Čína oznámila, že v letošním roce zvýší výdaje na obranu o 7,2 %, což je v souladu s předchozími navýšeními, která více než zdvojnásobila vojenský rozpočet pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga. Tento krok se shoduje s tvrdším postojem Pekingu vůči Tchaj-wanu, zejména s vypuštěním zmínky o “mírovém sjednocení” ve zprávě o rozpočtu premiéra Li Kianga na zasedání Národního lidového kongresu. Odborníci naznačují, že Tchaj-wan zůstává i přes ekonomické problémy klíčovým faktorem čínských vojenských investic. Čínský rozpočet na obranu, který nyní činí 1,67 bilionu jüanů, stále překonává růst HDP, což vyvolává obavy sousedních zemí a USA ohledně strategických záměrů Pekingu. Peking usiluje o úplnou modernizaci armády do roku 2035, protože posiluje zbraňové systémy a řízení uprostřed vysoce medializovaných problémů s veřejnými zakázkami. Tchaj-wan vyzval Čínu, aby uznala jejich rovnoprávné postavení a podpořila výměnu mezi státy průlivu.
Čína oznámila, že v letošním roce zvýší výdaje na obranu o 7,2 %, což je v souladu s předchozími navýšeními, která více než zdvojnásobila vojenský rozpočet pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga. Tento krok se shoduje s tvrdším postojem Pekingu vůči Tchaj-wanu, zejména s vypuštěním zmínky o “mírovém sjednocení” ve zprávě o rozpočtu premiéra Li Kianga na zasedání Národního lidového kongresu. Odborníci naznačují, že Tchaj-wan zůstává i přes ekonomické problémy klíčovým faktorem čínských vojenských investic. Čínský rozpočet na obranu, který nyní činí 1,67 bilionu jüanů, stále překonává růst HDP, což vyvolává obavy sousedních zemí a USA ohledně strategických záměrů Pekingu. Peking usiluje o úplnou modernizaci armády do roku 2035, protože posiluje zbraňové systémy a řízení uprostřed vysoce medializovaných problémů s veřejnými zakázkami. Tchaj-wan vyzval Čínu, aby uznala jejich rovnoprávné postavení a podpořila výměnu mezi státy průlivu.
Čína oznámila, že v letošním roce zvýší výdaje na obranu o 7,2 %, což je v souladu s předchozími navýšeními, která více než zdvojnásobila vojenský rozpočet pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga. Tento krok se shoduje s tvrdším postojem Pekingu vůči Tchaj-wanu, zejména s vypuštěním zmínky o “mírovém sjednocení” ve zprávě o rozpočtu premiéra Li Kianga na zasedání Národního lidového kongresu. Odborníci naznačují, že Tchaj-wan zůstává i přes ekonomické problémy klíčovým faktorem čínských vojenských investic. Čínský rozpočet na obranu, který nyní činí 1,67 bilionu jüanů, stále překonává růst HDP, což vyvolává obavy sousedních zemí a USA ohledně strategických záměrů Pekingu. Peking usiluje o úplnou modernizaci armády do roku 2035, protože posiluje zbraňové systémy a řízení uprostřed vysoce medializovaných problémů s veřejnými zakázkami. Tchaj-wan vyzval Čínu, aby uznala jejich rovnoprávné postavení a podpořila výměnu mezi státy průlivu.
