Klíčovým rizikem se stává obnovení obchodních válek, které může mít zásadní dopady nejen na globální ekonomiku, ale i na rozhodování investorů a centrálních bank. Oznámení prezidenta Donalda Trumpa o nových 25% clech vůči Japonsku, Jižní Koreji a potenciálně dalším partnerům přichází v době, kdy se trhy snaží opatrně zotavovat. Čína v reakci varovala, že obnoví odvetná opatření, pokud bude její role v globálních dodavatelských řetězcích dále omezována.Přestože Spojené státy a Čína minulý měsíc uzavřely předběžnou dohodu o zmírnění obchodního napětí, klíčové detaily zůstávají nejasné. Investoři tak pozorně sledují, zda dohoda ustojí novou vlnu protekcionistických kroků. Pokud by se napětí opět vystupňovalo, dopady by mohly být citelné nejen v zahraničním obchodě, ale i ve firemních investicích a náladě spotřebitelů, která je pro americkou ekonomiku klíčová.Druhé čtvrtletí nabídne úlevu, ale nejistota sílíPodle mediánu odhadů sestavených serverem CapitalSpectator.com by měl hrubý domácí produkt USA za druhé čtvrtletí vzrůst o 1,7 %. To sice znamená revizi směrem dolů oproti dřívějšímu odhadu 2,3 %, ale stále jde o návrat k růstu po poklesu o 0,5 % v prvním čtvrtletí. Úřad pro ekonomickou analýzu plánuje zveřejnit předběžná data o HDP 30. července, což bude pro trhy klíčový moment.Oživení se však odehrává v kontextu zvýšené globální nejistoty. Investoři, firmy i centrální banky se obávají, že protekcionistická politika USA bude nadále ovlivňovat rozhodování firem o investicích do výroby, logistiky a zásobování. Vysoké clo na dovoz zboží z klíčových asijských ekonomik by mohlo rychle zvýšit náklady firem, narušit dodavatelské řetězce a zpomalit globální obchod. Pokud by se znovu rozhořela obchodní válka s Čínou, může být dopad na americké HDP mnohem větší, než současné predikce naznačují.Fed se ocitá mezi inflací a nejistotouDopad nových celních opatření má významné implikace i pro měnovou politiku. Federální rezervní systém se v posledních měsících potýká s dilematem: na jedné straně je inflace stále nad cílem, na druhé straně se hromadí rizika pro růst. Očekávání, že se podaří dojednat stabilní obchodní rámce, dosud udržovala Fed v režimu trpělivého vyčkávání. Nyní se ale mění základní předpoklady – a to v neprospěch uvolnění politiky.Podle tržních dat ze systému Fed funds futures je v tuto chvíli 95% pravděpodobnost, že Fed na červencovém zasedání ponechá úrokové sazby beze změny. Pro září ale trhy již započítávají 64% pravděpodobnost snížení sazeb. Tyto předpoklady však mohou být velmi citlivé na vývoj v oblasti celní politiky. Pokud by se potvrdily spekulace o dalším kole tarifů, může být Fed donucen buď odložit snížení sazeb, nebo zcela přehodnotit svou strategii.Jak upozornil Hsien-Ming Lien, prezident tchajwanského think tanku Chung-Hua Institution for Economic Research, USA „ve skutečnosti neusilují o nulová cla ani volný obchod, ale o přesměrování výrobních řetězců mimo Čínu“. To však představuje mnohem komplexnější a nákladnější proces, než jen zavedení cel – a jeho ekonomické dopady budou pravděpodobně dlouhodobější.Investoři zůstávají klidní, ale riziko rosteZatímco akciové trhy v posledních týdnech rostly, tržní ocenění rizik spojených s novým celním konfliktem zůstává relativně utlumené. Investoři podle všeho stále věří ve scénář „měkkého přistání“, tedy že obchodní spory zůstanou omezené a reálné ekonomické dopady budou minimální. Tento optimismus však může být křehký – pokud by se nová cla promítla do vyšších spotřebitelských cen, nižších firemních marží a slabšího exportu, mohla by být reakce trhů mnohem prudší než dosud.Zejména technologické firmy, automobilky a zpracovatelský průmysl by mohly být mezi prvními zasaženými sektory. Vývoj v příštích týdnech proto bude klíčový – ať už půjde o reakci Číny, postoj amerického Kongresu nebo případné úpravy strategie ze strany Bílého domu. Trhy by tak neměly podceňovat možnost, že další celní šok způsobí výraznou změnu nálady a přehodnocení stávajících investičních scénářů.