Podle vyjádření Bílého domu podepsal výkonný příkaz, který dosavadní clo ve výši 25 % navyšuje na 50 %. Nové opatření vstoupí v platnost ve středu v 12:01 východního času. Tento krok přichází ve chvíli, kdy americká ekonomika čelí mnoha výzvám, včetně rostoucí globální nejistoty a geopolitických napětí. Ekonomové varují, že vyšší cla mohou mít vážné důsledky nejen pro ceny, ale i pro zaměstnanost a konkurenceschopnost některých sektorů.Přestože se Trumpova administrativa snaží opatření prezentovat jako ochranu domácí výroby, experti upozorňují, že dopady podobné politiky v minulosti přinesly spíše ztráty než zisky. Hlavní ekonomka společnosti KPMG U.S. Diane Swonk připomněla, že dřívější zavedení cel na ocel v letech 2018 a 2019 vedlo ke zvýšení vstupních nákladů ve zpracovatelském průmyslu, což ve výsledku negativně ovlivnilo zaměstnanost.Riziko řetězové reakce a precedens pro další claZnepokojení vyvolává také skutečnost, že aktuální krok může vytvořit nebezpečný precedens. Senior ekonom banky BMO Sal Guatieri upozornil, že vyšší cla na ocel a hliník by mohla být signálem pro další odvětví. Vyšší daňová zátěž by se mohla brzy týkat automobilového průmyslu, trhu se dřevem, mikročipy a možná i farmaceutickým výrobkům.Podle Guatieriho tento krok sice zvýší průměrnou celní sazbu v USA jen mírně – zhruba na 15 %, ale podstatně důležitější je psychologický a tržní dopad, který může mít širší ekonomické důsledky. Vnímání americké obchodní politiky jako nestabilní či ochranářské může oslabit důvěru zahraničních partnerů a investorů.Navíc je důležité připomenout, že federální soudy v minulém týdnu některá dřívější Trumpova cla dočasně zablokovaly, následně je ale opět povolily. Rozhodnutí se však netýkalo nově uvalených cel na ocel a hliník, což podle Guatieriho vytváří prostor pro další sektorová opatření v nejbližších měsících.Rozdělené reakce napříč společnostíZatímco řada ekonomů a analytiků na krok reaguje s obavami, Koalice pro prosperující Ameriku – organizace podporující domácí výrobu – Trumpův krok jednoznačně přivítala. Ve své tiskové zprávě uvedla, že zvýšení cel přichází „v kritickém okamžiku“ a vychází z „jasného pochopení aktuálních hrozeb, kterým čelí americký hliníkový a ocelářský průmysl“.Koalice se odvolává na sílící konkurenci ze zahraničí, zejména ze strany firem, které jsou silně dotovány svými vládami. To podle ní narušuje rovné tržní podmínky a ohrožuje existenci domácích výrobců. Navržená cla by proto měla sloužit jako obranný nástroj, který má americkému průmyslu poskytnout čas na adaptaci.Opačný názor však zaznívá od zástupců některých zpracovatelských odvětví, které naopak upozorňují na zvýšení nákladů na suroviny. Například pivovarský průmysl, který patří mezi největší spotřebitele hliníku, varuje před negativními dopady na své provozní náklady a konečné ceny pro spotřebitele.Cla mohou zpomalit širší ekonomické oživeníEkonomové zdůrazňují, že v aktuální fázi ekonomického cyklu by podobné ochranářské zásahy mohly zpomalit celkové zotavení. Ve světle rostoucí inflace, nejistoty na trzích a pokračujících problémů v dodavatelských řetězcích by další tlak na ceny vstupních materiálů mohl situaci jen zhoršit.Předchozí zkušenosti s celními zásahy během Trumpova prvního funkčního období ukazují, že sice mohly přinést dočasnou podporu některým segmentům, ale zároveň vedly k poklesu efektivity, vyšším cenám a v některých případech i k odvetným opatřením ze strany obchodních partnerů. Některé analýzy dokonce uvádějí, že čistý dopad na zaměstnanost byl v konečném důsledku negativní.Zásadní otázkou zůstává, zda zvýšená cla opravdu pomohou nastartovat domácí produkci, nebo zda povedou spíše k jejímu oslabení v důsledku vyšších nákladů a ztráty konkurenceschopnosti. Pokud by se podobné opatření rozšířila i na další sektory, jako jsou auta, čipy nebo dřevo, mohlo by dojít k výraznějšímu narušení tržního prostředí.Trumpovo rozhodnutí zdvojnásobit cla na dovoz oceli a hliníku znovu otevřelo debatu o smyslu a důsledcích ochranářské politiky. Na jedné straně stojí argumenty o nutnosti chránit domácí průmysl před neférovou konkurencí ze zahraničí, na straně druhé však ekonomové varují před systémovým rizikem a ztrátou důvěry v tržní prostředí.Zvýšené náklady pro zpracovatelské podniky, možnost rozšíření cel na další oblasti a právní nejistota vytvářejí prostředí, které může být pro americkou ekonomiku spíše brzdou než impulsem. Přestože opatření může být politicky atraktivní, jeho dlouhodobé důsledky pro investory i spotřebitele zůstávají vysoce nejasné.