Irák schválil rekordní rozpočet ve výši 153 miliard USD zaměřený na vytváření pracovních míst

Irácký parlament schválil rozpočet na rok 2023 ve výši 198,9 bilionu dinárů (153 miliard USD), který stanoví rekordní výdaje na rostoucí mzdové náklady ve veřejné správě a rozvojové projekty na zlepšení služeb a obnovu infrastruktury zničené zanedbáváním a válkou. Mahmúd Abdelwahed, reportér Al-Džazíry z Bagdádu, v pondělí uvedl, že schválený rozpočet je největší v historii země a zahrnuje tři roky - 2023, 2024 a 2025. "Tato částka je určena na několik cílů, včetně reforem, infrastruktury, rozvojových plánů a vytváření pracovních míst," řekl Abdelwahed. Místopředseda irácké Rady reprezentantů Šachván Abdulláh Ahmed ve svém prohlášení uvedl: "Je třeba zajistit základní služby, obnovit infrastrukturu, zajistit pracovní příležitosti a zaměstnání, obnovit postižené oblasti a ukončit utrpení vysídlených osob." Cílem rozpočtu je vytvořit desítky tisíc pracovních míst ve veřejném sektoru, protože země, která je po desetiletí zmítána válkou a sektářskými spory po americké vojenské invazi v roce 2003, chce zlepšit služby a obnovit válkou poškozená zařízení. Země má jednu z nejrychleji rostoucích populací na světě, která se podle odhadů do roku 2050 zdvojnásobí ze 43 milionů na přibližně 80 milionů, zatímco většina ekonomiky je řízena státem a nezaměstnanost je vysoká. Země je svědkem častých protestů kvůli nedostatku pracovních míst a veřejných služeb. "Mnoho lidí zde, zejména v Bagdádu, je ohledně schválení tohoto rozpočtu optimistických. Doufají, že infrastruktura, která byla zničena léty zanedbávání a válek, bude díky tomuto rozpočtu konečně zachována a že se snad vytvoří více pracovních míst," řekl Abdelwahed z Al Džazíry. Rostoucí fiskální deficit Mnoho pozorovatelů však vyjádřilo obavy z rostoucího fiskálního deficitu Iráku, který se podle rozpočtového dokumentu a zákonodárců odhaduje na rekordních 64,36 bilionu iráckých dinárů (49 miliard dolarů), což je více než dvojnásobek oproti rozpočtu na rok 2021. Ahmed Tabaqchali, hostující odborník z London School of Economics Middle East Centre, odhadl počet nových zaměstnanců na přibližně 600 000, což podle něj zvýší celkové náklady na mzdy a důchody ve veřejné správě na více než 76 bilionů dinárů (58 miliard USD). "Čím více se tento druh výdajů zvyšuje, tím více se zvyšuje zranitelnost. Cena ropy musí jít stále výš a výš, jen aby se udržely výdaje, což je ochromující a povede to k dalšímu a dalšímu zadlužování," řekl. "Trvalo to příliš dlouho kvůli politickým sporům mezi zákonodárci, protože každý blok v parlamentu chce upřednostnit zájmy svých regionů," řekl Abdelwahed. Rozpočet je založen na ceně ropy 70 dolarů za barel a předpokládá vývoz 3,5 milionu barelů denně (bpd), včetně 400 000 bpd z poloautonomního kurdského regionu, uvedli zákonodárci. Analytici vyjádřili obavy ohledně očekávaných příjmů z ropy, protože ceny ropy i úroveň těžby kolísají v závislosti na celosvětové poptávce vzhledem k téměř úplné závislosti Iráku na příjmech z ropy. Mezinárodní měnový fond ve své zprávě z 31. května uvedl, že rostoucí mzdové náklady ve veřejném sektoru přispějí k rostoucímu deficitu a finančnímu tlaku, pokud nedojde k výraznému zvýšení cen ropy. Aby se Irák dostal do vyrovnané bilance, potřeboval by cenu ropy 96 dolarů, zatímco v květnu činila v průměru 71,3 dolaru. "K posílení odolnosti a snížení závislosti vlády na příjmech z ropy je zapotřebí výrazně přísnější fiskální politika, která zároveň zajistí kritické potřeby sociálních výdajů," uvedl MMF. Dlouhodobé problémy mezi Irákem a kurdským regionem První místopředseda parlamentu Mohsen al-Mandaláví ve svém prohlášení zdůraznil "snížení výdajů a zvýšení neropných příjmů s cílem maximalizovat státní příjmy" v zemědělství, službách a rekonstrukci. Rozpočet rovněž řeší dlouhodobé problémy mezi Irákem a kurdským regionem, jehož příjmy z ropy budou ukládány na účet, na který bude dohlížet irácká centrální banka. Irák dříve nemohl ovlivnit výdaje kurdského regionu na ropu, která se přes námitky Bagdádu jednostranně vyvážela přes Turecko. Kurdští představitelé však byli nuceni jednat s Bagdádem poté, co Turecko v dubnu zastavilo vývoz ropy, když jej mezinárodní arbitrážní soud označil za nezákonný. Podle dohody podepsané v dubnu mezi Bagdádem a Erbílem bude irácká státní marketingová společnost SOMO oprávněna prodávat a vyvážet ropu vytěženou z polí kontrolovaných kurdským regionem.