Podle informací od lidí obeznámených se situací zůstává přístup centrální banky neměnný: pokud se ekonomický výhled bude naplňovat, bude nadále pokračovat postupné zvyšování referenčních úrokových sazeb. Politické otřesy na nejvyšší vládní úrovni tedy prozatím nemají přímý dopad na plánované kroky BOJ.I přesto zůstává banka ve střehu, zejména s ohledem na případné změny ve fiskální politice nové vládní sestavy. Očekává se, že pokud by vláda přistoupila k výraznému uvolnění rozpočtových pravidel, mohlo by to ovlivnit vývoj inflace. A právě vývoj cen je aktuálně pro BOJ klíčovým faktorem, jelikož růst inflace překonal očekávání zejména v důsledku zdražování potravin, jako je rýže.Úrokové sazby beze změny, obezřetnost centrální banky sílíPodle informací z prostředí bankovní rady se očekává, že guvernér Kazuo Ueda ponechá hlavní sazbu na 0,5 % i na nadcházejícím zasedání. Zároveň se zdroje shodují, že centrální banka bude chtít před dalším zvýšením sazeb vyhodnotit možný dopad současných japonsko-amerických obchodních jednání na ekonomiku a inflační prostředí. Tyto rozhovory totiž mohou ovlivnit budoucí fiskální i obchodní strategii.Důležitým faktorem, který BOJ sleduje, je také vliv voleb na výdaje vlády. Vládní koalice pod vedením premiéra Ishiby ztratila v horní komoře parlamentu většinu, čímž se zvýšil vliv opozice, která volá po vyšších výdajích a snížení daně z prodeje. Tento vývoj by mohl znamenat dodatečné inflační tlaky, a tedy i důvod k přehodnocení politiky BOJ v budoucnu. Už nyní přitom bankovní úředníci označují současné tempo růstu inflace za nepříjemně překvapivé.Inflační tlaky a rostoucí životní náklady zůstávají v centru pozornostiInflace v Japonsku dosahuje v posledních měsících hodnot, které jsou v rámci skupiny G7 nadprůměrné. Meziroční růst spotřebitelských cen v červnu dosáhl 3,3 %, přičemž inflační cíl BOJ je stanoven na 2 %. Tato hranice je překračována nepřetržitě již více než tři roky. Japonské domácnosti tak čelí rostoucím životním nákladům, které se staly jedním z klíčových témat nedávných voleb.Zdražování je přitom taženo zejména cenami potravin, což představuje problém zejména pro nízkopříjmové skupiny. Reakcí vlády bylo oznámení o hotovostních dávkách, které mají domácnostem pomoci kompenzovat nárůst výdajů. Opoziční strany ale prosazují razantnější přístup, například formou snížení daňové zátěže. Tento vývoj může podle BOJ vytvářet dodatečný tlak na inflaci, který bude muset být pečlivě monitorován.Vnější tlaky spojené s cly a vztahy s USA zůstávají významným rizikemKromě domácí politiky sleduje BOJ také vnější faktory, které mohou ovlivnit ekonomiku. Zásadním tématem se stala cla Spojených států na japonské zboží, která prezident Donald Trump oznámil začátkem července. Nová opatření mají zvýšit celní sazby až na 25 %. Přestože se podle banky tato opatření v krátkodobém horizontu nepředpokládají jako zásadní zlom v ekonomickém výhledu, nelze jejich dlouhodobý dopad zcela ignorovat.Vyjednávání mezi Tokiem a Washingtonem tak nabývají na intenzitě. V pondělí se hlavní japonský vyjednavač Ryosei Akazawa setkal v americké metropoli s ministrem obchodu Howardem Lutnickem. Podle vyjádření japonského ministerstva zahraničí jednání probíhala ve věcném a otevřeném duchu, přičemž Japonsko nadále usiluje o ochranu svých národních zájmů a zároveň o dosažení vzájemně výhodné dohody.Současná situace tak klade BOJ před výzvu: jak sladit domácí inflační vývoj, politický tlak na vyšší výdaje a měnící se globální obchodní prostředí. Prozatím banka drží nastavený kurz a vyčkává, zda se naplní její ekonomický výhled. Pokud ano, bude růst sazeb pokračovat – ovšem s maximální opatrností.Celkově se ukazuje, že Bank of Japan se i přes politické otřesy a vnější rizika snaží o zachování měnové stability a předvídatelnosti. Její přístup zůstává konzervativní a založený na důsledném vyhodnocování dostupných dat, přičemž klíčovou roli hraje právě vývoj inflace. Vzhledem k tomu, že fiskální politika může dostát výrazných změn, bude příští období pro BOJ testem schopnosti reagovat na komplexní a proměnlivé podmínky bez ztráty důvěry trhu.