A bude jí dostatek? Vstupuje blok do palivové krize jako náměsíčný?
Podle údajů společnosti Vortexa Ltd., které zpracovala agentura Bloomberg, EU loni dovezla z Ruska přibližně 220 milionů barelů motorové nafty. Toto palivo je pro ekonomiku bloku životně důležité, pohání osobní a nákladní automobily, lodě, stavební a výrobní zařízení a další.
Od 5. února bude téměř veškerý tento dovoz zakázán ve snaze potrestat Moskvu za válku na Ukrajině. Nahradit takové množství ruského paliva – představte si asi 14 000 bazénů olympijské velikosti, které jsou plné nafty – je obrovský problém.
Určitého pokroku již bylo dosaženo. V roce 2021 pocházela více než polovina všech námořních dodávek do EU a Spojeného království – které již zákaz zavedlo – z Ruska. Do prosince loňského roku se tento podíl snížil na přibližně 40 %, částečně díky nárůstu ze Saúdské Arábie a Indie.
Do budoucna je důvod se domnívat, že zbývající ruské dodávky mohou být pokryty barely odjinud.
„Ztracené ruské dodávky budou nahrazeny,“ řekl Eugene Lindell, vedoucí oddělení rafinovaných produktů poradenské společnosti Facts Global Energy.
Není to však zdaleka jisté.
Dodavatelé
Nejzřejmějším místem, odkud může Evropa získat více nafty, je Blízký východ: je poměrně blízko, zejména v zemích u Středozemního moře – samozřejmě za předpokladu, že nebude zablokován Suezský průplav – a v provozu jsou nové obrovské ropné rafinerie, které budou chrlit miliony barelů paliva. Společnost Abu Dhabi National Oil Co. se již také dohodla na dodávkách do Německa.
Indie a USA, které jsou dlouhodobými dodavateli do EU, v posledních týdnech rovněž zvýšily dodávky. Americké rafinerie podle odhadů letos vyrobí rekordní objem destilátů, což je kategorie paliv, která zahrnuje naftu používanou v nákladních a osobních automobilech.
Nejdůležitějším potenciálním dodavatelem, i když nepřímým, se však může ukázat Čína.
„Politika Číny mění pravidla hry,“ řekl Mark Williams, ředitel výzkumu ve společnosti Wood Mackenzie Ltd. Tato země „drží klíč ke všem přebytečným rafinérským kapacitám na světě“.
Dodávky nafty z Číny se v posledních měsících dramaticky zvýšily. I když jen zlomek těchto nákladů pluje až do Evropy, zvyšuje regionální dodávky. To pak uvolňuje barely od jiných výrobců, které mohou teoreticky zamířit do Evropy.
První čínská vývozní kvóta na pohonné hmoty pro rok 2023 se oproti stejnému období před rokem zvýšila téměř o 50 %, takže je nepravděpodobné, že by dodávky nafty klesly zpět na nízké úrovně z počátku roku 2022.
Podle Williamse by vývoz motorové nafty z Číny mohl v první polovině letošního roku činit 400 000 až 600 000 barelů denně. To je podobný objem, o jaký v současnosti přicházejí EU a Spojené království, pokud jde o námořní dodávky z Ruska.
„Od začátku února dojde k celkovému přeuspořádání obchodních toků s naftou,“ řekl.
Je však důležité si uvědomit, že Čína se někdy rozhodla upřednostnit své životní prostředí před ziskem z vývozu pohonných hmot. Mohla by tak učinit znovu.
Potenciální problémy
I když však existuje více možností, jak EU a Spojené království zásobovat, existuje také potenciálně širší problém: Mohly by sankce EU způsobit, že ruské barely zcela zmizí z globálního trhu?
Pokud Rusko nebude schopno najít dostatek nových odběratelů svých paliv mimo EU, co pak? Pokud by následně snížilo produkci ve svých rafineriích, mohlo by to omezit globální dodávky a potenciálně zvýšit ceny.
Lindell očekává, že příští měsíc a v březnu dojde k poklesu toků nafty v zemi – i když je to kvůli práci v rafinériích a také kvůli určitým obchodním třenicím, protože sankce vstoupí v platnost.
I když existuje dostatek ochotných kupců, dostat palivo z Ruska může být problém. Mnozí přepravci se budou obávat porušení západních sankcí, které budou stanovovat, že cena těchto nákladů nesmí být vyšší než limitní úroveň, o níž v současné době jedná skupina G-7.
Tento mechanismus a samotný cenový strop – u ropy je to 60 dolarů za barel – musí být pro ruská paliva teprve stanoven. Na konci loňského roku agentura Argus Media Ltd., která se zabývá cenotvorbou ropy, ocenila ruskou naftu na 926 dolarů za tunu (asi 124 dolarů za barel), přičemž neruská nafta byla o 30 dolarů za tunu (asi 4 dolary za barel) dražší.
Pokud by byl připravovaný cenový strop stanoven hluboko pod tržní úrovní, pak by velká část světové flotily tankerů nebyla schopna nadále nakládat a přepravovat ruské náklady, pokud by chtěla mít přístup ke službám G-7, jako je pojištění.
Strana poptávky
Odvrácenou stranou otázky, zda bude mít EU v budoucnu dostatek nabídky nafty, je otázka, jak silná bude poptávka.
Nedávné teplé počasí v Evropě nepochybně pomohlo, protože pravděpodobně snížilo spotřebu topného oleje – paliva typu nafty – a snížilo cenu zemního plynu, což teoreticky zlevňuje výrobu vysoce kvalitní nafty pro ropné rafinerie a také snižuje motivaci podniků používat plyn místo ropy pro výrobu energie.
„Makroekonomické zpomalení postupně drtí evropskou poptávku po naftě,“ uvedl Benedict George, reportér trhu společnosti Argus. „Údaje z jednotlivých zemí naznačují, že evropská poptávka po motorové naftě již meziročně poklesla nejméně o 5 %. Během recese v roce 2008 klesla poptávka po naftě v nejnižším bodě meziročně přibližně o 10 %.“
Přesto společnost Goldman Sachs Group, Inc. již nepředpovídá recesi v eurozóně poté, co se ekonomika na konci loňského roku ukázala jako odolnější.
Role Turecka
Neměla by se podceňovat ani role potenciálních zprostředkovatelských zemí, které pomáhají zmírnit dopady zákazu EU a doprovodného cenového stropu.
Například Turecko, které není součástí EU, by teoreticky mohlo dovážet velké objemy ruské nafty – již nyní jí odebírá značné množství – a následně ji využít k zásobování svého domácího trhu.
Neruskou naftu, kterou pak vyrábí ve vlastních rafineriích, by mohlo prodávat do EU, a to potenciálně za mnohem vyšší cenu.
„Dlouhodobé zpomalení ekonomiky, teplé počasí, pokračující vítr z vyšších čínských vývozů a dobře nastavený cenový strop by pomohly udržet globální rovnováhu nafty v reálných podmínkách“ a poskytly by Evropě dostatečný výběr pro získání náhradních barelů,“ uvedl Hedi Grati, vedoucí oddělení rafinace a marketingu pro Evropu/CIS ve společnosti S&P Global Commodity Insights.
„Čím vyšší bude poptávka a čím prudší bude pokles produkce nafty v Rusku, tím komplikovanější a potenciálně roztříštěnější může být situace.“
A bude jí dostatek? Vstupuje blok do palivové krize jako náměsíčný?Podle údajů společnosti Vortexa Ltd., které zpracovala agentura Bloomberg, EU loni dovezla z Ruska přibližně 220 milionů barelů motorové nafty. Toto palivo je pro ekonomiku bloku životně důležité, pohání osobní a nákladní automobily, lodě, stavební a výrobní zařízení a další.Od 5. února bude téměř veškerý tento dovoz zakázán ve snaze potrestat Moskvu za válku na Ukrajině. Nahradit takové množství ruského paliva – představte si asi 14 000 bazénů olympijské velikosti, které jsou plné nafty – je obrovský problém.Určitého pokroku již bylo dosaženo. V roce 2021 pocházela více než polovina všech námořních dodávek do EU a Spojeného království – které již zákaz zavedlo – z Ruska. Do prosince loňského roku se tento podíl snížil na přibližně 40 %, částečně díky nárůstu ze Saúdské Arábie a Indie.Do budoucna je důvod se domnívat, že zbývající ruské dodávky mohou být pokryty barely odjinud.„Ztracené ruské dodávky budou nahrazeny,“ řekl Eugene Lindell, vedoucí oddělení rafinovaných produktů poradenské společnosti Facts Global Energy.Není to však zdaleka jisté.DodavateléCena nafty a benzínu za poslední tři roky – Zdroj: Kurzy.czNejzřejmějším místem, odkud může Evropa získat více nafty, je Blízký východ: je poměrně blízko, zejména v zemích u Středozemního moře – samozřejmě za předpokladu, že nebude zablokován Suezský průplav – a v provozu jsou nové obrovské ropné rafinerie, které budou chrlit miliony barelů paliva. Společnost Abu Dhabi National Oil Co. se již také dohodla na dodávkách do Německa.Indie a USA, které jsou dlouhodobými dodavateli do EU, v posledních týdnech rovněž zvýšily dodávky. Americké rafinerie podle odhadů letos vyrobí rekordní objem destilátů, což je kategorie paliv, která zahrnuje naftu používanou v nákladních a osobních automobilech.Nejdůležitějším potenciálním dodavatelem, i když nepřímým, se však může ukázat Čína.„Politika Číny mění pravidla hry,“ řekl Mark Williams, ředitel výzkumu ve společnosti Wood Mackenzie Ltd. Tato země „drží klíč ke všem přebytečným rafinérským kapacitám na světě“.Dodávky nafty z Číny se v posledních měsících dramaticky zvýšily. I když jen zlomek těchto nákladů pluje až do Evropy, zvyšuje regionální dodávky. To pak uvolňuje barely od jiných výrobců, které mohou teoreticky zamířit do Evropy.První čínská vývozní kvóta na pohonné hmoty pro rok 2023 se oproti stejnému období před rokem zvýšila téměř o 50 %, takže je nepravděpodobné, že by dodávky nafty klesly zpět na nízké úrovně z počátku roku 2022.Podle Williamse by vývoz motorové nafty z Číny mohl v první polovině letošního roku činit 400 000 až 600 000 barelů denně. To je podobný objem, o jaký v současnosti přicházejí EU a Spojené království, pokud jde o námořní dodávky z Ruska.„Od začátku února dojde k celkovému přeuspořádání obchodních toků s naftou,“ řekl.Je však důležité si uvědomit, že Čína se někdy rozhodla upřednostnit své životní prostředí před ziskem z vývozu pohonných hmot. Mohla by tak učinit znovu.Potenciální problémyZdroj: UnsplashI když však existuje více možností, jak EU a Spojené království zásobovat, existuje také potenciálně širší problém: Mohly by sankce EU způsobit, že ruské barely zcela zmizí z globálního trhu?Pokud Rusko nebude schopno najít dostatek nových odběratelů svých paliv mimo EU, co pak? Pokud by následně snížilo produkci ve svých rafineriích, mohlo by to omezit globální dodávky a potenciálně zvýšit ceny.Lindell očekává, že příští měsíc a v březnu dojde k poklesu toků nafty v zemi – i když je to kvůli práci v rafinériích a také kvůli určitým obchodním třenicím, protože sankce vstoupí v platnost.I když existuje dostatek ochotných kupců, dostat palivo z Ruska může být problém. Mnozí přepravci se budou obávat porušení západních sankcí, které budou stanovovat, že cena těchto nákladů nesmí být vyšší než limitní úroveň, o níž v současné době jedná skupina G-7.Tento mechanismus a samotný cenový strop – u ropy je to 60 dolarů za barel – musí být pro ruská paliva teprve stanoven. Na konci loňského roku agentura Argus Media Ltd., která se zabývá cenotvorbou ropy, ocenila ruskou naftu na 926 dolarů za tunu , přičemž neruská nafta byla o 30 dolarů za tunu dražší.Pokud by byl připravovaný cenový strop stanoven hluboko pod tržní úrovní, pak by velká část světové flotily tankerů nebyla schopna nadále nakládat a přepravovat ruské náklady, pokud by chtěla mít přístup ke službám G-7, jako je pojištění.Strana poptávkyZdroj: ReutersOdvrácenou stranou otázky, zda bude mít EU v budoucnu dostatek nabídky nafty, je otázka, jak silná bude poptávka.Nedávné teplé počasí v Evropě nepochybně pomohlo, protože pravděpodobně snížilo spotřebu topného oleje – paliva typu nafty – a snížilo cenu zemního plynu, což teoreticky zlevňuje výrobu vysoce kvalitní nafty pro ropné rafinerie a také snižuje motivaci podniků používat plyn místo ropy pro výrobu energie.„Makroekonomické zpomalení postupně drtí evropskou poptávku po naftě,“ uvedl Benedict George, reportér trhu společnosti Argus. „Údaje z jednotlivých zemí naznačují, že evropská poptávka po motorové naftě již meziročně poklesla nejméně o 5 %. Během recese v roce 2008 klesla poptávka po naftě v nejnižším bodě meziročně přibližně o 10 %.“Přesto společnost Goldman Sachs Group, Inc. již nepředpovídá recesi v eurozóně poté, co se ekonomika na konci loňského roku ukázala jako odolnější.Role TureckaZdroj: Getty ImagesNeměla by se podceňovat ani role potenciálních zprostředkovatelských zemí, které pomáhají zmírnit dopady zákazu EU a doprovodného cenového stropu.Například Turecko, které není součástí EU, by teoreticky mohlo dovážet velké objemy ruské nafty – již nyní jí odebírá značné množství – a následně ji využít k zásobování svého domácího trhu.Neruskou naftu, kterou pak vyrábí ve vlastních rafineriích, by mohlo prodávat do EU, a to potenciálně za mnohem vyšší cenu.„Dlouhodobé zpomalení ekonomiky, teplé počasí, pokračující vítr z vyšších čínských vývozů a dobře nastavený cenový strop by pomohly udržet globální rovnováhu nafty v reálných podmínkách“ a poskytly by Evropě dostatečný výběr pro získání náhradních barelů,“ uvedl Hedi Grati, vedoucí oddělení rafinace a marketingu pro Evropu/CIS ve společnosti S&P Global Commodity Insights.„Čím vyšší bude poptávka a čím prudší bude pokles produkce nafty v Rusku, tím komplikovanější a potenciálně roztříštěnější může být situace.“
Čínská společnost REFIRE, přední hráč v oblasti vodíkových technologií, oznámila svůj vstup na hongkongskou burzu cenných papírů. Tento krok představuje...