Klíčové body

Čína zpřísňuje kontrolu vývozu vzácných zemin navzdory příměří s USA
Každá zásilka nyní vyžaduje individuální vývozní licenci
Dodavatelé obranného průmyslu čelí výrazným překážkám při schvalování exportu
Licenční režim se mění v nástroj geopolitického vlivu a tlaku

Vývozní omezení zůstávají, Washington zůstává bez odpovědi

V rámci dohody uzavřené v Ženevě Čína souhlasila se zrušením „necelních“ protiopatření, která uvalila na USA začátkem dubna v reakci na cla zavedená administrativou Donalda Trumpa. Tyto závazky by se teoreticky měly vztahovat i na exportní omezení sedmi minerálů vzácných zemin a s nimi souvisejících produktů.

Americký obchodní zástupce Jamieson Greer po návratu z jednání prohlásil, že Čína přislíbila zrušit i tato opatření. Uvedl, že očekává jejich zrušení, a v opačném případě by se podle něj jednalo o porušení dohody. Realita však ukazuje jiný obrázek – podle expertů a aktérů v oboru Čína své exportní kontroly nikoliv zmírňuje, ale naopak zpřísňuje.

Systém zavedený 4. dubna neznamená úplný zákaz vývozu, ale podmiňuje každou jednotlivou zásilku schválením od čínských úřadů. Tento režim vedl ke zpožděním dodávek a způsobil narušení dodavatelských řetězců napříč americkým průmyslem. Firmy se nyní snaží přizpůsobit novým podmínkám, ale stále není jasné, zda se režim brzy změní.

Čína posiluje kontrolu, ale uděluje první vývozní licence

Oficiální čínské zdroje zatím mlčí. Mluvčí ministerstva obchodu na pravidelné tiskové konferenci odmítla sdělit, zda dojde ke změnám ve vývozu těchto kritických materiálů. Místo toho se čínské úřady soustředí na boj proti pašování těchto surovin a zvyšují dohled nad jejich pohybem v rámci celého dodavatelského řetězce.

Přesto se objevily první náznaky fungování nového systému. Dva čínští výrobci magnetů ze vzácných zemin potvrdili, že získali licence na vývoz produktů obsahujících prvky jako dysprosium a terbium, které jsou důležité například pro výrobu vysoce výkonných magnetů používaných v elektromobilech, letadlech či obranné technice. Licenční režim však zůstává přísný – každá zásilka vyžaduje nové schválení, které nelze opakovaně využít. Podle informací zevnitř jednoho výrobce obdržela společnost licenci na vývoz do jihovýchodní Asie a následně i na dodávky do Evropy, včetně společnosti Volkswagen.

Podle expertky Gracelin Baskaran z CSIS jde o signál, že systém kontroly vývozu zůstane pravděpodobně zachován dlouhodobě. Podle ní tak Čína bude i nadále schopna regulovat přístup ke strategickým surovinám podle svých geopolitických zájmů a aktuálního vývoje vztahů s USA.

Strategický tlak na obranný průmysl a geopolitické signály

Otazník visí především nad dodávkami pro americký obranný průmysl. Přestože Čína vyřadila 28 amerických firem ze seznamu subjektů podléhajících obchodním omezením, není jisté, zda jim budou ve skutečnosti licence na vývoz uděleny. Thomas Kruemmer, odborník na obchod s nerosty, upozorňuje, že vývozní režim byl navržen tak, aby zasáhl právě americké obranné firmy.

Vývozce nyní musí detailně uvádět konečného uživatele, což může být v případě zbrojních zakázek problematické. Kruemmer upozorňuje, že čínské úřady mohou proces schvalování licencí účelově zdržovat, případně žádosti zcela odmítat. To dává Pekingu další nástroj kontroly, kterým může zvyšovat nejistotu a vytvářet tlak na americkou politiku.

Současně má Čína možnost nahlédnout do zákaznické struktury západních firem a identifikovat jejich slabá místa. Podle Jamese Kennedyho, prezidenta konzultantské společnosti Three Consulting, získává Peking díky licenčnímu režimu přímý přístup k citlivým obchodním informacím, což může být strategicky velmi cenné.

V neposlední řadě je důležité zmínit širší kontext. Čína v minulosti opakovaně využila svou dominanci v oblasti vzácných zemin jako geopolitickou zbraň – například v roce 2010, kdy dočasně přerušila dodávky do Japonska. Podobně nedávno omezila export dalších kritických surovin jako gallium, germanium či antimon.

Zajímavé je také udělení vývozní licence pro magnety společnosti Volkswagen (VOW.3.DE), které lze podle Baskaran vnímat jako symbolický krok – Německo tak může být odměněno za méně konfrontační přístup vůči Číně, na rozdíl od Spojených států. Licenční systém se tak stává nástrojem nejen obchodní, ale i diplomatické moci.

Tato situace vytváří nejistotu v klíčových odvětvích amerického průmyslu, která jsou na těchto surovinách závislá, od automobilového přes technologický až po zbrojní. Čínský postoj tak zůstává opatrný a zdá se, že i přes diplomatické dohody nechce uvolnit jeden ze svých strategických nástrojů.Vývozní omezení zůstávají, Washington zůstává bez odpovědiV rámci dohody uzavřené v Ženevě Čína souhlasila se zrušením „necelních“ protiopatření, která uvalila na USA začátkem dubna v reakci na cla zavedená administrativou Donalda Trumpa. Tyto závazky by se teoreticky měly vztahovat i na exportní omezení sedmi minerálů vzácných zemin a s nimi souvisejících produktů.Americký obchodní zástupce Jamieson Greer po návratu z jednání prohlásil, že Čína přislíbila zrušit i tato opatření. Uvedl, že očekává jejich zrušení, a v opačném případě by se podle něj jednalo o porušení dohody. Realita však ukazuje jiný obrázek – podle expertů a aktérů v oboru Čína své exportní kontroly nikoliv zmírňuje, ale naopak zpřísňuje.Systém zavedený 4. dubna neznamená úplný zákaz vývozu, ale podmiňuje každou jednotlivou zásilku schválením od čínských úřadů. Tento režim vedl ke zpožděním dodávek a způsobil narušení dodavatelských řetězců napříč americkým průmyslem. Firmy se nyní snaží přizpůsobit novým podmínkám, ale stále není jasné, zda se režim brzy změní.Čína posiluje kontrolu, ale uděluje první vývozní licenceOficiální čínské zdroje zatím mlčí. Mluvčí ministerstva obchodu na pravidelné tiskové konferenci odmítla sdělit, zda dojde ke změnám ve vývozu těchto kritických materiálů. Místo toho se čínské úřady soustředí na boj proti pašování těchto surovin a zvyšují dohled nad jejich pohybem v rámci celého dodavatelského řetězce.Přesto se objevily první náznaky fungování nového systému. Dva čínští výrobci magnetů ze vzácných zemin potvrdili, že získali licence na vývoz produktů obsahujících prvky jako dysprosium a terbium, které jsou důležité například pro výrobu vysoce výkonných magnetů používaných v elektromobilech, letadlech či obranné technice. Licenční režim však zůstává přísný – každá zásilka vyžaduje nové schválení, které nelze opakovaně využít. Podle informací zevnitř jednoho výrobce obdržela společnost licenci na vývoz do jihovýchodní Asie a následně i na dodávky do Evropy, včetně společnosti Volkswagen.Podle expertky Gracelin Baskaran z CSIS jde o signál, že systém kontroly vývozu zůstane pravděpodobně zachován dlouhodobě. Podle ní tak Čína bude i nadále schopna regulovat přístup ke strategickým surovinám podle svých geopolitických zájmů a aktuálního vývoje vztahů s USA.Strategický tlak na obranný průmysl a geopolitické signályOtazník visí především nad dodávkami pro americký obranný průmysl. Přestože Čína vyřadila 28 amerických firem ze seznamu subjektů podléhajících obchodním omezením, není jisté, zda jim budou ve skutečnosti licence na vývoz uděleny. Thomas Kruemmer, odborník na obchod s nerosty, upozorňuje, že vývozní režim byl navržen tak, aby zasáhl právě americké obranné firmy.Vývozce nyní musí detailně uvádět konečného uživatele, což může být v případě zbrojních zakázek problematické. Kruemmer upozorňuje, že čínské úřady mohou proces schvalování licencí účelově zdržovat, případně žádosti zcela odmítat. To dává Pekingu další nástroj kontroly, kterým může zvyšovat nejistotu a vytvářet tlak na americkou politiku.Současně má Čína možnost nahlédnout do zákaznické struktury západních firem a identifikovat jejich slabá místa. Podle Jamese Kennedyho, prezidenta konzultantské společnosti Three Consulting, získává Peking díky licenčnímu režimu přímý přístup k citlivým obchodním informacím, což může být strategicky velmi cenné.V neposlední řadě je důležité zmínit širší kontext. Čína v minulosti opakovaně využila svou dominanci v oblasti vzácných zemin jako geopolitickou zbraň – například v roce 2010, kdy dočasně přerušila dodávky do Japonska. Podobně nedávno omezila export dalších kritických surovin jako gallium, germanium či antimon.Zajímavé je také udělení vývozní licence pro magnety společnosti Volkswagen , které lze podle Baskaran vnímat jako symbolický krok – Německo tak může být odměněno za méně konfrontační přístup vůči Číně, na rozdíl od Spojených států. Licenční systém se tak stává nástrojem nejen obchodní, ale i diplomatické moci.