Čtyři měsíce po svém dramatickém oznámení v Růžové zahradě Bílého domu, kde představil nové celní sazby, přichází další vlna změn. Tentokrát už bez překvapení, ale stále s výrazným dopadem.Investoři přijali poslední revize o něco klidněji, ale globální ekonomika je nyní vystavena nejvyšším americkým clům od 30. let 20. století. Průměrná sazba dosahuje 15 %, což je zhruba šestkrát více než před rokem. Připravují se navíc další cla na klíčové produkty jako léčiva, polovodiče a kritické minerály.Nový celní režim nastavuje minimální základní cla ve výši 10 % pro většinu obchodních partnerů, zatímco země s obchodním přebytkem vůči USA čelí sazbám 15 % a výše. Výjimkou nejsou ani tvrdé výstřely, jako 39% clo na švýcarské zboží nebo 35% clo na některé produkty z Kanady. Tyto sazby navazují na dříve pozastavené plány ze 2. dubna, které tehdy otřásly akciovými trhy a vyvolaly prudký nárůst výnosů amerických dluhopisů.Trumpova cla jsou vnímaná nejen jako ekonomický nástroj, ale také jako zbraň geopolitického nátlaku. Zatímco první vlna cel odrážela obchodní deficity, aktuální opatření působí arbitrálně. Brazílie byla varována kvůli domácí politice, Indie kvůli vztahům s Ruskem a Kanada kvůli plánovanému uznání Palestiny.Dopad byl patrný i na trzích – asijské akcie poklesly o 0,7 %, evropský index Stoxx 600 o více než 1 % a futures na S&P 500 ztratily přibližně 1 %. Výnosy dvouletých amerických státních dluhopisů, citlivé na měnovou politiku, klesly o 15 bazických bodů na 3,81 %. Index dolaru od Bloomberg oslabil o 0,6 %, čímž ukončil šestidenní růst.Vývozní šok a reakce centrálních bankZatímco první měsíce po zavedení celních bariér přinesly zvýšený export a tlumily inflační dopady, odborníci očekávají, že tento pozitivní efekt nebude trvalý. Raghuram Rajan, bývalý guvernér indické centrální banky a někdejší hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu, varoval, že celní bariéry se brzy projeví jako šok na straně poptávky. Podle něj se centrální banky začnou přiklánět ke snižování sazeb, aby čelily zpomalující globální aktivitě.Nové celní zatížení by mohlo výrazně zasáhnout americké hospodářství. Podle výpočtů Bloomberg Economics by růst průměrné sazby o 12,8 procentního bodu mohl vést ke snížení hrubého domácího produktu USA o 1,8 % během dvou až tří let. Zároveň by došlo k nárůstu jádrové inflace o 1,1 %.Na vývozce to dopadá rozdílně. Kanada a Mexiko, které mají 90denní vyjednávací okno, mohou čerpat výjimky z dohody USMCA. Evropská unie, Japonsko a Jižní Korea s 15% sazbou dopadly o něco lépe, než se původně očekávalo. Opačnou situaci zažívá Švýcarsko, které čelí vysokému clu právě na farmaceutické produkty. Jak upozornil Jamieson Greer, americký obchodní zástupce, právě farmaceutický vývoz ze Švýcarska je pro USA problematický.Nejasnosti ohledně implementaceNový režim přináší také ustanovení o 40% dodatečném clu na tzv. překládané zboží. To může mířit na Čínu, ale dosud není jasné, jak bude opatření konkrétně uplatňováno. Podle Jonathana Kearnse ze společnosti Challenger Ltd., nejistota přetrvává a firmy zůstávají opatrné v investičních rozhodnutích.Greer se snažil obavy zmírnit a připustil, že s jednotlivými zeměmi probíhají intenzivní diskuse. Zájem o jednání roste – ministři obchodu podle něj kontaktují americkou administrativu s cílem zmírnit dopady nových celních bariér.Zajímavé je, že čtvrteční balíček neobsahoval nová opatření vůči Číně. Rozhodnutí o prodloužení stávajících výjimek závisí na výsledku jednání, která nedávno proběhla ve Stockholmu. Čínská vláda mezitím pozastavila vývoz vzácných zemin, což je součást její reakce na dřívější americká cla.Fed pod tlakem, spotřebitelé v nejistotěSituace vytváří napětí i uvnitř americké měnové politiky. Předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell zatím odmítá volání po snížení úrokových sazeb a odolává tlaku Trumpovy administrativy. Červencová zpráva o zaměstnanosti však ukázala náznaky slábnutí trhu práce, což zvyšuje očekávání, že Fed by mohl v nejbližší době sazby skutečně snížit.Ekonomové upozorňují na možný dopad cel na americké spotřebitele. Na rozdíl od předchozích opatření jsou nyní sazby uplatňovány plošně – minimálně 10 % na širokou škálu produktů. Dopady na spotřebitelské ceny proto mohou být výraznější než dříve.V této souvislosti ekonomka Selena Ling ze singapurské Oversea-Chinese Banking Corp. poznamenala, že rozsah opatření „komplikuje situaci pro Fed“. Je zřejmé, že nová celní politika nebude mít pouze mezinárodní důsledky, ale ovlivní také domácí poptávku a inflační vývoj.Zůstává otázkou, zda Trumpovy kroky inspirují další země k protekcionismu. EU již uvalila cla na čínská elektrická vozidla, a i další státy zvažují opatření proti levnému čínskému zboží. Přesto většina z nich zůstává zatím mimo protekcionistický proud, který Trumpova administrativa reprezentuje.Jak shrnul Stephen Olson, bývalý americký vyjednavač a analytik ISEAS-Yusof Ishak Institute: „Trump to vnímá jako pokračující reality show. Další ‘dohody’ nebo zvýšení cel jsou téměř jisté.“