Ve věku 64 let poukazuje jeden z přispěvatelů na propastný rozdíl mezi výnosy amerického sociálního zabezpečení a akciového trhu. Pokud by všechny jeho příspěvky i příspěvky zaměstnavatele byly investovány do indexu S&P 500, hodnota jeho portfolia by dnes přesáhla 4 miliony USD. Při předpokládaném dlouhodobém zhodnocení 7 % až 8 % by to umožnilo udržitelný měsíční výběr ve výši přibližně 30 000 USD.
I v případě, že by do indexu směřovaly pouze jeho vlastní příspěvky, činil by zůstatek na účtu ke konci letošního roku téměř 3,7 milionu USD. Ačkoliv jsou tato teoretická čísla vysoce lákavá, privatizace systému zůstává politicky mimořádně citlivým tématem.
Hlavním důvodem, proč státní prostředky nesměřují na kapitálové trhy, je radikálně odlišný přístup k riziku. Fondy sociálního zabezpečení jsou investovány téměř výhradně do speciálních amerických státních dluhopisů, které jsou plně garantovány vládou. Ačkoliv akcie historicky přinášejí nepoměrně vyšší zhodnocení, jsou neodmyslitelně spojeny s výraznou tržní volatilitou. Systém spuštěný v roce 1935 byl naopak primárně navržen jako záchranná síť s extrémně nízkým rizikem. Jeho účelem je chránit občany před chudobou během masivních ekonomických krizí, čímž vědomě vyměňuje potenciální tržní zisky za jistotu a klid na duši.
Ve věku 64 let poukazuje jeden z přispěvatelů na propastný rozdíl mezi výnosy amerického sociálního zabezpečení a akciového trhu. Pokud by všechny jeho příspěvky i příspěvky zaměstnavatele byly investovány do indexu S&P 500, hodnota jeho portfolia by dnes přesáhla 4 miliony USD. Při předpokládaném dlouhodobém zhodnocení 7 % až 8 % by to umožnilo udržitelný měsíční výběr ve výši přibližně 30 000 USD.
I v případě, že by do indexu směřovaly pouze jeho vlastní příspěvky, činil by zůstatek na účtu ke konci letošního roku téměř 3,7 milionu USD. Ačkoliv jsou tato teoretická čísla vysoce lákavá, privatizace systému zůstává politicky mimořádně citlivým tématem.
Hlavním důvodem, proč státní prostředky nesměřují na kapitálové trhy, je radikálně odlišný přístup k riziku. Fondy sociálního zabezpečení jsou investovány téměř výhradně do speciálních amerických státních dluhopisů, které jsou plně garantovány vládou. Ačkoliv akcie historicky přinášejí nepoměrně vyšší zhodnocení, jsou neodmyslitelně spojeny s výraznou tržní volatilitou. Systém spuštěný v roce 1935 byl naopak primárně navržen jako záchranná síť s extrémně nízkým rizikem. Jeho účelem je chránit občany před chudobou během masivních ekonomických krizí, čímž vědomě vyměňuje potenciální tržní zisky za jistotu a klid na duši.
Ve věku 64 let poukazuje jeden z přispěvatelů na propastný rozdíl mezi výnosy amerického sociálního zabezpečení a akciového trhu. Pokud by všechny jeho příspěvky i příspěvky zaměstnavatele byly investovány do indexu S&P 500, hodnota jeho portfolia by dnes přesáhla 4 miliony USD. Při předpokládaném dlouhodobém zhodnocení 7 % až 8 % by to umožnilo udržitelný měsíční výběr ve výši přibližně 30 000 USD. I v případě, že by do indexu směřovaly pouze jeho vlastní příspěvky, činil by zůstatek na účtu ke konci letošního roku téměř 3,7 milionu USD. Ačkoliv jsou tato teoretická čísla vysoce lákavá, privatizace systému zůstává politicky mimořádně citlivým tématem. Hlavním důvodem, proč státní prostředky nesměřují na kapitálové trhy, je radikálně odlišný přístup k riziku. Fondy sociálního zabezpečení jsou investovány téměř výhradně do speciálních amerických státních dluhopisů, které jsou plně garantovány vládou. Ačkoliv akcie historicky přinášejí nepoměrně vyšší zhodnocení, jsou neodmyslitelně spojeny s výraznou tržní volatilitou. Systém spuštěný v roce 1935 byl naopak primárně navržen jako záchranná síť s extrémně nízkým rizikem. Jeho účelem je chránit občany před chudobou během masivních ekonomických krizí, čímž vědomě vyměňuje potenciální tržní zisky za jistotu a klid na duši.
