Klíčové body Úřadující americká velvyslankyně opouští Kyjev kvůli zásadním neshodám s administrativou Donalda Trumpa ohledně klesající podpory Ukrajiny. Bílý dům radikálně obchází ministerstvo zahraničí a nahrazuje kariérní diplomaty úzkým kruhem prezidentových loajalistů. Kritické diplomatické vakuum přichází v momentě, kdy mírová jednání váznou a Rusko připravuje rozsáhlou letní ofenzivu.   Odliv diplomatických špiček z Kyjeva Kriticky důležitý post ve struktuře americké zahraniční politiky se brzy ocitne bez vedení. Úřadující velvyslankyně Spojených států na Ukrajině podle dobře informovaných zdrojů v nadcházejících týdnech opustí Kyjev. Tento krok přichází v mimořádně citlivé době, kdy mírová jednání stagnují a Rusko se podle zpravodajských informací intenzivně připravuje na masivní letní ofenzivu. Julie Davisová, která na americké ambasádě v Kyjevě působí jako prozatímní chargé d’affaires od května loňského roku, se rozhodla rezignovat. Důvodem je narůstající frustrace z její role v kontextu výrazných neshod s prezidentem Donaldem Trumpem, a to především kvůli jeho slábnoucí podpoře ukrajinské obrany. Podle zdrojů obeznámených s jejím rozhodnutím plánuje Davisová po třech desetiletích zcela ukončit svou kariéru v diplomatických službách. Své rozhodnutí již v uplynulých týdnech oficiálně oznámila americkému ministerstvu zahraničí. Během své bohaté kariéry působila převážně ve východní Evropě a v roce 2020 se stala první americkou velvyslankyní v Bělorusku od roku 2008. Zajímavostí je, že Davisová zůstávala souběžně akreditována jako velvyslankyně na Kypru. V říjnu však zažila šok, když se z médií dozvěděla, že prezident Trump na tento post nominoval Johna Breslowa, arizonského podnikatele a sponzora republikánů. O této nominaci nebyla předem vůbec informována, což jen prohloubilo její pocit izolace od současné administrativy. Ministerstvo zahraničí na dotazy ohledně jejího odchodu reagovalo zdrženlivě. V oficiálním prohlášení pouze konstatovalo, že velvyslankyně převzala své povinnosti v Kyjevě 5. května 2025 a nadále v této pozici setrvává. Bývalý americký velvyslanec v Polsku Daniel Fried ji označil za ukázkovou úřednici a skutečnou expertku, kterou by administrativa měla nezbytně potřebovat. Zdroj: Getty images Chcete využít této příležitosti?Historie politických čistek a kontroverzí Odchod Davisové není ojedinělým incidentem, ale spíše pokračováním dlouhodobého trendu, který provází obě funkční období Donalda Trumpa. Její předchůdkyně Bridget Brinková rezignovala ze zcela analogických důvodů již v dubnu loňského roku. Obě diplomatky narážely na nepřekonatelné názorové rozdíly s Bílým domem. Brinková, která patřila k hlasitým zastáncům vojenské pomoci Ukrajině, svůj odchod odůvodnila odporem vůči tlaku, který Trumpova administrativa vyvíjela na Kyjev. Zároveň ostře kritizovala fakt, že Bílý dům poskytoval Moskvě neadekvátní ústupky. Nyní Brinková kandiduje do Kongresu za demokraty v Michiganu a v kampani obviňuje Trumpa z korupce a ustupování Vladimiru Putinovi. Poslední kapkou pro předchůdkyni Davisové byl Trumpův verbální útok na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, ke kterému došlo v Oválné pracovně v únoru 2025. Po tomto bezprecedentním střetu Trump na několik týdnů pozastavil vojenskou pomoc a sdílení zpravodajských informací s Kyjevem. Historie problémů s udržením velvyslanců v Kyjevě sahá až do roku 2019, kdy Trump odvolal Marii Yovanovitchovou. Označil ji tehdy za „neloajální“ a „špatnou zprávu“. Yovanovitchová se následně stala klíčovou svědkyní při slyšeních v Kongresu v rámci prvního procesu impeachmentu proti Trumpovi. Podobný osud potkal i další kariérní diplomaty. George Kent, který působil jako zástupce šéfa mise v Kyjevě, byl vyhozen z postu velvyslance v Estonsku hned v prvních hodinách Trumpova prezidentství. David Holmes, další ústřední svědek prvního impeachmentu, oznámil svůj odchod do důchodu teprve v pátek. Podle jednoho z diplomatů mají všichni zastánci Ukrajiny na ministerstvu zahraničí „terč na zádech“. Trumpova nová strategie a blížící se ruská hrozba Během svého druhého funkčního období začal Bílý dům ministerstvo zahraničí do značné míry systematicky obcházet. Tradiční diplomatické kanály jsou nahrazovány alternativními strukturami řízení. Prezident Trump místo kariérních diplomatů vysílá k plnění svých cílů jen hrstku nejbližších spojenců, mezi něž patří zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner. Tato úzká skupina loajalistů dostala za úkol zprostředkovat ukončení války na Ukrajině. Mírová jednání se však ocitla na mrtvém bodě. Důvodem je nejen neústupnost Ruska, ale také probíhající americká válka proti Íránu, která odčerpává pozornost i zdroje. Ukrajinské zpravodajské služby navíc varují, že Moskva plánuje v létě zahájit novou drtivou ofenzivu. V prosinci navíc administrativa stáhla desítky velvyslanců z jejich postů po celém světě. Tento bezprecedentní krok měl zajistit, aby americké ambasády striktně odrážely Trumpovu agendu „America First“. Výsledkem je masivní diplomatické vakuum v klíčových regionech, včetně velké části Blízkého východu a samotné Ukrajiny. Statistiky jasně ukazují dramatický posun v personální politice. Podle údajů Americké asociace zahraniční služby tvoří kariérní diplomaté pouhých 8 procent prezidentových nominantů na velvyslanecké posty. Pro srovnání, během jeho prvního funkčního období tento podíl činil 57 procent. Desítky ambasád tak postrádají velvyslance potvrzeného Senátem. Tato situace vyvolává ostré reakce na politické scéně. Senátorka Jeanne Shaheenová, přední demokratka ve vlivném zahraničním výboru, vyzdvihla schopnost Davisové efektivně řídit krizový post. Zároveň důrazně varovala, že důležité ambasády jako ta v Kyjevě nelze řídit z Washingtonu pomocí provizorních opatření, a vyzvala k urychlenému jmenování řádného velvyslance.