Evropa se potýká s druhou energetickou krizí za poslední 4 roky. Evropský benchmark zemního plynu, Dutch TTF, se do poloviny března téměř zdvojnásobil v důsledku útoků na Írán z 28. února. Tyto události vedly k úplnému zastavení dopravy přes Hormuzský průliv a způsobily náhlý nabídkový šok.
Na rozdíl od postupné krize z roku 2022 bylo současné uzavření průlivu začátkem března velmi rychlé a odřízlo zhruba pětinu světových námořních dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG). Situaci dále zhoršuje poškození katarského exportního komplexu Ras Laffan, u kterého se očekává, že zůstane mimo provoz minimálně do srpna. Evropa přitom do této krize vstoupila se zásobami plynu hluboko pod normální úrovní a nyní musí urychleně doplňovat své kapacity.
Pro americké nadnárodní společnosti působící v Evropě to představuje vážné riziko. Prudký nárůst nákladů na energie snižuje výrobní marže. Zároveň rostoucí účty domácností za veškeré zboží, zejména potraviny, oslabují kupní sílu spotřebitelů. Ceny potravin jsou navíc pod tlakem proto, že přes Hormuzský průliv aktuálně nelze přepravovat klíčová hnojiva nezbytná pro zajištění dostatečného objemu zemědělské produkce.
Evropa se potýká s druhou energetickou krizí za poslední 4 roky. Evropský benchmark zemního plynu, Dutch TTF, se do poloviny března téměř zdvojnásobil v důsledku útoků na Írán z 28. února. Tyto události vedly k úplnému zastavení dopravy přes Hormuzský průliv a způsobily náhlý nabídkový šok.
Na rozdíl od postupné krize z roku 2022 bylo současné uzavření průlivu začátkem března velmi rychlé a odřízlo zhruba pětinu světových námořních dodávek zkapalněného zemního plynu . Situaci dále zhoršuje poškození katarského exportního komplexu Ras Laffan, u kterého se očekává, že zůstane mimo provoz minimálně do srpna. Evropa přitom do této krize vstoupila se zásobami plynu hluboko pod normální úrovní a nyní musí urychleně doplňovat své kapacity.
Pro americké nadnárodní společnosti působící v Evropě to představuje vážné riziko. Prudký nárůst nákladů na energie snižuje výrobní marže. Zároveň rostoucí účty domácností za veškeré zboží, zejména potraviny, oslabují kupní sílu spotřebitelů. Ceny potravin jsou navíc pod tlakem proto, že přes Hormuzský průliv aktuálně nelze přepravovat klíčová hnojiva nezbytná pro zajištění dostatečného objemu zemědělské produkce.
Evropa se potýká s druhou energetickou krizí za poslední 4 roky. Evropský benchmark zemního plynu, Dutch TTF, se do poloviny března téměř zdvojnásobil v důsledku útoků na Írán z 28. února. Tyto události vedly k úplnému zastavení dopravy přes Hormuzský průliv a způsobily náhlý nabídkový šok. Na rozdíl od postupné krize z roku 2022 bylo současné uzavření průlivu začátkem března velmi rychlé a odřízlo zhruba pětinu světových námořních dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG). Situaci dále zhoršuje poškození katarského exportního komplexu Ras Laffan, u kterého se očekává, že zůstane mimo provoz minimálně do srpna. Evropa přitom do této krize vstoupila se zásobami plynu hluboko pod normální úrovní a nyní musí urychleně doplňovat své kapacity. Pro americké nadnárodní společnosti působící v Evropě to představuje vážné riziko. Prudký nárůst nákladů na energie snižuje výrobní marže. Zároveň rostoucí účty domácností za veškeré zboží, zejména potraviny, oslabují kupní sílu spotřebitelů. Ceny potravin jsou navíc pod tlakem proto, že přes Hormuzský průliv aktuálně nelze přepravovat klíčová hnojiva nezbytná pro zajištění dostatečného objemu zemědělské produkce.
