Německo zmrazuje veřejné výdaje, což je pro Evropu krok, který komplikuje plány na oživení

Vládní výdajové plány měly nastartovat německou ekonomiku, zejména největší evropskou, která se v současné době nachází v útlumu kvůli eskalaci cen energií a obavám souvisejícím s obchodem, což vrhá určitou nejistotu na její ekonomický model silně závislý na vývozu. Vláda kancléře Olafa Scholze proto vkládala naděje do robustních výdajů v projektech zelené energie a technologických odvětvích – od čipů po baterie, které by měly omladit ekonomické zdraví země.

Očekávaná přetrvávající zvýšená úroveň cen energií, ekonomické dopady probíhající války na Ukrajině, stárnoucí demografická situace a klesající počet pracovních sil v Německu však nyní podle očekávání omezí potenciální expanzi.

Poté, co soud zrušil financování vládního projektu přechodu na ekologickou ekonomiku v hodnotě 60 miliard eur (v přepočtu více než 65 miliard USD), byla spolková vláda nucena zmrazit veškeré výdaje do konce tohoto fiskálního roku. Rozhodnutí soudu vycházelo ze zásady, že Berlín nemůže přerozdělit nevyužité peněžní prostředky původně vyčleněné na boj s pandemií Covid-19 na financování ekologických a energetických projektů, a to s odvoláním na ústavně stanovená fiskální pravidla země, která omezují rozpočtový deficit na pouhých 0,35 % HDP v pravidelných obdobích.

Vzhledem k nařízení soudu se Berlín nyní ocitl v obtížném rozhodovacím procesu, který zahrnuje hledání ekvivalentních rozpočtových škrtů, zvyšování daní, případně kombinaci obou možností. Existují i další důsledky, včetně možnosti ovlivnění plánů na reorganizaci německé armády, která je v současné době podfinancovaná, v hodnotě 100 miliard eur. Tento plán a řada dalších veřejných investic byly oznámeny po ruské invazi na Ukrajinu.

Někteří němečtí ekonomové tento rozsudek podpořili a hájili se tím, že zvýšená fiskální disciplína je při eskalujících úrokových sazbách nutností. Jiní se však domnívají, že rozhodnutí soudu bude kancléři Scholzovi a dalším vládám pravděpodobně bránit v oživení ekonomiky, která konkurenčně zpomaluje.

Před vládou stojí několik bezprostředních úkolů, jako je stanovení prioritních oblastí politiky, od posílení evropských systémů kolektivní obrany po poskytnutí podpory Ukrajině nebo zmírnění dopadů prudkého růstu cen energií a inflace na podniky a domácnosti.

Zasvěcené osoby prozradily, že němečtí představitelé v Bruselu nedávno ujistili své protějšky z Evropské unie, že Německo je i nadále odhodláno podpořit čtyřletý rozpočtový balíček EU pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur, který má být uveden do provozu v příštím roce. Německo nicméně vyjádřilo neochotu podpořit další žádost Evropské komise o výdaje ve výši 50 miliard eur na migraci a další bruselské priority.

Fiskální zpřísnění, k němuž v Německu dochází, přichází v době, kdy na politické scéně země dozrává politická roztříštěnost v souvislosti s narůstajícími krizemi a zhoršující se koalicí tří stran. Zejména krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) výrazně posiluje a vykazuje 22% podíl na průzkumech veřejného mínění, což je první krajně pravicové uskupení, které zaznamenalo takovou podporu od 30. let 20. století.

Právní experti a vládní úředníci tvrdí, že nejnovější rozhodnutí Ústavního soudu v Německu diktuje dosud nejpřísnější výklad daňových pravidel země, která sama o sobě patří k nejtvrdším na evropském kontinentu. Důsledky tohoto rozhodnutí mohou vážně omezit fiskální prostor pro jakoukoli budoucí německou vládu, pokud nenajde způsob, jak zvýšit daně, což je nepravděpodobné vzhledem k tomu, že Německo je zemí s druhým nejvyšším zdaněním práce mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Vysocí vládní úředníci naznačili možnost zpětného vyhlášení stavu rozpočtové nouze na rok 2023. To by znamenalo odvolání se na ustanovení ve fiskálních pravidlech, které umožňuje pozastavit výdajové limity za výjimečných okolností.

Nedávné rozhodnutí soudu zpochybnilo některé z předchozích předpokladů – konkrétně potřebu zadlužit se za účelem posílení odolnosti a transformace ekonomiky v podmínkách geopolitických krizí a změny klimatu.

Pokud jde o historický kontext, německá fiskální pravidla byla ústavně zakotvena pod vedením bývalé kancléřky Angely Merkelové, mají dopad na spolkové i zemské vlády a jsou považována za restriktivnější než fiskální pravidla EU.

Tato fiskální omezení byla považována za hlavní důvod, proč Německo v době nízkých úrokových sazeb nezvyšovalo zadlužení, udržovalo vysoké daně a neinvestovalo do veřejné infrastruktury, jako je doprava, vzdělávání, obrana a další kritické oblasti.

Evropští ministři financí se mají příští měsíc vzájemně dohodnout na nových předpisech, které mají zpřísnit jejich fiskální politiku po letech vysokých výdajů během pandemie.

Rozsudek je vnímán jako překážka v úsilí o oživení Evropy a její snaze zintenzivnit obranu a snížit emise uhlíku, čímž se může prohloubit propast v rychlosti ekonomického růstu mezi stagnující evropskou ekonomikou a americkou ekonomikou, která v posledním roce neustále roste.Vládní výdajové plány měly nastartovat německou ekonomiku, zejména největší evropskou, která se v současné době nachází v útlumu kvůli eskalaci cen energií a obavám souvisejícím s obchodem, což vrhá určitou nejistotu na její ekonomický model silně závislý na vývozu. Vláda kancléře Olafa Scholze proto vkládala naděje do robustních výdajů v projektech zelené energie a technologických odvětvích – od čipů po baterie, které by měly omladit ekonomické zdraví země.Očekávaná přetrvávající zvýšená úroveň cen energií, ekonomické dopady probíhající války na Ukrajině, stárnoucí demografická situace a klesající počet pracovních sil v Německu však nyní podle očekávání omezí potenciální expanzi.Poté, co soud zrušil financování vládního projektu přechodu na ekologickou ekonomiku v hodnotě 60 miliard eur , byla spolková vláda nucena zmrazit veškeré výdaje do konce tohoto fiskálního roku. Rozhodnutí soudu vycházelo ze zásady, že Berlín nemůže přerozdělit nevyužité peněžní prostředky původně vyčleněné na boj s pandemií Covid-19 na financování ekologických a energetických projektů, a to s odvoláním na ústavně stanovená fiskální pravidla země, která omezují rozpočtový deficit na pouhých 0,35 % HDP v pravidelných obdobích.Vzhledem k nařízení soudu se Berlín nyní ocitl v obtížném rozhodovacím procesu, který zahrnuje hledání ekvivalentních rozpočtových škrtů, zvyšování daní, případně kombinaci obou možností. Existují i další důsledky, včetně možnosti ovlivnění plánů na reorganizaci německé armády, která je v současné době podfinancovaná, v hodnotě 100 miliard eur. Tento plán a řada dalších veřejných investic byly oznámeny po ruské invazi na Ukrajinu.Někteří němečtí ekonomové tento rozsudek podpořili a hájili se tím, že zvýšená fiskální disciplína je při eskalujících úrokových sazbách nutností. Jiní se však domnívají, že rozhodnutí soudu bude kancléři Scholzovi a dalším vládám pravděpodobně bránit v oživení ekonomiky, která konkurenčně zpomaluje.Před vládou stojí několik bezprostředních úkolů, jako je stanovení prioritních oblastí politiky, od posílení evropských systémů kolektivní obrany po poskytnutí podpory Ukrajině nebo zmírnění dopadů prudkého růstu cen energií a inflace na podniky a domácnosti.Zasvěcené osoby prozradily, že němečtí představitelé v Bruselu nedávno ujistili své protějšky z Evropské unie, že Německo je i nadále odhodláno podpořit čtyřletý rozpočtový balíček EU pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur, který má být uveden do provozu v příštím roce. Německo nicméně vyjádřilo neochotu podpořit další žádost Evropské komise o výdaje ve výši 50 miliard eur na migraci a další bruselské priority.Fiskální zpřísnění, k němuž v Německu dochází, přichází v době, kdy na politické scéně země dozrává politická roztříštěnost v souvislosti s narůstajícími krizemi a zhoršující se koalicí tří stran. Zejména krajně pravicová strana Alternativa pro Německo výrazně posiluje a vykazuje 22% podíl na průzkumech veřejného mínění, což je první krajně pravicové uskupení, které zaznamenalo takovou podporu od 30. let 20. století.Právní experti a vládní úředníci tvrdí, že nejnovější rozhodnutí Ústavního soudu v Německu diktuje dosud nejpřísnější výklad daňových pravidel země, která sama o sobě patří k nejtvrdším na evropském kontinentu. Důsledky tohoto rozhodnutí mohou vážně omezit fiskální prostor pro jakoukoli budoucí německou vládu, pokud nenajde způsob, jak zvýšit daně, což je nepravděpodobné vzhledem k tomu, že Německo je zemí s druhým nejvyšším zdaněním práce mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj .Vysocí vládní úředníci naznačili možnost zpětného vyhlášení stavu rozpočtové nouze na rok 2023. To by znamenalo odvolání se na ustanovení ve fiskálních pravidlech, které umožňuje pozastavit výdajové limity za výjimečných okolností.Nedávné rozhodnutí soudu zpochybnilo některé z předchozích předpokladů – konkrétně potřebu zadlužit se za účelem posílení odolnosti a transformace ekonomiky v podmínkách geopolitických krizí a změny klimatu.Pokud jde o historický kontext, německá fiskální pravidla byla ústavně zakotvena pod vedením bývalé kancléřky Angely Merkelové, mají dopad na spolkové i zemské vlády a jsou považována za restriktivnější než fiskální pravidla EU.Tato fiskální omezení byla považována za hlavní důvod, proč Německo v době nízkých úrokových sazeb nezvyšovalo zadlužení, udržovalo vysoké daně a neinvestovalo do veřejné infrastruktury, jako je doprava, vzdělávání, obrana a další kritické oblasti.Evropští ministři financí se mají příští měsíc vzájemně dohodnout na nových předpisech, které mají zpřísnit jejich fiskální politiku po letech vysokých výdajů během pandemie.