Stát zatím stanovisko k dividendě ČEZ neuvede, rozhodne do poloviny června
Za poslední čtyři roky je tak těchto obchodů s rozlohou do 400 metrů čtverečních o téměř čtyři stovky méně. Ve srovnání s rokem 2017 pak ubylo více než 2000 malých prodejen a proti roku 2007 se jejich počet snížil o asi 4600. S odkazem na data agentury NIQ o tom dnes ČTK v tiskové zprávě informovala Asociace českého tradičního obchodu (AČTO). Úbytek je patrný zejména v případě těch prodejen, které nejsou součástí žádné sítě.
Nejvíce obchody podle dat agentury NIQ mizí v obcích do 2000 obyvatel. „Důvody, proč se malé, nezávislé prodejny zavírají, jsou celkem jasné. Na jednu stranu je to vlivem rostoucí konkurence nadnárodních řetězců a na stranu druhou tyto prodejny nejsou schopny nakupovat levně od dodavatelů,“ uvedl předseda AČTO Pavel Březina.
Počet malých a nezávislých prodejen s potravinami bude podle AČTO nejspíš klesat i v budoucnu. „Cestou je například napojování obchodů na e-shopy, což jim rozšiřuje nabídku, nebo využívání technologie automatizovaného prodeje, která šetří personální náklady a zvyšuje komfort zákazníků. Malé obchody musí zjednodušeně řečeno samy hledat cesty, jak uspět,“ řekl Březina.
Podpořit malé prodejny se smíšeným zbožím má program Obchůdek 2021+ ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). V letošním kole je v něm připraveno 49,4 milionu korun. Peníze mohou k pokrytí výdajů na zaměstnance, nájem, vytápění, osvětlení či připojení k internetu využít provozovny v obcích do 1000 obyvatel, respektive do 3000, kdy v jednotlivých částech obce nežije více než 1000 lidí. Příjem žádostí byl ukončen 15. dubna. Jeden kraj může podle MPO získat nanejvýš 3,8 milionu korun a prodejna 130.000 korun.
Zdroj: Canva
Stát zatím stanovisko k dividendě ČEZ neuvede, rozhodne do poloviny června
Stát rozhodne o svém postoji k dividendě energetické skupiny ČEZ nejpozději deset dnů před konáním červnové valné hromady společnosti. Zatím návrh vedení ČEZ na dividendu ve výši 80 procent z loňského zisku, který odpovídá 52 korunám na akcii, nebude ministerstvo financí (MF) komentovat. Důvodem je to, že výše dividendy ČEZ má vliv na kurz akcií ČEZ na burze. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva Filip Běhal. O konečné výši dividendy ČEZ rozhodne valná hromada podniku, která se uskuteční 24. června.
Představenstvo skupiny ČEZ v pondělí rozhodlo, že navrhne vyplacení dividendy ve výši 80 procent z loňského očištěného zisku. Odpovídá to 52 korunám na jednu akcii a celkové dividendě 28 miliard korun. Návrh firmy je na horní hranici současného výplatního poměru dividendy ČEZ, který činí 60 až 80 procent z očištěného zisku. Aktuální návrh by v případě schválení znamenal třetí nejvyšší dividendu, byla by ve stejné výši jako v roce 2021. Dosud rekordní dividendu ČEZ vyplatil loni, šlo o 145 korun za akcii, celkově pak 78 miliard korun.
Akcionáři, z nichž největší je stát, ovšem mohou podat vlastní návrh. Stalo se to i loni, kdy ČEZ opět navrhl výplatu 80 procent, ale stát jako majoritní vlastník podal vlastní protinávrh na výplatu celého očištěného zisku z roku 2022. Návrh státu následně schválila valná hromada.
Letošní stanovisko státu je zatím nejasné. „Výše dividendy ČEZ je kurzotvornou informací, proto se MF jako obvykle zdrží komentáře, zda návrh představenstva akceptuje, nebo zda podá protinávrh. Pokud by se MF rozhodlo podat vlastní návrh na výši dividendy, muselo by tak podle stanov společnosti ČEZ učinit písemně nejpozději deset kalendářních dnů před konáním valné hromady,“ řekl Běhal.
Podle analytika XTB Tomáše Cverny lze očekávat, že ministerstvo financí stejně jako v loňském roce podá protinávrh na výplatu ve výši celého čistého zisku. „A to i navzdory tomu, že ČEZ čekají vysoké investice nejen do teplárenské infrastruktury. Pokud by došlo k vyplacení celého čistého zisku, činila by dividenda za loňský rok asi 64 korun na akcii,“ podotkl Cverna.
Energetická skupina ČEZ vloni vydělala 29,6 miliardy korun, čistý zisk společnosti tak meziročně klesl o více než 63 procent. Hlavní příčinou byly podle firmy mimořádné daně a odvody, na kterých podnik odvedl kolem 40 miliard Kč. I přes vysoký meziroční propad jde ale s výjimkou rekordního roku 2022 o nejvyšší zisk za posledních deset let. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je zásadní pro výši dividendy, loni činil 34,8 miliardy Kč.
Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 % akcií.
Zdroj: Getty Images
<!– DIP popup–>
Za poslední čtyři roky je tak těchto obchodů s rozlohou do 400 metrů čtverečních o téměř čtyři stovky méně. Ve srovnání s rokem 2017 pak ubylo více než 2000 malých prodejen a proti roku 2007 se jejich počet snížil o asi 4600. S odkazem na data agentury NIQ o tom dnes ČTK v tiskové zprávě informovala Asociace českého tradičního obchodu . Úbytek je patrný zejména v případě těch prodejen, které nejsou součástí žádné sítě.Nejvíce obchody podle dat agentury NIQ mizí v obcích do 2000 obyvatel. „Důvody, proč se malé, nezávislé prodejny zavírají, jsou celkem jasné. Na jednu stranu je to vlivem rostoucí konkurence nadnárodních řetězců a na stranu druhou tyto prodejny nejsou schopny nakupovat levně od dodavatelů,“ uvedl předseda AČTO Pavel Březina.Počet malých a nezávislých prodejen s potravinami bude podle AČTO nejspíš klesat i v budoucnu. „Cestou je například napojování obchodů na e-shopy, což jim rozšiřuje nabídku, nebo využívání technologie automatizovaného prodeje, která šetří personální náklady a zvyšuje komfort zákazníků. Malé obchody musí zjednodušeně řečeno samy hledat cesty, jak uspět,“ řekl Březina.Podpořit malé prodejny se smíšeným zbožím má program Obchůdek 2021+ ministerstva průmyslu a obchodu . V letošním kole je v něm připraveno 49,4 milionu korun. Peníze mohou k pokrytí výdajů na zaměstnance, nájem, vytápění, osvětlení či připojení k internetu využít provozovny v obcích do 1000 obyvatel, respektive do 3000, kdy v jednotlivých částech obce nežije více než 1000 lidí. Příjem žádostí byl ukončen 15. dubna. Jeden kraj může podle MPO získat nanejvýš 3,8 milionu korun a prodejna 130.000 korun.Stát zatím stanovisko k dividendě ČEZ neuvede, rozhodne do poloviny červnaStát rozhodne o svém postoji k dividendě energetické skupiny ČEZ nejpozději deset dnů před konáním červnové valné hromady společnosti. Zatím návrh vedení ČEZ na dividendu ve výši 80 procent z loňského zisku, který odpovídá 52 korunám na akcii, nebude ministerstvo financí komentovat. Důvodem je to, že výše dividendy ČEZ má vliv na kurz akcií ČEZ na burze. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva Filip Běhal. O konečné výši dividendy ČEZ rozhodne valná hromada podniku, která se uskuteční 24. června.Představenstvo skupiny ČEZ v pondělí rozhodlo, že navrhne vyplacení dividendy ve výši 80 procent z loňského očištěného zisku. Odpovídá to 52 korunám na jednu akcii a celkové dividendě 28 miliard korun. Návrh firmy je na horní hranici současného výplatního poměru dividendy ČEZ, který činí 60 až 80 procent z očištěného zisku. Aktuální návrh by v případě schválení znamenal třetí nejvyšší dividendu, byla by ve stejné výši jako v roce 2021. Dosud rekordní dividendu ČEZ vyplatil loni, šlo o 145 korun za akcii, celkově pak 78 miliard korun.Akcionáři, z nichž největší je stát, ovšem mohou podat vlastní návrh. Stalo se to i loni, kdy ČEZ opět navrhl výplatu 80 procent, ale stát jako majoritní vlastník podal vlastní protinávrh na výplatu celého očištěného zisku z roku 2022. Návrh státu následně schválila valná hromada.Letošní stanovisko státu je zatím nejasné. „Výše dividendy ČEZ je kurzotvornou informací, proto se MF jako obvykle zdrží komentáře, zda návrh představenstva akceptuje, nebo zda podá protinávrh. Pokud by se MF rozhodlo podat vlastní návrh na výši dividendy, muselo by tak podle stanov společnosti ČEZ učinit písemně nejpozději deset kalendářních dnů před konáním valné hromady,“ řekl Běhal.Podle analytika XTB Tomáše Cverny lze očekávat, že ministerstvo financí stejně jako v loňském roce podá protinávrh na výplatu ve výši celého čistého zisku. „A to i navzdory tomu, že ČEZ čekají vysoké investice nejen do teplárenské infrastruktury. Pokud by došlo k vyplacení celého čistého zisku, činila by dividenda za loňský rok asi 64 korun na akcii,“ podotkl Cverna.Energetická skupina ČEZ vloni vydělala 29,6 miliardy korun, čistý zisk společnosti tak meziročně klesl o více než 63 procent. Hlavní příčinou byly podle firmy mimořádné daně a odvody, na kterých podnik odvedl kolem 40 miliard Kč. I přes vysoký meziroční propad jde ale s výjimkou rekordního roku 2022 o nejvyšší zisk za posledních deset let. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je zásadní pro výši dividendy, loni činil 34,8 miliardy Kč.Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 % akcií.<!– DIP popup–>