Zúčtování války: Klimatické dopady na Ukrajině

Zpráva, která má být zveřejněna na okraj klimatického summitu OSN v Bonnu tento týden, vypočítává, že prvních 12 měsíců války způsobí čistý nárůst emisí skleníkových plynů o 120 milionů tun, což odpovídá roční produkci takové země, jako je Belgie.

Skupina výzkumníků pod vedením nizozemského odborníka Lennarda de Klerka se zabývala řadou faktorů, které přispívají k emisím, od paliv používaných vozidly přes lesní požáry až po změny ve využívání energie v Evropě a budoucí rekonstrukci budov a infrastruktury.

„Nečekali jsme, že emise z války budou tak významné a že k nim přispěje nejen samotná válka, ale také budoucí obnova zničené infrastruktury,“ řekl de Klerk telefonicky ze svého domova v Maďarsku nedaleko hranic s Ukrajinou.

Na letošním klimatickém summitu COP28 v Dubaji bude v centru pozornosti účtování emisí uhlíku, protože země budou hodnotit pokrok v plnění klimatických cílů dohodnutých v Paříži v roce 2015, a de Klerk uvedl, že je velmi důležité, aby byly zahrnuty i emise z armády.

„Emise z konfliktů a vojenské emise jsou často přehlíženy,“ řekl agentuře Reuters.

„Cílem nás všech by mělo být dosažení nulových emisí do roku 2050, a to včetně armády, ale pokud nevíte, jaké jsou emise armády, je velmi obtížné začít pracovat na politikách jejich snižování,“ řekl de Klerk.

Zprávu – Škody na klimatu způsobené ruskou válkou na Ukrajině – financovala Evropská nadace pro klima a Iniciativa pro politiku životního prostředí a prosazování zájmů na Ukrajině.

Mám zájem o více informací

ÚNIKY PLYNU A BOMBY

Podle zprávy, do níž nahlédla agentura Reuters, téměř polovina čistého nárůstu emisí od začátku války na Ukrajině v únoru loňského roku souvisí s předpokládanou rekonstrukcí budov, silnic a továren poškozených v bojích.

Přibližně 19 % emisí přitom pochází z vojenských činností, jako je spalování pohonných hmot ve vozidlech, výroba a střelba munice a výstavba betonových opevnění.

Celkový součet zahrnoval emise skleníkových plynů mimo Ukrajinu, které souvisejí s konfliktem, například úniky plynu ze sabotovaného plynovodu Nord Stream, přesměrování mezinárodních letů a pohyb uprchlíků.

„Pokud se podíváte na environmentální náklady, které vznikají v souvislosti s děním na Ukrajině, zjistíte, že tato válka je katastrofou, pokud jde o emise uhlíku,“ řekl James Appathurai, zástupce náměstka generálního tajemníka NATO pro nové bezpečnostní výzvy.

Zpráva připouští, že v důsledku konfliktu došlo k poklesu domácí ekonomické aktivity na Ukrajině, ale uvádí, že emise související s těmito aktivitami se přesunuly především do jiných zemí.

Došla také k závěru, že pokles emisí v Evropě způsobený nižšími toky ruského plynu a poklesem spotřeby elektřiny v důsledku vyšších nákladů na energii byl téměř zcela kompenzován nárůstem spotřeby ropy, uhlí a zkapalněného zemního plynu (LNG).

Autoři uvedli, že zpráva se řídila pokyny pro podávání zpráv o vojenských emisích, které vypracovala charitativní organizace Conflict and Environment Observatory, a vycházela ze zdrojů dat včetně údajů o spotřebě fosilních paliv, dálkového průzkumu pomocí satelitů a publikací s otevřenými zdroji.

TĚŽKO ROZLUŠTITELNÉ

**Pohled na Bachmut** – Zdroj: Getty Images

Ukrajinské ministerstvo ochrany životního prostředí uvedlo, že je důležité zahájit diskusi o dopadu konfliktů na klima.

„Vliv války na Ukrajině bohužel nebyl a nebude zohledněn ve zprávách a přehledech emisí skleníkových plynů, které každoročně připravuje sekretariát Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení zaslaném e-mailem.

Vládní hlášení o vojenských a konfliktních emisích pro OSN je notoricky známé tím, že je obtížné je rozluštit.

Neprůhledné údaje o vojenských aktivitách, výjimky pro emise produkované armádami v zahraničí a anektovaná území, která jsou někdy započítávána dvakrát, to vše podle odborníka na uhlíkové účetnictví de Klerka zkresluje obraz.

Jiné studie se pokoušely vypočítat emise z konfliktů.

Podle projektu Costs of War na Brownově univerzitě způsobily válečné aktivity americké armády v zahraničí v letech 2001-2018, včetně Pákistánu, Afghánistánu, Iráku a Sýrie, 440 milionů tun emisí.

Podle zprávy Mezinárodního institutu pro aplikovanou systémovou analýzu se během války v Perském zálivu v letech 1990-1991 uvolnilo přibližně 133 milionů tun emisí, když Irák při ústupu z Kuvajtu zapálil stovky ropných vrtů.

Velká Británie mezitím financuje studii o emisích souvisejících s rozsáhlým používáním betonových stěn proti výbuchu – známých jako Bremerovy stěny – v Iráku.

Upozornění pro uživatele

Veškeré informace a materiály zveřejněné na internetových stránkách Burzovního Světa vycházejí z veřejně dostupných a důvěryhodných zdrojů. Při jejich zpracování je postupováno s odbornou péčí a cílem poskytovat čtenářům objektivní, aktuální a srozumitelné informace.

Obsah internetových stránek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nepředstavuje individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku či výzvu ke koupi nebo prodeji konkrétních finančních nástrojů. Veškeré názory, odhady, prognózy nebo očekávání uvedené v článcích vyjadřují informace dostupné v době jejich zveřejnění a mohou se v čase měnit.

Investování na kapitálových trzích je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Před přijetím jakéhokoli investičního rozhodnutí doporučujeme posoudit vlastní finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku, případně využít služeb licencovaného poskytovatele investičních služeb.

Burzovní Svět nenese odpovědnost za investiční rozhodnutí učiněná na základě informací zveřejněných na těchto internetových stránkách.

Diskusní příspěvky a komentáře zveřejněné uživateli vyjadřují názory jejich autorů a nemusí odpovídat stanovisku provozovatele portálu.

Odesláním kontaktního formuláře nebo udělením příslušného souhlasu bere uživatel na vědomí, že může být kontaktován obchodním partnerem Burzovního Světa za účelem poskytnutí informací o investičních službách nebo finančních nástrojích. Podrobnosti o zpracování osobních údajů, využívání souborů cookies a obchodních partnerech jsou uvedeny v příslušných dokumentech dostupných na těchto internetových stránkách.

U jednotlivých článků mohou být uvedeny informace o použitých zdrojích, datu původní analýzy nebo datu, ke kterému se vztahují uvedené tržní údaje.

Podle zprávy odborníků, kteří spočítali celkový dopad konfliktu, prohlubuje válka na Ukrajině klimatickou krizi v době, kdy jsou celosvětové emise skleníkových plynů již rekordní. Zpráva, která má být zveřejněna na okraj klimatického summitu OSN v Bonnu tento týden, vypočítává, že prvních 12 měsíců války způsobí čistý nárůst emisí skleníkových plynů o 120 milionů tun, což odpovídá roční produkci takové země, jako je Belgie. Skupina výzkumníků pod vedením nizozemského odborníka Lennarda de Klerka se zabývala řadou faktorů, které přispívají k emisím, od paliv používaných vozidly přes lesní požáry až po změny ve využívání energie v Evropě a budoucí rekonstrukci budov a infrastruktury. "Nečekali jsme, že emise z války budou tak významné a že k nim přispěje nejen samotná válka, ale také budoucí obnova zničené infrastruktury," řekl de Klerk telefonicky ze svého domova v Maďarsku nedaleko hranic s Ukrajinou. Na letošním klimatickém summitu COP28 v Dubaji bude v centru pozornosti účtování emisí uhlíku, protože země budou hodnotit pokrok v plnění klimatických cílů dohodnutých v Paříži v roce 2015, a de Klerk uvedl, že je velmi důležité, aby byly zahrnuty i emise z armády. "Emise z konfliktů a vojenské emise jsou často přehlíženy," řekl agentuře Reuters. "Cílem nás všech by mělo být dosažení nulových emisí do roku 2050, a to včetně armády, ale pokud nevíte, jaké jsou emise armády, je velmi obtížné začít pracovat na politikách jejich snižování," řekl de Klerk. Zprávu - Škody na klimatu způsobené ruskou válkou na Ukrajině - financovala Evropská nadace pro klima a Iniciativa pro politiku životního prostředí a prosazování zájmů na Ukrajině. ÚNIKY PLYNU A BOMBY Podle zprávy, do níž nahlédla agentura Reuters, téměř polovina čistého nárůstu emisí od začátku války na Ukrajině v únoru loňského roku souvisí s předpokládanou rekonstrukcí budov, silnic a továren poškozených v bojích. Přibližně 19 % emisí přitom pochází z vojenských činností, jako je spalování pohonných hmot ve vozidlech, výroba a střelba munice a výstavba betonových opevnění. Celkový součet zahrnoval emise skleníkových plynů mimo Ukrajinu, které souvisejí s konfliktem, například úniky plynu ze sabotovaného plynovodu Nord Stream, přesměrování mezinárodních letů a pohyb uprchlíků. "Pokud se podíváte na environmentální náklady, které vznikají v souvislosti s děním na Ukrajině, zjistíte, že tato válka je katastrofou, pokud jde o emise uhlíku," řekl James Appathurai, zástupce náměstka generálního tajemníka NATO pro nové bezpečnostní výzvy. Zpráva připouští, že v důsledku konfliktu došlo k poklesu domácí ekonomické aktivity na Ukrajině, ale uvádí, že emise související s těmito aktivitami se přesunuly především do jiných zemí. Došla také k závěru, že pokles emisí v Evropě způsobený nižšími toky ruského plynu a poklesem spotřeby elektřiny v důsledku vyšších nákladů na energii byl téměř zcela kompenzován nárůstem spotřeby ropy, uhlí a zkapalněného zemního plynu (LNG). Autoři uvedli, že zpráva se řídila pokyny pro podávání zpráv o vojenských emisích, které vypracovala charitativní organizace Conflict and Environment Observatory, a vycházela ze zdrojů dat včetně údajů o spotřebě fosilních paliv, dálkového průzkumu pomocí satelitů a publikací s otevřenými zdroji. TĚŽKO ROZLUŠTITELNÉ Ukrajinské ministerstvo ochrany životního prostředí uvedlo, že je důležité zahájit diskusi o dopadu konfliktů na klima. "Vliv války na Ukrajině bohužel nebyl a nebude zohledněn ve zprávách a přehledech emisí skleníkových plynů, které každoročně připravuje sekretariát Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu," uvedlo ministerstvo v prohlášení zaslaném e-mailem. Vládní hlášení o vojenských a konfliktních emisích pro OSN je notoricky známé tím, že je obtížné je rozluštit. Neprůhledné údaje o vojenských aktivitách, výjimky pro emise produkované armádami v zahraničí a anektovaná území, která jsou někdy započítávána dvakrát, to vše podle odborníka na uhlíkové účetnictví de Klerka zkresluje obraz. Jiné studie se pokoušely vypočítat emise z konfliktů. Podle projektu Costs of War na Brownově univerzitě způsobily válečné aktivity americké armády v zahraničí v letech 2001-2018, včetně Pákistánu, Afghánistánu, Iráku a Sýrie, 440 milionů tun emisí. Podle zprávy Mezinárodního institutu pro aplikovanou systémovou analýzu se během války v Perském zálivu v letech 1990-1991 uvolnilo přibližně 133 milionů tun emisí, když Irák při ústupu z Kuvajtu zapálil stovky ropných vrtů. Velká Británie mezitím financuje studii o emisích souvisejících s rozsáhlým používáním betonových stěn proti výbuchu - známých jako Bremerovy stěny - v Iráku.