Ministr financí Zbyněk Stanjura dnes spolu s premiérem Petrem Fialou (oba ODS) představí výsledky hospodaření státu v loňském roce, které zveřejní ministerstvo financí. Ke konci listopadu byl rozpočtový deficit 259,2 miliardy korun. Stanjura při zveřejnění listopadových údajů vyjádřil přesvědčení, že se podaří dodržet naplánovaný celoroční schodek 282 miliard korun. V roce 2023 skončil státní rozpočet v deficitu 288,5 miliardy korun, což byl nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek od vzniku Česka. Zákon o státním rozpočtu na rok 2024 počítá po říjnové novelizaci, která v důsledku povodní zvýšila výdaje o 30 miliard korun, s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Kvůli povodním vláda také zvýšila plánovaný schodek, původně chtěla minulý rok hospodařit s deficitem 252 miliard korun. Ministerstvo financí dnes také zveřejní předběžné údaje o výši státního dluhu ke konci loňského roku. Na konci září činil státní dluh 3,334 bilionu korun, od začátku roku 2024 se zvýšil o 223,1 miliardy korun. Ministerstvo financí loni předpokládalo, že do konce roku dosáhne státní dluh 3,367 bilionu korun. Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. <!-- DIP popup--> Michl: Letošek bude v ČR rokem nízké inflace a finanční stability Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl očekává, že letošek bude pro ČR rokem nízké inflace a finanční stability. V diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News uvedl, že inflace bude kolem 2,5 procenta a tuzemská ekonomika podle prognóz poroste kolem dvou procent, přičemž růst bude ale založen na spotřebě. Michl by raději viděl, kdyby hospodářství rostlo díky investicím. Vývoji by podle něj pomohl vyrovnaný státní rozpočet. Podle Michla je důležité, aby v zemi panoval "duch podnikaní", aby lidé chtěli podnikat, a nejen aby "bujel" stát. Uvedl, že stát by měl podpořit ochotu Čechů podnikat i tím, že bude budovat infrastrukturu. "Aby se mohli pohybovat mezi regiony," řekl guvernér ČNB. Zmínil v této souvislosti sousední Polsko, které do stavby silnic a dálnic výrazně investovalo. Michl zopakoval, že ČNB usiluje o to, aby se inflace v Česku vrátila ke dvěma procentům. Podle něj záleží i na tom, jestli bude vláda snižovat deficit a neporoste zadlužování občanů a firem. Rád by viděl vyrovnaný rozpočet státu. "Ale asi je to jen sen," prohlásil. Stát má podle něj dostatek peněz k tomu, aby vyrovnaný rozpočet zaručil. Guvernér ČNB se současně kriticky vyjádřil k období let 2013 až 2017, kdy centrální banka využila devizové intervence s cílem oslabit korunu kvůli hrozící deflaci. Kurz koruny tehdy udržovala nad 27 korunami za euro. Michl to označil za makroekonomickou chybu. Předtím se podle něj české mzdy díky posilování kurzu koruny postupně přibližovaly německým mzdám. "A tím, jak jsme oslabili kurz, tak tu německou mzdovou hladinu nebo ty mzdy musíme teď dohánět přes vyšší inflaci, což je strašně riskantní věc," řekl. Inflace je podle něj "největší zlo, které my nemůžeme dovolit". Zásah ČNB už dřív vyvolal vlnu kritiky jak od části ekonomů, tak od politiků. Intervence skončily v dubnu 2017, kdy byl šéfem ČNB Jiří Rusnok a tři čtvrtě roku po odchodu jeho předchůdce Miroslava Singera z čela ČNB. Co se týče případného přijetí eura, pro které podpořil ve svém novoročním projevu prezident Petr Pavel, je Michl skeptický. Podle něj euro není pro Česko "žádnou spásou" a nepřiblíží ho k německým mzdám. K nim mu pomůže produktivita a posilující ekonomika, řekl šéf centrální banky. Podle nedávného vyjádření Pavla by českou budoucí prosperitu ale podpořilo, kdyby se platy vyplácely v evropské měně. Michl v rozhovoru rovněž připustil, že uvažoval o tom, jestli by ČNB neměla investovat do kryptoměny bitcoin, nicméně zatím bude jako součást devizových rezerv dál nakupovat zlato. "Měl jsem bitcoin v hlavě," uvedl. Lze o tom podle něj v bankovní radě dál debatovat. "Myslel jsem nakoupit jenom pár bitcoinů, nemyslel jsem do něho masivně investovat," řekl. Zlata má podle něj centrální banka nyní zhruba 50 tun. Zopakoval, že cílem banky je navýšit jeho objem do roku 2028 na 100 tun.