Finanční trhy v posledních letech pohání silný růst akcií, nemovitostí i investic do umělé inteligence. Zadlužení světové ekonomiky dál roste rychleji než reálná aktiva Nemovitosti i akcie zůstávají podle řady ukazatelů drahé Investice do AI převyšují internetovou bublinu i hypoteční krizi Vyšší dluh zvyšuje citlivost finančních trhů na případné otřesy Vedle optimismu ale sílí také obavy, že kombinace vysokých valuací, rekordního zadlužení a masivních kapitálových výdajů může vytvořit podmínky pro další globální finanční krizi. Přestože přesný okamžik případného obratu nelze předvídat, stále častěji se objevují varování, že současný finanční systém je výrazně citlivější na případné negativní šoky než v minulosti. Historie ukazuje, že velké finanční krize většinou nezačínají jedinou zásadní událostí. Často je spustí relativně malý impuls, který odstartuje řetězovou reakci. Jakmile začnou klesat ceny aktiv a zhorší se podmínky financování, mohou se problémy velmi rychle rozšířit napříč celým finančním systémem. Jedním z největších rizik současného trhu jsou vysoké ceny aktiv. Největší část světového bohatství představují nemovitosti, jejichž ocenění podle ukazatelů dostupnosti bydlení na některých trzích převyšuje odpovídající hodnoty až o 50 %. Mezi jednotlivými regiony ale existují výrazné rozdíly. Ve Spojených státech jsou nemovitosti podle těchto ukazatelů v průměru nadhodnoceny přibližně o 10 %, zatímco vyšší riziko cenové bubliny vykazují některá velká města i části Evropy, Asie a Australasie. Podobná situace panuje také na akciových trzích. Navzdory nedávným korekcím zůstávají světové akcie podle řady oceňovacích ukazatelů výrazně nad dlouhodobými průměry. Například Shillerův ukazatel CAPE, který porovnává cenu akcií s dlouhodobě očištěnými zisky firem, se stále pohybuje výrazně nad svým pětadvacetiletým průměrem. V závislosti na použité metodice mohou být akcie oceněny až na dvojnásobku historicky obvyklých úrovní. Otázky přetrvávají také kolem hodnoty soukromých investic. U řady neveřejně obchodovaných společností vycházejí valuace z posledních investičních kol, přičemž není jisté, zda by stejné ceny bylo možné skutečně realizovat při prodeji. Vyšší kolísání cen navíc ovlivňuje oceňování rizika, dostupnost úvěrů i náklady na zajištění investic. Dluh roste rychleji než skutečné bohatství Samotné vysoké ceny aktiv nemusí automaticky představovat problém. Mnohem větší riziko vzniká ve chvíli, kdy jsou financovány především dluhem. Od roku 2000 rostly ceny aktiv výrazně rychleji než příjmy domácností i podniků. Analýza společnosti McKinsey & Company ukázala, že v deseti zemích vytvářejících přibližně 60 % světového HDP připadá na 500 bilionů dolarů reálných aktiv více než 1 000 bilionů dolarů finančních aktiv, proti nimž stojí odpovídající závazky. Za posledních dvacet let připadly na každý 1 dolar nových investic do reálných aktiv téměř 4 dolary nových závazků, z nichž přibližně 2 dolary tvořil dluh. Vysoké zadlužení je přitom patrné napříč ekonomikou. Vedle vlád si výrazně půjčují domácnosti i podniky. Současně se zvýšila finanční páka také ve finančním sektoru, kde bývá dluh navrstven na několika úrovních současně – u investorů, fondů, jednotlivých investičních nástrojů i samotných aktiv. Taková struktura zvyšuje citlivost celého systému na růst úrokových sazeb nebo omezení dostupnosti financování. Vyšší úroky vytvářejí tlak na podniky i finanční trhy S růstem úrokových sazeb se zvyšují náklady na refinancování dluhu. Úroky i splátky postupně ukrajují stále větší část firemních zisků. Pokud současně začnou klesat ceny aktiv, zhoršuje se hodnota zajištění úvěrů a mohou následovat margin cally, které investory nutí prodávat aktiva za účelem doplnění zajištění. Takové nucené prodeje mohou dále urychlovat pokles cen a vytvářet začarovaný kruh. Podle dostupných údajů přibližně 40 % amerických společností, zejména mezi malými a středně velkými firmami, hospodaří se záporným ziskem. Dalších přibližně 15 % světových firem tvoří takzvané zombie společnosti, jejichž příjmy stačí pouze na úhradu úroků, nikoliv však na splácení samotného dluhu nebo odměňování akcionářů. Současně se zpomalují výstupy z investic na soukromých trzích, kde se obtížněji prodávají podíly v neveřejných společnostech i splácejí soukromé úvěry. AI investice dosahují rekordních objemů Významnou součástí současného investičního cyklu je umělá inteligence. Velké technologické společnosti v posledních letech vytvořily významnou část růstu firemních zisků i akciových trhů. Současně ale přesouvají stále větší objem kapitálu do budování AI infrastruktury. To znamená rozsáhlé investice do datových center, výpočetního výkonu i dalších technologií potřebných pro rozvoj umělé inteligence. Vyšší kapitálové výdaje mohou současně znamenat menší prostor pro dividendy nebo zpětné odkupy akcií. Některé společnosti navíc financují své investice emisemi nových akcií nebo dluhopisů. Rozsah těchto investic je mimořádný. Současné výdaje na AI dosahují podle uvedených odhadů přibližně 17násobku investic během internetové bubliny kolem roku 2000 a přibližně čtyřnásobku investic spojených s hypoteční krizí v roce 2008. Pro srovnání, ztráty po splasknutí internetové bubliny jsou odhadovány na 5 až 6 bilionů dolarů, zatímco globální finanční krize z let 2008 a 2009 podle těchto odhadů způsobila škody přibližně 15 až 20 bilionů dolarů. Pokles likvidity může rozšířit problémy napříč trhy Pokud investoři začnou ve větší míře potřebovat hotovost, obvykle prodávají nejlikvidnější aktiva. Takový vývoj může rychle rozšířit výprodeje mezi jednotlivými třídami aktiv a současně zhoršit dostupnost financování pro podniky i domácnosti. Dalším faktorem je rostoucí popularita ETF fondů, kvantitativních obchodních strategií i silná aktivita drobných investorů, kteří v období růstu často nakupují pod vlivem optimismu. Pokud se nálada na trhu obrátí, může stejný mechanismus urychlit také opačný pohyb. Na trhu se již objevují signály, které naznačují rostoucí napětí. Patří mezi ně vysoké ocenění některých emisí, omezení výběrů u části fondů investujících do neveřejných aktiv nebo rostoucí počet nesplácených závazků v nejvíce zadlužených částech ekonomiky. Samotná existence těchto rizik ještě neznamená, že je nová finanční krize nevyhnutelná. Kombinace vysokého zadlužení, nadprůměrných valuací aktiv a rekordních investic do umělé inteligence ale představuje prostředí, ve kterém mohou být finanční trhy citlivější na případné negativní události než v minulých letech.