Navrhovaná cla prezidenta Donalda Trumpa na některé z hlavních obchodních partnerů USA - Mexiko, Kanadu a Čínu - představují pro americké společnosti, které jsou na dovozu a výrobě z těchto zemí závislé, nepříjemné překážky. Ačkoli se prognózy ohledně celkového ekonomického dopadu cel na Wall Street liší, všeobecně se očekává, že tato cla negativně zasáhnou americký růst a vytvoří tlak na růst inflace. Goldman Sachs odhaduje, že plošná cla na Kanadu a Mexiko - s vyloučením Číny z výpočtů - povedou k 0,7% nárůstu jádrových cen a 0,4% zásahu do hrubého domácího produktu. Spotřebitelská jména čekají potíže Zavedení těchto poplatků poškodí americké společnosti, které mají dovoz a dodavatelské řetězce integrované podél regionů. Na těchto zemích je závislá i řada amerických maloobchodních prodejců módy, kteří čelí rizikům plynoucím z těchto cel. Podle Bank of America je společnost Boot Barn Holdings, Inc. (BOOT), která vyrábí westernové oblečení a kovbojské boty, vystavena negativním dopadům cel. Podle analytika Christophera Nardoneho pochází třicet procent produkce společnosti z Číny, zatímco 25 % z Mexika. Kromě toho budou velké americké automobilky v důsledku cel čelit vážným problémům ve svých obchodních strategiích. Přestože mnoho z těchto společností má továrny po celých USA, šest nejprodávanějších výrobců automobilů má alespoň jednu továrnu v Mexiku. Austan Goolsbee, prezident Federální rezervní banky v Chicagu, v pátek v pořadu „Squawk on the Street“ uvedl, že výrobci automobilů na Středozápadě - které přirovnal k „Saúdské Arábii automobilového průmyslu“ - jsou znepokojeni tím, co cla znamenají pro jejich podnikání. „Když mluvím s vedoucími pracovníky automobilového průmyslu, jsou velmi znepokojeni tím, co by cla mohla udělat s jejich cenami nebo ziskovými maržemi,“ řekl. „Musíme si je však ještě zpracovat, než budeme moci vyjádřit důvěru v to, jak jsme na tom se základními ekonomickými ukazateli.“ Analytik Bank of America John Murphy označil společnosti Ford Motor (F) a General Motors (GM) za ty, které by mohly být nejvíce zasaženy nově plánovanými cly na dovoz z Mexika a Kanady. Murphy ve své páteční zprávě zdůraznil, že obě automobilky se výrazně spoléhají na výrobu v těchto dvou zemích, přičemž Ford vyrábí přibližně 15 až 20 % svých vozidel v Kanadě a Mexiku, zatímco General Motors má až 30 až 35 % své produkce lokalizované právě v těchto regionech. Zavedou-li se 25% cla, může to mít zásadní dopad na jejich náklady, což by se mohlo následně promítnout do vyšších cen vozidel, nižší ziskovosti a případně i ztráty konkurenční výhody na americkém trhu. Automobilky se tak budou muset vypořádat s možností omezení dovozu klíčových komponent a produktů, což by mohlo narušit jejich dodavatelské řetězce a výrobní kapacity. Významným faktorem bude také reakce spotřebitelů, kteří mohou v důsledku rostoucích cen odkládat nákupy, což by mohlo zpomalit celkový růst odvětví. „Pokud budou cla zavedena a zůstanou v platnosti delší dobu, způsobí to extrémní napětí v celém hodnotovém řetězci automobilového průmyslu,“ uvedl Murphy. Analytik uvedl, že 25% clo na mexický a kanadský dovoz bude mít za následek dodatečné náklady pro automobilový průmysl ve výši 50 miliard USD. Ohrožené lihoviny Clo může zasáhnout i společnosti vyrábějící alkoholické nápoje. Podle analytika Bank of America Briana Callena tvořilo Mexiko v roce 2024 83 % objemu dovozu piva do USA a téměř polovinu objemu dovozu lihovin. „Cla připravují problémy pro alkohol,“ uvedl Callen v pondělní poznámce. Dodal, že ohrožena je zejména výroba piva a tequily. Společnosti Constellation Brands, Inc. (STZ) a Diageo plc (DEO) by mohly zaznamenat snížení marží, dodal analytik. Bernstein rovněž vyzdvihl Constellation jako americkou značku, která bude Trumpovými cly postižena nejvíce. Constellation vlastní licenční práva na značky Corona a Modelo v USA a 89 % zisku společnosti pochází z jejího portfolia superprémiových piv z dovozu z Mexika, uvedla analytička Nadine Sarwatová ve zprávě z 20. ledna. Dodala, že kromě rizik na straně nabídky je dalším rizikem pro Constellation možnost vyšší inflace v důsledku cel. „Rozsáhlé používání dovozních cel by mohlo vést k vyšší inflaci v USA, což by vytvořilo další tlak na již tak křehkého amerického spotřebitele, zejména na straně nízkopříjmových skupin,“ uvedla Sarwatová.