Průmyslová výroba v Česku po pěti měsících poklesu vzrostla. V srpnu se meziročně zvýšila o 1,5 procenta. Přibylo také nových zakázek, uvedl ČSÚ. Stavební výroba v Česku v srpnu zpomalila meziroční růst na 0,4 procenta. Růst táhly inženýrské stavby, pozemní stavitelství kleslo. Zahraniční obchod Česka v srpnu skončil v přebytku 14,3 mld. Kč. Průmysl v Česku po pěti měsících poklesu vzrostl Průmyslová výroba v Česku po pěti měsících poklesu vzrostla. V srpnu se meziročně zvýšila o 1,5 procenta po červencovém snížení o 1,9 procenta. Vliv měl termín závodních dovolených v automobilkách. Přibylo také nových zakázek, jejich hodnota byla v srpnu meziročně vyšší o víc než desetinu. Vyplývá to z informací, které dnes na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti červenci průmyslová výroba stoupla o 1,8 procenta. "Vývoj průmyslové produkce v srpnu podobně jako v červenci nejvíce ovlivnila výroba motorových vozidel a posun celozávodních dovolených v největších podnicích tohoto odvětví," uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. V kumulaci za červenec a srpen podle něj průmyslová produkce meziročně stagnovala. Výroba v srpnu proti loňsku vzrostla právě v automobilovém průmyslu o 14,4 procenta, ale také ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení o téměř osm procent nebo v nápojovém průmyslu o víc než 11 procent. Dlouhodobý trend poklesu produkce pokračoval podle ČSÚ ve výrobě strojů a zařízení, těžbě uhlí a ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství. Hodnota nových zakázek v běžných cenách v srpnu ve sledovaných odvětvích meziročně stoupla o 10,6 procenta. "V srpnu byla meziročně hodnota nových průmyslových zakázek vyšší o desetinu, a to především díky příspěvku odvětví výroby motorových vozidel a vlivu posunu dovolených. Nové zakázky v posledních měsících získávají podniky ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení," podotkla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová. Pokles poptávky pokračoval ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství. Nové zakázky ze zahraničí se v srpnu meziročně zvýšily o 13,2 procenta, objednávky z tuzemska vzrostly o šest procent. Proti červenci byla hodnota nových zakázek vyšší o 9,4 procenta. I v srpnu pokračoval úbytek zaměstnanců a růst mezd v průmyslu. Průměrný evidenční počet zaměstnanců meziročně klesl o 1,9 procenta. Jejich průměrná hrubá měsíční mzda se zvýšila o 4,4 procenta. <!-- DIP popup--> Stát podnikatelům loni ukládal 1830 povinností, nejvíce MZe, MZd a MPO Stát loni podnikatelům v Česku ukládal 1830 povinností ve 178 právních předpisech. V roce 2022 ze 167 právních předpisů plynulo 1789 povinností. Ve své analýze o tom informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Čísla nejsou porovnatelná, loni do analýzy úřad nově zahrnul ministerstva pro místní rozvoj, vnitra, obrany a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Nejvíce povinností - 364 - loni podnikatelé podle zprávy měli od ministerstva zemědělství, s počtem 283 následovalo ministerstvo zdravotnictví a s 244 MPO. Elektronicky bylo v roce 2022 možné plnit 76 procent povinností, loni to bylo asi 73 procent. Počet povinností meziročně snížila ministerstva financí, zemědělství, životního prostředí a Český statistický úřad. U 34 procent povinností bylo podle MPO možné vyčíslit, kolik jejich plnění stojí. Ostatní povinnosti jsou buď nepravidelné, nebo není jasný počet subjektů, kterých se týkají, stojí ve zprávě. "Nejvyšší podíl na vznikající zátěži vyjádřený v Kč/rok měly informační povinnosti v gesci ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva financí, což souvisí především s legislativou z oblasti zaměstnávání a oblasti daní," sdělilo MPO. Z pohledu právních předpisů jich loni nejvíce - 32 - mělo ministerstvo financí, 29 pak ministerstvo zemědělství a shodně 28 MPO spolu s ministerstvem životního prostředí. Naopak nejméně předpisů i povinností vykazovala ministerstva dopravy, kultury a obrany. Z národní legislativy loni podnikatelům plynulo 56 procent povinností, 37 procent připadlo na směrnice Evropského parlamentu a Rady EU a sedm procent na nařízení EU. V roce 2022 byly podíly postupně 56 procent, 38 procent a šest procent. Vláda letos v srpnu oznámila, že chce do poloviny příštího roku přijmout 22 opatření na snížení administrativní zátěže. Je mezi nimi digitalizace komunikace podnikatelů se státem nebo zjednodušení instalace fotovoltaických elektráren a převodů vozidel. Začátkem května vláda schválila soubor 29 antibyrokratických opatření, předchozí dva balíčky kabinetem prošly loni v červnu a v srpnu 2022. Snížením administrativní zátěže o čtvrtinu by firmy v Česku ročně ušetřily 18 miliard korun, uvedl už dříve prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. U živnostníků a malých firem by podle něj úspora shodně činila pět miliard korun, u tzv. mikropodniků čtyři miliardy Kč, střední firmy by ušetřily tři miliardy korun a velké jednu miliardu Kč. Tyto peníze by mohly jít například do transformace energetiky, digitalizace, automatizace či robotizace, řekl Zajíček. Počet předpisů a povinností: ResortPočet právních předpisů 2023Počet povinností 2023Počet právních předpisů 2022Počet povinností 2022Ministerstvo financí3222927233Ministerstvo zemědělství2936432389Ministerstvo průmyslu a obchodu2824430235Ministerstvo životního prostředí2816738190Ministerstvo zdravotnictví2328327280Ministerstvo práce a sociálních věcí111609158Ministerstvo vnitra1162  Ministerstvo spravedlnosti82038203Ministerstvo pro místní rozvoj317  Ministerstvo dopravy114114Ministerstvo kultury1818Ministerstvo obrany11  Český statistický úřad177179Úřad pro ochranu hospodářské soutěže11