citacích publikací o umělé inteligenci v roce 2021 téměř 30 %, což je téměř dvojnásobek oproti USA. Pokud jde o proměnu myšlenek v reálné podnikání, Čína historicky zaostává. Podle zprávy vedly v letech 2013 až 2022 USA ve všech regionech s největším počtem nově financovaných společností v oblasti umělé inteligence, a to více než 4 600, což je 3,5krát více než v Číně ve stejném období.
3. Proč čínský pokrok v oblasti umělé inteligence znepokojuje americké představitele?
Čínský dohledový aparát již léta využívá umělou inteligenci k potírání kriminality a sociálních nepokojů a údajně pomáhá bezpečnostním složkám země monitorovat ujgurské menšiny v oblasti Sin-ťiang. USA v důsledku toho uvalily sankce na čínské společnosti včetně SenseTime Group Inc. a Hangzhou Hikvision Digital Technology Co. Dalším zdrojem obav je využívání umělé inteligence Čínou pro vojenské účely. V říjnu Bidenova administrativa zavedla sérii omezení kontrolujících vývoz amerických čipů do Číny, která vycházela z obav, že by Čína mohla využít pokročilé polovodiče a umělou inteligenci ke zlepšení vojenských schopností. Americké ministerstvo obrany vydalo v listopadu zprávu o vojenském a bezpečnostním vývoji v Číně, která podrobně popisuje vizi Pekingu o „inteligentní válce“, definované rozšířeným využíváním umělé inteligence a dalších technologií na všech úrovních boje.
4. Co s tím dělají USA?
Zdroj: Burzovnísvět.cz
Washington postupně přešel od cílených sankcí zaměřených na omezení čínského vývoje výrobků, které by mohly ohrozit národní bezpečnost USA, k širšímu úsilí o ochranu technologické převahy USA. V dlouhodobějším horizontu USA zvažují, zda zavést omezení investic do čínských technologických firem. To by mělo významný dopad, protože Čína se dlouhodobě spoléhá na americké peníze, které pohánějí její nejslibnější startupy. Čínské technologie jsou pro americké investory zdrojem peněz a jsou považovány za více zaměřené na praktické aplikace nebo na aplikaci umělé inteligence do stávajících obchodních modelů. To kontrastuje s přístupem společností, jako je Google, které se AI zabývají do hloubky již řadu let, některé své objevy otevřeně zveřejňují a nadále se zaměřují na odstraňování překážek pro inovace.
5. Jaká jsou omezení Číny v oblasti umělé inteligence?
Zaprvé je tu problém s přístupem k americkému hardwaru. Výkonné čipové sady od společností Nvidia Corp. a Advanced Micro Devices Inc. jsou pro trénink velkých modelů umělé inteligence klíčové, ale Washington ty nejschopnější z nich z Číny nepoužívá. Vědecký pracovník společnosti Google Research Zhou Yanqi na červnové konferenci o umělé inteligenci uvedl, že zákaz používání amerických čipů je pro čínské začínající firmy „velkou nevýhodou“. Čínští technologičtí manažeři tvrdili, že jejich generativní modely AI mohou stále dosahovat dobrých výsledků, pokud se spojí větší počet horších čipů, aby se vyrovnaly s nižším výkonem. Čína má pro své úsilí v oblasti umělé inteligence dostatek hardwaru: Miliardář a zakladatel společnosti Baidu Robin Li uvedl, že USA a Čína představují zhruba třetinu světového výpočetního výkonu. Skeptici čínských technologických ambicí tvrdí, že skutečné inovace vyžadují svobodné zkoumání a experimentování, které USA pěstují, ale v Číně je omezováno. Tvrdí, že všudypřítomná cenzura znamená, že soubory dat, které čínští aspiranti používají, jsou ze své podstaty chybné a uměle omezené. Zkušenosti z minulosti však naznačují, že relativní izolace Číny není překážkou technologického úspěchu. Společnost WeChat společnosti Tencent využila nepřítomnosti Facebooku a Twitteru a stala se gigantem v oblasti sociálních médií a společnost Baidu se stala čínským lídrem v domácím internetovém vyhledávání poté, co se z něj stáhl Google.
Jednou z divokých karet v tomto závodě je přístup jednotlivých zemí k regulaci, vzhledem k riziku, že platformy umělé inteligence budou zahlceny dezinformacemi nebo se stanou nástrojem pro masové porušování práv na soukromí a obsahu. Čína se jako první pustila do regulace svého odvětví umělé inteligence – což není překvapením vzhledem k tomu, že Peking se zabývá kontrolou online obsahu. Plánuje vyžadovat bezpečnostní prověrku služeb AI předtím, než jim bude povoleno fungovat. Návrh nařízení signalizuje, že odpovědnost za školení algoritmů AI a provádění cenzury bude ležet na poskytovatelích platforem – což je poměrně značná zátěž. Spojené státy začaly podnikat kroky k regulaci. Kvůli patové situaci v Kongresu je však obtížné přijmout jakoukoli smysluplnou politiku v oblasti AI.
Vzhledem k jejímu potenciálu zvýšit produktivitu a konkurenceschopnost obou zemí a zvrátit geopolitickou a vojenskou rovnováhu to není překvapivé. Významní čínští technologičtí manažeři připouštějí, že USA mají náskok v generativních systémech umělé inteligence, které jsou schopny bleskově plnit složité kognitivní úkoly v reakci na jednoduché příkazy. Snaha Washingtonu omezit čínský přístup k výkonným čipům potřebným k tréninku těchto nových modelů umělé inteligence – čímž se ambice Pekingu potlačují hned v zárodku – ukazuje, jak daleko USA zajdou, aby uhájily svůj náskok.1. Jaký je stav konkurence?Záleží na tom, co měříte. V oblasti generativní umělé inteligence vedou hlavně Spojené státy, kde se v listopadu uskutečnil největší veřejný průlom, když sanfranciská společnost OpenAI spustila chatbota ChatGPT. To vyvolalo vlnu investic v Silicon Valley, kde se společnost Google ze skupiny Alphabet Inc. a další konkurenti předhánějí s OpenAI a jejím sponzorem Microsoft Corp. ve vývoji komerčních aplikací využívajících stále sofistikovanější nástroje AI. Čína je v oblastech, jako je rozpoznávání obrazu, považována za náskok, alespoň pokud jde o praktické aplikace. Většina dosavadních ukázek čínských nástrojů generativní umělé inteligence naznačuje, že mají před sebou ještě dlouhou cestu. V posledních několika měsících však došlo k explozi tvorby startupů. Prakticky všichni významní čínští technologičtí hráči, od společností Baidu Inc. a ByteDance Ltd. až po Tencent Holdings Ltd. a Alibaba Group Holding Ltd., představili uchazeče o ChatGPT nebo oznámili své plány. Koncem června společnost Baidu uvedla, že její služba ve stylu ChatGPT překonává v několika ukazatelích zásadní produkt OpenAI.2. Co ukazují čísla?Podle poradenské společnosti Preqin vedou v investicích do umělé inteligence Spojené státy, které do poloviny června vyčerpaly 26,6 miliardy dolarů, zatímco Čína 4 miliardy dolarů. Rozdíl se postupně zmenšuje, alespoň pokud jde o tok transakcí. Ve stejném období bylo v USA uzavřeno přibližně 447 rizikových transakcí v oblasti umělé inteligence, zatímco počet transakcí v Číně odpovídal více než dvěma třetinám celkového počtu transakcí v USA, přičemž v předchozích dvou letech to byla přibližně polovina. Z hlediska výzkumu je Čína od roku 2010 lídrem v počtu citací časopisů o umělé inteligenci. Podle nejnovější zprávy Artificial Intelligence Index Report Stanfordovy univerzity činil podíl Číny na citacích publikací o umělé inteligenci v roce 2021 téměř 30 %, což je téměř dvojnásobek oproti USA. Pokud jde o proměnu myšlenek v reálné podnikání, Čína historicky zaostává. Podle zprávy vedly v letech 2013 až 2022 USA ve všech regionech s největším počtem nově financovaných společností v oblasti umělé inteligence, a to více než 4 600, což je 3,5krát více než v Číně ve stejném období.3. Proč čínský pokrok v oblasti umělé inteligence znepokojuje americké představitele?Čínský dohledový aparát již léta využívá umělou inteligenci k potírání kriminality a sociálních nepokojů a údajně pomáhá bezpečnostním složkám země monitorovat ujgurské menšiny v oblasti Sin-ťiang. USA v důsledku toho uvalily sankce na čínské společnosti včetně SenseTime Group Inc. a Hangzhou Hikvision Digital Technology Co. Dalším zdrojem obav je využívání umělé inteligence Čínou pro vojenské účely. V říjnu Bidenova administrativa zavedla sérii omezení kontrolujících vývoz amerických čipů do Číny, která vycházela z obav, že by Čína mohla využít pokročilé polovodiče a umělou inteligenci ke zlepšení vojenských schopností. Americké ministerstvo obrany vydalo v listopadu zprávu o vojenském a bezpečnostním vývoji v Číně, která podrobně popisuje vizi Pekingu o „inteligentní válce“, definované rozšířeným využíváním umělé inteligence a dalších technologií na všech úrovních boje.4. Co s tím dělají USA?Washington postupně přešel od cílených sankcí zaměřených na omezení čínského vývoje výrobků, které by mohly ohrozit národní bezpečnost USA, k širšímu úsilí o ochranu technologické převahy USA. V dlouhodobějším horizontu USA zvažují, zda zavést omezení investic do čínských technologických firem. To by mělo významný dopad, protože Čína se dlouhodobě spoléhá na americké peníze, které pohánějí její nejslibnější startupy. Čínské technologie jsou pro americké investory zdrojem peněz a jsou považovány za více zaměřené na praktické aplikace nebo na aplikaci umělé inteligence do stávajících obchodních modelů. To kontrastuje s přístupem společností, jako je Google, které se AI zabývají do hloubky již řadu let, některé své objevy otevřeně zveřejňují a nadále se zaměřují na odstraňování překážek pro inovace.5. Jaká jsou omezení Číny v oblasti umělé inteligence?Zaprvé je tu problém s přístupem k americkému hardwaru. Výkonné čipové sady od společností Nvidia Corp. a Advanced Micro Devices Inc. jsou pro trénink velkých modelů umělé inteligence klíčové, ale Washington ty nejschopnější z nich z Číny nepoužívá. Vědecký pracovník společnosti Google Research Zhou Yanqi na červnové konferenci o umělé inteligenci uvedl, že zákaz používání amerických čipů je pro čínské začínající firmy „velkou nevýhodou“. Čínští technologičtí manažeři tvrdili, že jejich generativní modely AI mohou stále dosahovat dobrých výsledků, pokud se spojí větší počet horších čipů, aby se vyrovnaly s nižším výkonem. Čína má pro své úsilí v oblasti umělé inteligence dostatek hardwaru: Miliardář a zakladatel společnosti Baidu Robin Li uvedl, že USA a Čína představují zhruba třetinu světového výpočetního výkonu. Skeptici čínských technologických ambicí tvrdí, že skutečné inovace vyžadují svobodné zkoumání a experimentování, které USA pěstují, ale v Číně je omezováno. Tvrdí, že všudypřítomná cenzura znamená, že soubory dat, které čínští aspiranti používají, jsou ze své podstaty chybné a uměle omezené. Zkušenosti z minulosti však naznačují, že relativní izolace Číny není překážkou technologického úspěchu. Společnost WeChat společnosti Tencent využila nepřítomnosti Facebooku a Twitteru a stala se gigantem v oblasti sociálních médií a společnost Baidu se stala čínským lídrem v domácím internetovém vyhledávání poté, co se z něj stáhl Google.Chcete využít této příležitosti?6. Jak je to s regulací?Jednou z divokých karet v tomto závodě je přístup jednotlivých zemí k regulaci, vzhledem k riziku, že platformy umělé inteligence budou zahlceny dezinformacemi nebo se stanou nástrojem pro masové porušování práv na soukromí a obsahu. Čína se jako první pustila do regulace svého odvětví umělé inteligence – což není překvapením vzhledem k tomu, že Peking se zabývá kontrolou online obsahu. Plánuje vyžadovat bezpečnostní prověrku služeb AI předtím, než jim bude povoleno fungovat. Návrh nařízení signalizuje, že odpovědnost za školení algoritmů AI a provádění cenzury bude ležet na poskytovatelích platforem – což je poměrně značná zátěž. Spojené státy začaly podnikat kroky k regulaci. Kvůli patové situaci v Kongresu je však obtížné přijmout jakoukoli smysluplnou politiku v oblasti AI.
