Zlato zaznamenalo ve druhém čtvrtletí více než 13% propad, což představuje nejhorší výsledek za posledních 11 let. Historická data ukazují, že drahý kov během geopolitických šoků průměrně roste, jeho chování vůči akciím však není vždy konzistentní. Finanční poradci varují před vysokou volatilitou a doporučují omezit expozici vůči zlatu na maximálně 5 % celkového portfolia.   Ztráta lesku v turbulentní době Drahý kov, který je historicky vnímán jako základní kámen diverzifikace a spolehlivé zajištění portfolia, má za sebou mimořádně nehezké druhé čtvrtletí. Investoři, kteří sázejí na jeho defenzivní vlastnosti, by si však měli dvakrát rozmyslet, než začnou tento tradiční bezpečný přístav ze svých investičních strategií překotně vyřazovat. Současná situace totiž vyžaduje mnohem hlubší pochopení tržních mechanismů a chladnou hlavu při analýze aktuálních dat. Termínové kontrakty na zlato (GC=F) odepsaly během druhého kvartálu více než 13 % své hodnoty. Jedná se o vůbec nejhorší čtvrtletní výsledek od roku 2013, což na trzích pochopitelně vyvolalo značnou nervozitu. Přestože je tento drahý kov obvykle považován za ultimátní útočiště v dobách nejistoty, v poslední době si prošel nečekanými turbulencemi, a to paradoxně na pozadí stupňujícího se geopolitického napětí ve světě. Pro představu o rozsahu současných výkyvů stačí zmínit, že ceny zlata klesly o razantních jednadvacet procent od začátku válečného konfliktu zahrnujícího Írán. Tento strmý pád navíc přichází nedlouho poté, co se ceny žlutého kovu na začátku letošního roku dotkly svých absolutních historických maxim. Trh tak momentálně zažívá extrémní volatilitu, která zpochybňuje zažité ekonomické poučky a nutí analytiky přepisovat své krátkodobé výhledy. Tento paradoxní vývoj byl jasně patrný i během středečního obchodování. Zatímco termínové kontrakty na ropu (CL=F) rostly a konflikt na Blízkém východě se dále vyostřoval, zlato překvapivě oslabilo o 0,2 %. Ve stejný den přitom široký index S&P 500 (^GSPC) ztratil zhruba půl %. Podobné tržní pohyby přirozeně vyvolávají obavy, zda schopnost zlata fungovat jako spolehlivé zajištění neztrácí svou dřívější sílu. Mýty a realita ochranného přístavu Navzdory aktuálním propadům však existují pádné argumenty pro to, aby si žlutý kov své místo v portfoliích udržel. Jeho role se totiž nejvýrazněji projevuje v obdobích masivních globálních šoků. Podle detailní analýzy, kterou vypracovala společnost JPMorgan Private Bank, dosáhlo zlato v období před a během velkých geopolitických krizí v letech 1985 až 2024 průměrného čtyřtýdenního zhodnocení ve výši 1,8 procenta. Mediánový výnos v těchto krizových momentech činil dokonce úctyhodná tři procenta. Pro srovnání, tradiční aktiva v podobných situacích historicky spíše ztrácela. Akcie i desetileté americké státní dluhopisy (^TNX) zaznamenaly ve výše sledovaných obdobích průměrný pokles o 1,6 %, přičemž mediánová ztráta se pohybovala na úrovni 1,9 %. Tato tvrdá data jasně ilustrují, proč má smysl drahé kovy nadále bedlivě sledovat a neodepisovat je na základě jednoho nevydařeného kvartálu. Podle Rogera Aliaga-Diaze, globálního ředitele pro konstrukci portfolií ve společnosti Vanguard, funguje zlato také jako vysoce efektivní zajištění proti americké měně. Jakmile se na trzích objeví pochybnosti o stabilitě dolaru nebo o kredibilitě americké centrální banky, kapitál se začne instinktivně přelévat právě do drahých kovů. Ochranná role zlata tedy bezesporu existuje, je však mnohem méně konzistentní, než by si mnozí investoři přáli. Základní chybou, které se tržní hráči podle finančních poradců často dopouštějí, je očekávání naprosto dokonalého inverzního vztahu. Mnozí se mylně domnívají, že ceny zlata budou automaticky a přesně zrcadlově reagovat na každý pokles akciových trhů. „Zlato nevnímám jako přímé zajištění proti akciovému trhu, ale je to naprosto skvělé zajištění proti strachu,“ vysvětluje Sam Huszczo, certifikovaný finanční plánovač a zakladatel společnosti SGH Wealth Management. Strategické uvažování a dlouhodobé cíle Jedním z nejčastěji přehlížených aspektů investování do drahých kovů je jejich samotná cenová kolísavost. Podle expertů ze společnosti Vanguard mají investoři nebezpečnou tendenci ignorovat fakt, že volatilita zlata může v určitých fázích tržního cyklu velmi nápadně připomínat dynamiku rizikových akcií. Nejedná se tedy o zcela klidný a bezpečný přístav bez jakýchkoliv cenových výkyvů, jak se často traduje v populární literatuře. Právě z důvodu této přirozené kolísavosti je naprosto klíčové udržovat expozici vůči drahým kovům v rozumných a snadno řiditelných mezích. Většina renomovaných finančních poradců se shoduje na tom, že by alokace do zlata neměla za normálních okolností přesáhnout hranici 5 % celkového investičního portfolia. Překročení tohoto doporučeného limitu může zbytečně zvyšovat celkové riziko a narušit dlouhodobou strategii. Pokud vaše zlaté rezervy ve druhém čtvrtletí utrpěly viditelné ztráty, rozhodně to neznamená, že byste měli v panice vyprodat celou svou alokaci. Mnohem prospěšnější je racionálně se zamyslet nad tím, jakou přesně roli hraje tento kov ve vašem dlouhodobém finančním plánu, jaká je vaše skutečná tolerance k riziku a jak velký podíl portfolia mu aktuálně věnujete vzhledem k vašim investičním cílům. „O zlatu musíte přemýšlet v mnohem delším časovém horizontu, zkrátka nemůžete posuzovat jedno jediné čtvrtletí izolovaně,“ zdůrazňuje Rafia Hasan, hlavní investiční ředitelka společnosti Perigon Wealth Management. Její osobní doporučení pro retailové i institucionální klienty je ještě o poznání konzervativnější a radí udržovat alokaci ve zlatě v úzkém pásmu mezi jedním až dvěma procenty. Komodity obecně podle ní stále představují zajímavý a platný nástroj pro širší diverzifikaci portfolia. Zároveň však důrazně varuje, že komoditní trhy jsou ze své podstaty mnohem náchylnější k prudkým cenovým výkyvům než tradiční aktiva. Poslední čtvrtletí a jeho dvouciferné propady jsou toho naprosto ukázkovým a nezpochybnitelným důkazem, který by měli mít všichni zodpovědní investoři neustále na paměti.