Série protestů, výkyvy na burze a kritika jeho vazeb na administrativu prezidenta Donalda Trumpa vedly k výraznému poklesu hodnoty jeho podílu ve společnosti. Musk, který je známý nejen jako technologický vizionář, ale i kontroverzní postava, čelí nebývalému veřejnému tlaku, který se promítl do jeho osobního jmění i pozice Tesly na trhu.

Protestní akce „Tesla Takedown“, která se rozšířila z Wall Street do ulic amerických měst, reaguje na Muskovu angažovanost v nově vzniklém Ministerstvu pro efektivitu vlády (DOGE). Tato instituce, spojená s Trumpovou administrativou, je kritizována za masivní škrty ve státním sektoru. Musk je vnímaný jako klíčová postava těchto opatření, což jej vystavilo silné kritice veřejnosti i investorů.

Reakce trhu byla rychlá. Akcie Tesly (TSLA) se během tří seancí propadly o 17,5 %, a od lednové inaugurace Trumpa ztratily více než 45 %. To pro Muska znamenalo ztrátu hodnoty jeho podílu ve firmě o zhruba 79,4 miliardy dolarů. Přesto zůstává s majetkem kolem 298 miliard dolarů podle Bloomberg Billionaires Index nejbohatším člověkem na světě.

Tržní nervozita, snížené cílové ceny a polarizace veřejnosti

Tesla čelí poklesu prodejů, rostoucí konkurenci a zároveň výtkám, že Musk odvádí pozornost od klíčových firemních problémů. Analytik Dan Ives ze společnosti Wedbush, dlouhodobě příznivě nakloněný Tesle, snížil cílovou cenu akcií o 43 % na 315 dolarů. Označil aktuální situaci za „dvojí úder“ způsobený jednak Muskovým chaotickým působením ve vládě, jednak nově oznámenými Trumpovými cly.

Podle Ivesova komentáře se Tesla bohužel stala politickým symbolem, což snižuje její důvěryhodnost jako technologické společnosti. Upozornil na globální protesty, ničení majetku, a celkově krizovou komunikaci značky, která podle něj vrhá na akcie „temný černý mrak“.

I přesto Ives zůstává vůči firmě mírně optimistický – jeho snížená cílová cena předpokládá zhruba 35% růst ze současných úrovní. Z celkem 57 analytiků oslovených FactSet považuje 29 akcie Tesly za nákup, 15 je neutrálních a 13 doporučuje prodej.

Veřejné protesty i podpora: společnost zůstává rozdělená

Protestní akce proti Muskovi pokračují v menších i větších městech. V Brooklynu se například před servisním centrem Tesly sešla skupina aktivistů, kteří chtěli upozornit na dopady DOGE. Organizátorka Kirsten Hassenfeldová uvedla, že cílem je zviditelnění a osvěta, protože běžní občané mají jen omezené možnosti, jak na politická rozhodnutí reagovat.

Jedna z protestujících, žena jménem Jen z Kanady, popsala, že se do akce pustila z vlastního přesvědčení. Nikdy prý dříve nic neorganizovala, ale cítila, že „musí udělat víc než jen přihlížet“. Na Muskovu poznámku o údajně placených demonstrantech reagovala ironicky: „Kdy mi přijde šek? Jsme ochotni Elona nenávidět zadarmo.“

Na druhé straně však existují i kontraprotesty. V Gainesville na Floridě uspořádala místní Republikánská strana akci na podporu Tesly. Podle předsedy skupiny Tima Mardena dorazilo přibližně 150 lidí, někteří přicestovali z více než 50 kilometrů. „Chtěli jsme přinést pozitivní hlas proti negativnímu obrazu, který média šíří,“ uvedl.

Na druhé straně ulice však stála přibližně stejně velká skupina protestujících proti Muskovi. Obě strany tak názorně demonstrovaly, jak hluboce je americká společnost – a nyní i tržní vnímání Tesly – polarizovaná.

Tesla jako politický symbol: výhoda, nebo past?

Nedávné události ukazují, že značka Tesla se posunula daleko za hranice klasického podnikání. Elon Musk, který v minulosti často přitahoval pozornost svou vizí technické budoucnosti, se stále více stává aktérem politického střetu. Fotografie s Donaldem Trumpem na trávníku Bílého domu jen přiživila debaty o jeho skutečné roli v nové vládě.

Zatímco jeho pozice mezi světovými miliardáři zůstává neotřesitelná, reputační rizika, která Tesla aktuálně podstupuje, mohou mít v dlouhodobém horizontu důsledky. Investoři sledují nejen finanční výkazy, ale také to, jak Musk zvládá svou dvojí roli – jako podnikatele a jako politicky exponované osoby.

Nadcházející týdny ukážou, zda se Tesla dokáže znovu soustředit na to, v čem byla dříve nejsilnější: inovace, výrobu a technologické vedení. Zda veřejné mínění a tržní důvěra tento návrat umožní, zůstává otázkou.