Americký prezident také odmítá snížení 25% odvětvových cel na automobily z EU, tvrdí diplomaté. Donald Trump znovu rozvířil vlnu nejistoty v globálním obchodě. Podle několika zdrojů obeznámených s probíhajícími jednáními mezi Spojenými státy a Evropskou unií se bývalý americký prezident a kandidát na znovuzvolení rozhodl prosazovat minimální clo ve výši 15 až 20 % na veškerý dovoz z EU, a to jako součást jakékoli nové obchodní dohody. Tato politika by nahradila současné základní clo ve výši 10 % a zároveň zachovala 25% odvětvová cla na automobily, která Trumpova administrativa dlouhodobě prosazuje. Trumpův tvrdý postoj přichází v klíčovém období, kdy se blíží termín 1. srpna, do kterého by měly být dokončeny nové obchodní rámce mezi USA a EU. Pokud se tak nestane, hrozí Trump zavedením cel ve výši až 30 % na veškerý dovoz z Evropské unie. Takový krok by mohl mít hluboké důsledky pro bilaterální obchod, ekonomickou stabilitu a geopolitické vztahy. Zde jsou tři klíčové oblasti, ve kterých by Trumpova eskalace celních požadavků mohla mít zásadní dopad. Zdroj: Canva Dopad na evropský export a riziko odvetných opatření Spojené státy jsou pro Evropskou unii největším jednotným exportním trhem, kam směřuje přibližně 20 % vývozu EU. Roční vývoz z EU do USA dosahuje 380 miliard eur, přičemž celkový vývoz činí více než 530 miliard eur. Trumpovy nové požadavky by postihly naprostou většinu této hodnoty. To zahrnuje průmyslové zboží, automobily, potraviny, spotřební produkty a řadu dalších oblastí. Brusel už připravuje sadu odvetných opatření, která by mohla zasáhnout americký export v hodnotě 21 miliard eur ročně. Mezi cíle by mohly patřit americké džíny, kuřecí maso, letadla Boeing nebo bourbon. Další balíčky by mohly zahrnovat poplatky za digitální služby nebo reklamní příjmy amerických technologických firem. Navzdory těmto plánům však evropská jednota není zcela pevná – některé státy EU váhají s razantní reakcí, což Brusel staví do obtížné pozice při vyjednávání. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič označil své nedávné jednání ve Washingtonu za pesimistické a přiznal, že americká strana zůstává neústupná i po nabídce EU snížit cla v automobilovém sektoru. Odpovědí by tak mohla být buď přijetí vyšší základní sazby, nebo vyhrocení sporu s možností obchodní války. Dopad na americké trhy a inflaci Krátce poté, co se zprávy o Trumpových požadavcích rozšířily, americké akciové trhy reagovaly poklesem. Index S&P 500 (SPY) oslabil o 0,2 %, ačkoli dopad zatím zůstal omezený. Obchodníci v posledních měsících většinou ignorovali Trumpovy celní hrozby, které se opakovaně týkaly i Japonska, Jižní Koreje nebo Brazílie. Nicméně pokud by skutečně došlo k uvalení cel ve výši 30 %, reakce trhů by mohla být mnohem výraznější. Zavedení nových cel by pravděpodobně zvýšilo ceny importovaného zboží, což by mělo inflační dopad na americkou ekonomiku. Přestože Trumpův tým nevidí v současném růstu spotřebitelských cen problém, ekonomové varují, že celní politika může výrazně urychlit inflaci, a to v době, kdy Federální rezervní systém bojuje o její stabilizaci. Ve druhém čtvrtletí USA vybraly téměř 50 miliard dolarů na dodatečných celních příjmech, což sice potvrdilo efektivitu inkasa, ale zároveň ukázalo, že náklady nesou především spotřebitelé a firmy, které často tyto náklady promítají do konečných cen. Diplomatické napětí a nejistota kolem pravidel obchodu Trumpova administrativa dále tvrdí, že bude prosazovat reciproční cla – tedy zrcadlovou daňovou zátěž odpovídající sazbám, které uplatňuje EU. Pokud by byla reciproční cla ve výši 15–20 % skutečně prosazena, šlo by o návrat k sazbám, které byly uplatněny při začátku vyjednávání v dubnu. Tento posun vyvolává u diplomatů znepokojení, protože by znamenal konec snah o sektorové dohody, tedy odlišné zacházení s různými segmenty obchodu. Zdroj: Canva Německý kancléř Friedrich Merz v reakci uvedl, že naděje na odvětvová pravidla se zmenšuje. EU sice preferuje přístup, kde je možné jednat odvětví po odvětví, ale americká strana k němu přistupuje kriticky. Výsledkem je nárůst pesimismu v evropských hlavních městech a postupný přesun nálady směrem k odvetným opatřením. „Nechceme obchodní válku, ale nevíme, zda nám USA nechají na výběr,“ uvedl jeden z vysoce postavených evropských diplomatů. Trumpova strategie testuje nejen ekonomickou odolnost EU, ale také její vnitřní soudržnost. Evropská unie je v tomto směru ve složité situaci: musí se postavit proti rostoucí protekcionistické agendě USA, ale zároveň si zachovat přístup na největší trh mimo blok. Jakékoli odvetné kroky by navíc mohly dále zhoršit vztahy v NATO a dalších transatlantických strukturách.