Robert Greene – 48 zákonů moci

Tento článek nabízí přesvědčivé poznatky, podložené historickými příklady, o dynamice konkurence a kontroly.O autoroviRobert Greene je americký autor, řečník a absolvent Kalifornské univerzity v Berkeley. Kniha 48 zákonů moci je prvním z pěti mezinárodních bestsellerů z pera Greenea o strategii, moci a úspěchu.Ať se nám to líbí, nebo ne, my lidé jsme se narodili do neustálé hry: hry o moc.Tato hra probíhá od úsvitu dějin a každý z nás, ať už vědomě, nebo nevědomě, je jejím hráčem. Někdy je tato hra krvavá a otevřená. Častěji se však hraje nepřímo, nenápadně, ve stínu.Otázka zní: Znáte pravidla a hrajete tak, abyste vyhráli?Někteří lidé se rozhodnou ji ignorovat a namlouvají si, že z této hry o moc se můžeme odhlásit. Nebo mohou protestovat, že tato hra je zlá a asociální, že je přežitkem méně morálních a demokratických časů. Tito hráči jsou snadno ovladatelní těmi, kteří hru přijímají.Jiní, jako dominantní tyrani na hřišti nebo charismatičtí obchodní titáni, se zdají být přirozenými adepty, kteří dominují, aniž by se o to snažili. Hra však není nastavena v jejich prospěch. Jejich dovednosti se může naučit a ovládnout každý, kdo hru studuje a dobře ji hraje.Robert Greene v knize 48 zákonů moci mapuje pravidla této hry na historických příkladech civilizací z celého světa a vychází přitom z třítisícileté historie. Destiluje lekce od mistrů manipulace, které vás naučí, jak přelstít své protivníky a stát se mistrovským hráčem, novodobým Machiavellim.V této knize se dozvíte například jak vám začátečnická chyba může pomoci k velkému vítězství, proč byl ministr financí uvržen do žaláře za to, že připravil slavný večírek pro svého krále nebo třeba jak někdy máte nejlepší šanci vyhrát bitvu tím, že se vzdáte.Nepřekonávejte mistraSnažili jste se někdy udělat dojem na svého šéfa, ale vaše snaha se vám vymstila? Možná jste nechtěně porušili první zákon hry o moc, který, řečeno slovy Greenea, zní: Nikdy nepředčíš mistra.První zákon moci nám přikazuje, abychom před svými nadřízenými, tedy lidmi, kteří mají větší moc než my, vystupovali pokorně.Koneckonců, mocní lidé chtějí být středem pozornosti; přílišná snaha udělat na ně dojem může přesunout pozornost od nich na vás a zranit tak jejich hrdost.Ještě horší je však chovat se vůči nim nadřazeně, což může vést k tomu, že vás váš nadřízený bude považovat za hrozbu pro své postavení. Pokud se tak stane, může se vás – a pravděpodobně se tak i stane – pokusit z vaší pozice zcela odstranit.Vezměme si příklad vztahu mezi francouzským králem Ludvíkem XIV. a Nicolasem Fouquetem, královým ministrem financí. Fouquet, chytrý a loajální poradce, se stal nepostradatelným, ale to mu nezaručilo místo ministerského předsedy, když zemřel dosavadní ministr. Aby si Fouquet získal královu přízeň, uspořádal na svém extravagantně zařízeném zámku opulentní večírek, aby králi ukázal, jak dobré má kontakty a vliv.Následujícího dne byl Fouquet na příkaz krále zatčen. Ludvík XIV. se cítil zastíněn a obvinil ministra z krádeže, aby mohl nashromáždit tak extravagantní bohatství. Pravdivost obvinění byla vedlejší. Fouquet dožil své zbývající dny ve vězeňské cele.Takže teď už víte: extravagance a demonstrace osobní geniality nemusí na vašeho šéfa udělat dojem. Právě naopak. Jak si tedy můžete získat přízeň? No, lepší strategií je vždycky dělat nadřízeného lepším než ostatní, včetně sebe.Přiznejte si zásluhy za práci jiných lidí a nezapomeňte chránit své vlastníUvažovali byste někdy o tom, že byste část cizího díla prohlásili za své vlastní plagiátem několika chytrých úryvků? Ukradli jste někdy lstivě odpovědi spolužákovi při testu z matematiky? Možná ano, možná ne, ale pravdou je, že získat moc často znamená využít práci druhých ve svůj prospěch.Proč byste měli plýtvat energií, když to za vás může udělat někdo jiný? Věděli jste, že srbský vědec Nikola Tesla pracoval pro slavného vynálezce Thomase Edisona? A byl to vlastně Tesla, nikoli Edison, kdo sehrál rozhodující roli při vytvoření Edisonova slavného dynama tím, že vylepšil Edisonův poněkud primitivní návrh?Na tomto objevu Tesla neúnavně pracoval celý rok a často strávil v laboratoři 18 hodin denně. Dnes se však dynamo připisuje Edisonovi.Na tom se mnoho nezměnilo. Jen si vzpomeňte, jak málo politiků si píše vlastní projevy a jak si slavní spisovatelé „půjčují“ od jiných autorů.Nestačí však jen těžit z práce jiných – musíte si za ni také připsat zásluhy. Edison a jeho společnost si nárokovali veškeré zásluhy za Teslovu práci na dynamu. Edison se s Teslou nepodělil ani o cent ze zisku, přestože Edison Teslovi slíbil 50 000 dolarů!Mějte tedy na paměti Teslovu zkušenost a pamatujte, že zásluhy o vynález nebo výtvor jakéhokoli druhu jsou stejně zásadní jako vynález samotný. Pokud se nepřihlásíte k zásluhám, přiskočí někdo jiný, ukradne váš nápad a vezme si veškerou chválu, která s tím souvisí.To je jen na okraj, přece vám z té knihy neprozradíme vše…Závěrečné shrnutíHra o moc se hraje stále – a vždycky se hrála. Můžete se snažit tuto hru ignorovat, ale nemůžete se jí vzdát. Nejlepší je tedy naučit se pravidla a hrát, jak nejlépe umíte. Historicky světu vládla moc a dobývání. V moderní době se samozřejmě mnohé změnilo, ale význam kontroly a nadvlády zůstal zachován. Poučíte-li se z neúspěchů a vítězství historických bojů o moc, můžete se i vy stát silou, se kterou je třeba počítat – silným soupeřem ve hře o moc.