Inflace ve Spojených státech jen tak neodezní. MMF očekává návrat americké inflace ke 2 % nejdříve na konci roku 2027 Vyšší ceny ropy po konfliktu s Íránem budou podle fondu působit dlouhodobě Americká ekonomika by měla v letech 2026 a 2027 růst tempem přes dvě procenta Organizace upozorňuje na přetrvávající geopolitická rizika i možné přehřátí AI trhu Přestože se konflikt mezi USA a Íránem nepromítl do světové ekonomiky tak výrazně, jak se původně očekávalo, jeho důsledky budou podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) přetrvávat ještě několik let. Organizace ve své nejnovější ekonomické prognóze upozorňuje, že návrat americké inflace k 2% cíli Federálního rezervního systému bude pomalejší, než se dosud předpokládalo. MMF nyní očekává, že se inflace ve Spojených státech nepřiblíží dvouprocentnímu cíli Fedu dříve než na konci roku 2027. Tento scénář však vychází z předpokladu, že se válka mezi Spojenými státy a Íránem dále nerozšíří a podaří se ji ukončit. Hlavním důvodem přetrvávajících inflačních tlaků jsou podle MMF ceny ropy. Po uzavření křehkého příměří mezi Spojenými státy a Íránem sice ropa zlevnila rychleji, než ekonomové očekávali, podle fondu už však předchozí prudký růst cen způsobil škody, které nelze odstranit během několika měsíců. Situace se navíc znovu vyostřila ve středu, kdy se boje mezi oběma zeměmi obnovily. Obavy investorů z další eskalace konfliktu poslaly ceny ropy přibližně o 6 % výše, zatímco futures na hlavní americké akciové indexy před zahájením obchodování oslabovaly. MMF upozorňuje, že další vývoj zůstává velmi nejistý. Pokud by se konflikt znovu rozšířil nebo výrazně narušil dodávky ropy z Blízkého východu, mohly by inflační tlaky přetrvávat ještě déle. Inflace začala růst ještě před vypuknutím konfliktu Podle MMF však není válka s Íránem jediným důvodem vyšší inflace. Cenové tlaky se ve Spojených státech začaly zvyšovat už před vypuknutím konfliktu na konci února. Inflace na začátku roku 2025 klesla až na 2,3 %, následně ale znovu zrychlila a v květnu dosáhla 4,1 %. Ekonomové spojují tento vývoj především s doznívajícími dopady celní politiky administrativy Donalda Trumpa a následným růstem cen energií po vypuknutí války. Dražší ropa postupně zvýšila náklady firem napříč ekonomikou, což se promítlo do cen zboží i služeb. Právě kombinace těchto faktorů podle MMF vysvětluje, proč se inflace drží nad cílovou úrovní centrální banky. Organizace proto nepředpokládá rychlý návrat cenového růstu k dvouprocentnímu cíli ani v případě, že se situace na Blízkém východě postupně uklidní. Hospodářský růst zatím zůstává překvapivě odolný Zatímco inflace představuje podle MMF problém i pro další roky, výhled hospodářského růstu zůstává poměrně stabilní. Fond očekává, že americký hrubý domácí produkt letos vzroste o 2,3 % a v roce 2027 tempo růstu jen mírně zpomalí na 2,2 %. Tyto odhady se prakticky neliší od předchozí prognózy. Americká ekonomika podle MMF vzrostla v roce 2025 o 2,1 %, zatímco v roce 2024 dosáhl růst 2,8 %. Podle organizace tak konflikt s Íránem zatím ekonomickou aktivitu nezasáhl tak výrazně, jak se původně předpokládalo. Vyšší ceny energií sice představují dodatečnou zátěž, celková výkonnost ekonomiky však zůstává relativně stabilní. Podobný obrázek nabízí také světová ekonomika. MMF očekává, že globální hospodářství letos poroste přibližně o 3 %, což odpovídá jeho předchozím odhadům. Organizace proto hodnotí dosavadní dopady konfliktu na světovou ekonomiku jako mírnější, než naznačovaly první scénáře po vypuknutí války. Jedním z důvodů vyšší odolnosti ekonomiky je podle MMF postupná změna její struktury. Moderní ekonomiky dnes spotřebovávají méně ropy a zemního plynu na jednotku vytvořeného výkonu než ještě před několika lety. Díky tomu se prudký růst cen energií nepřenáší do hospodářské aktivity v takové míře jako během předchozích energetických krizí. Fond ale současně upozorňuje, že prostor pro další negativní překvapení zůstává značný. Geopolitická rizika i umělá inteligence mohou trhy dále ovlivnit Vedle vývoje na Blízkém východě upozorňuje MMF také na další zdroje nejistoty. Podle organizace zůstanou politická i geopolitická rizika zvýšená minimálně do roku 2027. Významným faktorem může být další vývoj konfliktu mezi USA a Íránem i případné nové narušení dodávek energií. Současně MMF varuje před přílišným optimismem na finančních trzích spojeným s rozvojem umělé inteligence. Pokud by vysoká očekávání investorů nenaplnila skutečný vývoj firem, mohlo by podle organizace dojít k výraznější korekci akciových trhů. Takový vývoj by následně mohl negativně ovlivnit ekonomickou aktivitu i důvěru investorů. MMF proto uzavírá, že světová ekonomika sice dosud zvládla konflikt lépe, než se očekávalo, období zvýšené nejistoty ještě zdaleka neskončilo. Inflace, geopolitické napětí i rizika spojená s vývojem finančních trhů budou podle fondu patřit mezi hlavní témata i v následujících letech.